Na život a na smrt: Spáleniště [TST Fanfiction]

Kapitola 3.

Co nejrychleji to šlo, jsme prolezli větrací šachtou k pokoji, ve kterém byli kluci. Thomas vykopl poklop a prudce vstal. ,, Musíme zmizet!"

Otázky se spustily téměř okamžitě. ,, Co?"

,, O čem to sakra mluvíš?!"

,, Co se děje?"

,, Proč říkáš, že musíme zmizet?"

,, Jdou si pro nás," řekl Thomas a popadl z jedné postele prostěradlo. ,, Musíme pryč! Rychle! Jdou si pro nás!"

,, Arisi, co se tam stalo?" otázal se chlapce Pánvička, jenže Aris byl ještě vyjevený z celé té situace.

,, Thomasi, můžeš se uklidnit a říct nám, co se tam stalo?" naléhal Newt, zatímco se Thomas snažil zabarikádovat dveře.

,, Ona žije!" křikl Thomas.

,, Kdo ona? Teresa?" nechápal Pánvička.

,, Paigeová!"

,, Paigeová?!"

,, Thomasi, můžeš se otočit a mluvit s náma?" neléhal znovu Newt.

,, Jsou od ZLOSINu!" Kluci si konečně uvědomili vážnost situace. ,, Pořád nás držej," vysvětloval Thomas. ,, Je to zase jen ZLOSIN."

,, Thomasi, co jsi viděl?" zeptal se Newt.

,, Na tlachání není čas, musíme vypadnout," řekla jsem.

Jediná možná cesta byla přes větrací šachty, což se většině Placerů nezamlouvalo, ale jinudy jsme prostě utéct nemohli.

Hned u prvního poklopu jsme vyběhli na chodbu. Thomas se rozhlédl, zda jsme na chodbě sami, zatímco mi ostatní jsme vylezli ven, když v tom Aris prohlásil: ,, Běžte napřed musím něco vyřídit."

,, O čem to mluvíš?"

,, Věř mi, je to důležitý. Chcete odtud, ne? Tak běžte!"

,, Já jdu s ním," řekl Winston.

,, Dobře, Winstone, běž!" Thomas se rozešel dál.

,, Určitě mu můžeme věřit?" zeptal se Minho.

,, Víš jak bychom dopadli bez něj?" zastala jsem se ho.

V momentě, kdy jsme zahnuli do další chodby, jsme se prudce zastavili. Stála tam totiž doktorka, která měla na starost Teresu. ,, Co tady děláte?"

Místo odpovědi se spustil alarm. Zřejmě z nás dostala strach, protože se dala na útěk, ale Thomas ji doběhl a chytl jí ruce za zády.

Teresa byla v lékařském křídle, které bylo skoro na konci celé budovy. Zahnuli jsme do další chodby, když v tom se na konci ozvalo: ,, Stůjte!" Otočila jsem hlavu a spatřila vojáka, který nabil zbraň, jenž držel v ruce a vystřelil. ,, Sakra!"

Sehnula jsem se k zemi a schovala se za roh. Najednou se Minho rozeběhl přímo proti němu a vojáka tím zaskočil. Minho napřáhl ruku a vrazil vojákovi takovou ránu, až voják chytl druhou o zeď a skácel se na zem.

Všichni jsme se k nim seběhli. ,, Hustý, Minho!" Thomas popadl vojákovu zbraň a potom jsme se rozeběhli dál.

Pak jsme se zastavili u dveří. Doktorka je otevřela a Thomas ji popostrčil dál. Thomas namířil zbraní na doktory, kteří okamžitě upustili všechno, co drželi, a dali ruce na horu. ,, Kde je?" zakřičel Thomas.

Jeden z doktorů ukázal za závěs. Thomas vrazil zbraň Minhovi do rukou a jedním rychlým pohybem rozhrnul závěs.

S Newtem jsme doktorům svázali ruce. ,, Lidi, už sem jdou!" řekl Pánvička. ,, Co uděláme?"

Newt a Pánvička převrátili stůl, kterým zatarasili dveře. Vojáci se pokusili rozrazit dveře, ale to se jim nepovedlo. Všichni jsme se nahrnuli do rohu místnosti.

,, Musíme se odsud dostat!" křikl Minho, zatímco stále mířil zbraní na dveře.

Najednou Thomas popadl židli a zakřičel: ,, Všichni ustupte!"

Napřáhl se a bouchl židlí do skla, které bylo mezi místnostmi, jenže na skle se neobjevil ani škrábanec. ,, Newte, pomoz mi!"

Blonďák popadl druhou židli a spolu sklo rozbili. ,, Rychle!"

Teresa přehodila přes sklo deku, aby se nepořezala a spolu s Thomasovou pomocí vylezla do další místnosti. Když jsme všichni byli pryč z ošetřovny, Thomas prudce otevřel dveře do další chodby. Všichni jsme se zastavili a pohlédli na vojáka, který stál za dveřmi s překvapeným výrazem. Než stihl cokoli kdokoli udělat, Thomas nabil zbraň a vystřel po vojákovi. Ten se sesunul k zemi a začal sebou cukat v závalech elektřiny.

Proběhli jsme kolem něj a vyběhli do poslední chodby, na jejímž konci byly poslední dveře. Thomas přejel po zámku kartou, ale zámek zasvítil červeně. Přejel ještě jednou, znovu nic. A pak znovu. ,, Sakra! Ne, ne, ne, ne, ne!"

,, Thomasi!"

Thomas se otočil, vrazil Newtovi do rukou kartu a namířil zbraní na Jansona. ,, Otevřete ty dveře, Jansone!" zakřičel, zatímco my jsme se snažili otevřít ty podělaný dveře.

,, Věř mi, že to nechceš," řekl Janson s rukama nad hlavou.

,, Otevřete ty dveře!"

,, Poslouchejte mě! Snažím se vám zachránit život! Labyrint je jedna věc, ale ve Spáleništi byste nepřežili ani den. Když vás nezabije příroda, tak žrouti. Thomasi, musíš mi věřit. Chci pro vás jen to nejlepší."

,, Nechte mě hádat; ZLOSIN je dobrý?"

Přesně v momentě, kdy Janson řekl: ,, Za ty dveře se nedostanete,", zámek zasvítil zeleně a dveře se otevřely.

Na druhé straně stál Winston a Aris. ,, Ahoj, lidi."

,, Thomasi, dělej!"

Thomas několikrát vystřelil na Jansona, který se schoval za vojáky, jenže pak mu došla munice. Odhodil zbraň na zem a rozeběhl se ve chvíli, kdy se dveře začaly zavírat.

,, Thomasi! Dělej!"

,, Běž! Thomasi! Dělej!"

Thomas jen tak tak proklouzl pod dveřmi. ,, To bylo hustý!"

,, Zdrháme!"

Aris rozbil elektronický zámek. Teresa byla zmatená a pořád dokola se ptala, co se děje.

Rozeběhli jsme se skladem a zastavili se až u hlavní brány. Thomas otočil pákou, u které bylo napsáno OTEVŘÍT a brána se začala otevírat.

A my jsme vběhli do bouře. 

________________________________________________________________________________

Ahojda!

Správně, pořád jsem si ještě nehodila mašli! Ani nevím, jak dlouho trvalo, než jsem se dostala k vydání další části. Ale jak se znám, nejspíš bude i dlouhou dobu trvat, než vydám další. Vím, že jsem slibovala vydávání každý týden, ale poslední dobou toho mám vážně hodně a všechno na mě... jak to jenom říct... padá. Takže se za takové vydávání omlouvám.

Jinak budu ráda, když mi do komentářů napíšete svůj názor a nebo mi nahoře v pravém rohu necháte vote! 

Ily!❤️