Another world

4. část

Jak jsem byla v oblacích a přemýšlela o tom, proč tu vlastně jsem, k Čemu jsem, že nejsem schopná se bavit ani mezi lidmi, dohánělo mě to k slzám. Sluchátka v uších a do toho se motal Jerome. Ten ale navždy zůstane v seriálu, nebo na YouTube, musím na něj zapomenout a soustředit se na můj problém. Na to, jak jsem introvertní.

Dokouřila jsem cigaretu. Měla jsem naštěstí několik cigaret nabalených, takže v momentálních depkách jsem se snažila uhasit samotu, nepochopení, nenávist, smutek a slzy vodkou s džusem. Ta vodka ze mě dělala horšího člověka, doháněla mě k agresivnímu jednání.

Měla jsem chuť do něčeho praštit, ale nechtěla jsem mlátit do cizího. ,Na co jít zpátky za nima, když stejně neřeknu ani slovo' přemýšlela jsem. Nikoho nezajímám, i kdybych tu stála dva dny, nikdo mi nenapíše, nikdo za mnou nepřijde. Využívají mě jen proto, že mám teď peníze.

Bože, jak jsem to dopadla? Mě bylo tak zle...

Odhodlala jsem se, že půjdu zpátky za ostatníma. Sebrala svůj chlast a nechala se vést opilými kroky.

V obýváku se všichni skvěle bavili. Jak taky jinak. Nikomu nedělá evidentně problém mluvit ve společnosti, nemluvě o tom, když jsou opilí. Opět jsem měla chuť do něčeho praštit, ale skousla jsem spodní ret a ten pocit zmizel.

Posadila jsem se vedle Karol na pohovky. Jakoby si nikdo nevšiml ani, že jsem odešla. Tak jsem vypila snad půlku flašky vodky s džusem, až jsem se málem pozvracela. Naštěstí se nikdo nedíval.

,,Počkej, kreslím pravou koukej," Kápo se opět ujal hlavního slova a na papír něco kreslil. Jirka se začal smát velmi hlásitě a ostatní se přidali.

,,Co to má kurva bejt?" Divil se už opilý Jirka. ,,Hádej, píšu pravou..." následoval výbuch smíchu až na mě. 'HAHAHAHA'.

,,Kdyby něco, tak jsem nepil," upozornil na sebe Kápo.

,,Kápo odlož ten mobil," okřikl ho Jirka.

,,Zase ta tvoje?" Vyzvídal Aleš.Jirka se začal smát, ale nikdo nevěděl proč.

V ten moment hlasitého smíchu někdo vyrazil dveře.