9. část

27 1 0
                                    

  Jerome se Jima zazubil. ,,To je ale nemilé překvapení!'' obrátil zrak na Tetche. ,,Proč ještě není zhypnotizovaný?'' optal se ho a chtěl zapůsobit dojmem, že ho to zajímá, proto si podchytil bradu.

  ,,Protože tě zabiju,'' Jim se vyvlíkl Tetchovi a skočil po Jeromovi, až oba dva spadli na zem. Ač to znělo opravdu zvláštně a proti bratrovi spiklenecky, nevěděla jsem, na čí stranu se postavit.

  Jim ležel na Jeromovi a sázel mu pěstí. Jerome se jenom smál a nechával se mlátit. Když už měl obličej celej od krve, vykryl se další ráně. Pak se nějakým způsobem dostal do vůdcovské pozice a oba dva stáli na nohou, Jim neváhal a kopl ho do hlavy. V tom ale Jima chytil Tetch a držel ho, on se ale obratem otočil na něj, vyvlíkl se mu a svou mimořádnou silou Tetche odstrčil ke zdi, který se svalil podél zdi na zem.

  Jerome jakoby jen vyčkával, co Jim udělá, neútočil jako první.

  ,,Jestli je tohle všechno, tak seš pěkně slabej,'' říkal zrzek s rozmláceným obličejem tónem posměchu. Jima to popudila ještě více k tomu, aby ho snad zabil...

   Tetch se válel na zemi a marně se snažil vstát, ale Jim mu nejspíš něco udělal. Takže ten byl asi ze hry...

  Rozeběhl se na něj a oba dva zase skončili na zemi, tentokrát ale Jerome zapojil svoje fighterské dovednosti a oběma rukama škrtil Jima, který se mu snažil dát ruce pryč.

  Tohle jsem dopustit nemohla, rychle jsem se rozhlédla kolem sebe a popadla nějakou tyč nacházející vedle Kápy permanentně řvoucího strachy. Ale než jsem stačila uskutečnit svůj plán, Jim se vykroutil Jeromovi, svalil ho na zem a dal mu loket do rozmláceného obličeje. 

  V tom jsem za nimi přišla, nějak se mi povedlo odtrhnout Jima od Jeroma, který si snad schválně způsobenou prohru užíval tak, že i navzdory schytaným ránám se smál. Zůstal ležet na zemi.

  ,,Jerome vstávej,''pobízela jsem ho a tyč jsem mezitím hodila po Jimovi. 

  ,,Já si jen užívám amatérskou ligu. Do toho, jen ať mě zabije,'' zasmál se a vstal. Jim mě evidentně pochopil, protože stál za Jeromem s tyčí. Jerome se podíval, kde se jeho soupeř nacházel a když se otočil za sebe, Jim ho praštil tyčí do hlavy tak, že se Jerome skácel na zem do bezvědomí.

  ,,Jime, a co s Tetchem?'' zeptala jsem se ho.  Tetch určitě v rvačkách nevynikal.

  ,,A jo,počkej,'' Jim vztekle a zároveň vítězoslavně popošel k Tetchovi, držící se za hlavu, jak tam seděl u zdi a měl problémy se svým tělem.

  Tetch urychleně vytáhl kapesní hodinky, když viděl, jak k němu Jim přichází.

  ,,Ne tak rychle, pozorně sleduj tikot hodinek,'' díval se mu do očí. 

  ,,A ty sleduj tikot úderu, kterej schytáš,'' a praštil tyčí Tetche do hlavy, kterého taky poslal do dočasného spánku. Poté tyč odhodil a podíval se na mě.

  ,,Nějak mi narostlo sebevědomí po tom, co jsem úplně všechny zápasy v kleci vyhrál,'' nadhodil triumfálně. 

  Jen jsem pozdvihla obočí. ,,A jak ses sem dostal? A jak je možný že jsi nás našel? A nevíš co se stalo s ostatníma?'' vyplivla jsem na něj několik otázek.

  ,,Hele našel jsem tě jednoduše. Jelikož Mára a další v chatě utekli, byli na policajtech a oni se jim vysmáli, že berou drogy... no to je jedno, hlavní je, že mi Mára řekl, když je benga nechali zavřít v cele kvůli podezřením na drogy, že zaslechl Tetche, jak s někym volá a prej Tetch nedopatřením řekl adresu, která je tady. Ale jako docela mě sere ten Kápo, jako nejdřív jsem vůbec nechtěl věřit tomu, že tohle je opravdu skutečný, ale... je to všechno dlouhej příběh a až budeme doma tak ti povim všechno,'' odmlčel se.

  ,,Hele děkuju, že jsi nás zachránil. Máš to u mě. Půjdeme pro Kápu?'' a oba dva jsme šli ke Kápovi, který občas si sem tam dával pauzu mezi řvaním. Už měl dost vyřvané hlasivky.

  ,,Kápo nás neslyší... Kápo?'' zkusila jsem to. Ten se jen díval na nás tak, jakoby se díval skrz nás.

  ,,Rozvážeme ho a půjdeme s ním na pohotovost,'' rozhodl Jim. Popadla jsem nůž a rozvazovala Kápu , ale moc mi to nešlo.

  Podala jsem nůž Jimovi a během chvíle byl Kápurozvázaný.

  ,,Vezme ho každej z jedný strany, teď je zrovna v klidu, ale nevím jestli je vůbec při vědomí,'' řekla jsem Jimovi.

  ,,Hele a co se mu to stalo?'' ptal se. ,,Toxin strachu,'' odpověděla jsem.  Popadli jsme Kápu, každý z jedné strany. Ujistila jsem se pohledem, zda jsou kaput Jerome i Tetch a když jsem se přesvědčila, i s Kápou, kterému jsme museli pomoc s chůzí jsme se dostali nahoru, do herny. 

  ,,Tamhle je východ,'' ukázal Jim na otevřené dveře. ,,Hele a proč jsi šel s Tetchem? Nebo jako... jak a proč?'' vyzvídala jsem, protože jsem to nechápala. 

  ,,Já ti úplně všechno povim, až budeme doma, teď musíme dostat Kápu do nemocnice,'' prohlásil Jim.

  Mezitím jsme se dostali z toho šíleného domu ven. Kápo chodil tak, že spíš nechodil. Ale pomáhali jsme mu. Šli jsme opravdu velmi pomalu.

  ,,A kam teď?'' zeptala jsem se Jima. Stáli jsme před tím barákem. Ale moment... my jsme nebyli v Hradci. Nebo nevím, tohle jsem ale nepoznávala. Nacházeli jsme se na ulici, po které se lidi procházeli. Po levé straně se v dáli nacházely nějaké stany, ve kterých prodávající něco prodávali a po pravé straně různé baráky vedle sebe. Před námi byla vedlejší silnice, která směrem doprava od nás vedla nahoru kvůli mostu.

  ,,Půjdeme asi k tomu mostu, tam bysme mohli vidět město,'' řekla jsem.

  Tak jsme šli a po nějaké době během konverzace, občas řvoucího Kápu, kterého jsme pevně svírali, došli po chodínku až k mostu, kde byl kupodivu malý provoz. Chodník vedl i na mostě, což bylo divný.

  Když jsme stáli na mostě, přešli jsme silnici, abychom se ocitli na druhé straně. Pak jsme se rozhlédli se dolů. To už se podobalo městu více, jen ne určitě Hradci. 

  Nebyla to zas taková výška... Jenomže...

  ,,Bang bang BOOM!'' zaslechla jsem hlas, který vycházel za našimi zády. Rychle jsme se otočili a přes most jakoby směrem zpátky za námi na druhém chodníku stál Jerome s pistolí v ruce. 

  ,,Vy jste ale zlobiví,'' vrtěl zmlácenou zrzavou hlavou Jerome. 

Another worldKde žijí příběhy. Začni objevovat