4. kapitola

36 4 4
                                    

Martina:
Bože,jak já ho tak moc ráda vidím. Sakra Tino! Soustřeď se! Ale já se na něj nemůžu přestat dívat. ,,Dobrá tedy. Děkuji pane řediteli a vy Elvisi si můžete vybrat místo kde budete sedět." Hned jak to třídní řekla, tak všechny holky se začali usmívat a ukazovat na místo vedle sebe. Avšak on udělal něco co nikdo z nás nečekal, vlastně i já jsem z toho byla překvapená. On si sedl ke mně. Já jsem s úsměvem přikývla a všechny věci co jsem měla na druhé straně lavice jsem si dala na tu svou. Učitelka potom něco povídala a já cítila jak se na mne Elvis dívá. Trošku jsem se usmála. ,,Tak dobře třído, dnes si napíšeme tu písemku jak jsem vám slíbila. Elvisi vy tento test psát nebudete, jelikož jste o ničem nemohl vědět." Řekla s úsměvem a začala rozdávat papíry. Tak jo Martino, teď se soustřeď na písemku. Nadechla jsem se a začala psát odpovědi. Po chvíli, když už si myslím že mám vše papír odevzdám učitelce a čekám na zvonění. Pořád jsem se chtěla na něj podívat, ale vím že bych měla s ostatníma víc problémů než mám teď. Když všichni odevzdali tak já byla ještě více nervózní než předtím a to že je tu Elvis tomu moc nepomáhá. Když už konečně zazvonilo tak se kolem mé lavice sešly všechny holky. Okey, tak já radši jdu na chodbu. Pousmála jsem se na Elvise a odešla.

Přátelství nebo láska?Kde žijí příběhy. Začni objevovat