Life With Rings || H.S

3. Rape

Když se Harry z ničeho nic sebral a odešel, dostala jsem výčitky svědomí.
Dopíjela jsem svoji kávu Když ke mně přišel nějaký kluk.

" ahoj, jak se máš? " ptal se vlezle.

" no určitě líp než ty Když se bavíš s takovou krávou" popravdě ani nevím co říkám, jsem vykolejená z toho jak se Harry zachoval. Nemam ráda když se lidi takhle chovají, potom na to musím pořád myslet.

" klídek, jak se jmenuješ? " pořád se ptal.
Ja ho však nevnímala ale ukázala jsem na čistíci že budu platit.

Ta za chvíli přiběhl a já v klidu zaplatila.
Vstala jsem a mířila si to ke vchodu, všimla jsem si že ten kluk jde pořád za mnou. Začínala jsem být nervózní.
Ušla jsem nějakých 300 metrů a ten kluk byl pořád za mnou, už jsem se hodně bála a tak jsem napsala Harrymu, ten jediný mi teď dokáže pomoct protože všichni mají nějakou práci nebo jsou úplně v jiné zemi.

Me:
Potřebuju pomoct, pronásleduje mě nějaký kluk od kavárny celou cestu, pomoc mi. V telefonu máš aplikaci podle které poznáš kde se nachazím.

Harry:
Hned tam budu.
Ps: neboj se.

Povzdechla jsem si a ulevilo se mi když to Harry napsal. Telefon jsem strčila do kapsy a zrychlila chůzi.
Neznámí kluk se pořád přibližoval až byl úplně u mě. Chytl mě za ruku a přimačkl ke stěně jednoho domu.
Když jdu do téhle kavárny, musím chodit přes takovou pustou a liduprázdnou ulici.

" nech mě " snažila jsem se vyprostit z jeho sevření ale byl moc silný.
Křičela jsem, myslela jsem že mě někdo uslyší ale při mém štěstí tu zrovna nikdo nebyl.

Ten úchyl mě začal ošahávat.

" sama si to chtěla holčičko" vyhrkl ze sebe a potom zase začal sahat na mé tělo.

Jediné na co jsem se zmohla bylo vytáhnou telefon z kapsy a po slepu najít Harryho číslo, zavolala jsem a jen čekala až to zvedne. Hlasitost jsem stišila co to nejvíc šlo.

Bingo, Harry to zvednul a když slyšel to prase ja na mě mluví hovor ukončil a v mžiku byl tady.

" nech ji ty kreténe" zařval Harry a dal mu pěstí.

" ale copak, holčička si sem dotáhla přítele? " začal drze řvát ten úchyl.
" jseš stejný jako ona " ještě řekl Harrymu a potom zmizel mezi stromy.

Přiběhla jsem k Harrymu a pevně ho objala.

" jsi v pohodě? Nejsi nějak zraněná?" Ptal se starostlivě Harry.

" ne, děkuju moc že jsi přijel" ještě vic jsem ho objala a on mi objetí oplatil.

" musíš to jít ohlásit na policii " prolomí ticho Harry.

" já vím ale ještě si to musím promyslet" vyhrknu ze sebe.

" nechceš dneska přespat u mě? Asi by jsi to sama dnes nedala" navrhne Harry.

" no víš ja nevím, ještě se moc neznáme a já...." řeknu a odtáhnu se od něho.

" neboj, já žádný uchyl nejsem a aspoň se ještě vic poznáme" usměje se Harry.
Když se směje je hezčí než když se mračí.

" usmívej se častěji, úsměv ti sluší" taky se na něho usměji.
" ale ještě jsem ti neodpověděla na otázku, dobře, přespím u tebe" ještě jednou ho obejmu.

" tak jdeme ?" Navrhne a já přikrývku. Nevím kde Harry bydlí, proto Když nasedneme do auta tak jedeme cestou kterou vůbec neznám.

Jedeme asi půl hodiny a až po chvilce si něco uvědomím.

" jak si se vůbec dokázal dostat za mnou tak rychle Když cesta trvá skoro půl hodiny ?" Zvednu obočí a čekám na odpověď.

" no, bál jsem se o tebe..." kouknul na mě a trochu se začervenal.
Ja se jenom usmála a potom zbytek cesty koukala z okýnka.

***
Když jsme konečně přijeli k Harrymu domu, vykulila jsem oči úžasem.
Byl to nádherný dům, byl 2 patra vysoký a s velkými prosklenými okny. Měl
hnedo černou barvu a okolo měl světla.
Před domem svítil veliký bazén.

Když jsem popošla dál, uviděla jsem větší balkón který byl plný kytek.

" paani, Harry. Kde si na to vzal peníze?" Zeptala jsem se ho až jsem si všechno venku prohlédla.

" byl to dárek od celé mé rodiny k 18 narozeninám" odpověděl sklesle.

" tobě se to nelíbí že se tváříš tak sklesle ?" Našla jsem nějaký slova.

" jo líbí, ale já ho nechtěl. Neptej se proč, sám to nevím " přišel ke mě.

" půjdeš do vnitř ?" Zeptal se a když jsem přikývla tak nahodil úsměv.

" přece kvůli tomu jsem tady ne ?" Zasmála jsem se.

" tak pojď, ukážu ti to tady" chytl mě za ruku a tahal do domu.

Přišli jsme do domu který byl taky krásný, byl sladěný do stejných barev jako venku.

" pojď, ukážu ti kde je co" pořád mě držel za ruku a táhnul do nějakých točitých schodů.

" tak tady je koupelna" ukázal na bílé dveře.
" tady je můj pokoj a tady je pokoj pro hosty, tam budeš spát" ukázal na další dvoje dveře.

" a co je za těma skleněnými ?" Moje oči se přemístily na velké skleněné dveře.

" tam je balkón, chceš se tam jít tak, podívat? "
Jen jsem kývla a už mě zase tahal ke dveřím.

Když je otevřel, poskytl se nám výhled na krásný, večerně rozsvícený Londýn.

" nejsem tady moc, nejsem tady vůbec jen když jdu zalít kytky jinak vůbec" řekne Harry do ticha až mě úplně vylekal.

" jak můžeš, to je nádhera. Ja bych tady seděla pořád" podívala jsem se na něho který koukal tam kde předtím já.

" půjdeme už dolů? " Navrhl Harry a ja s radostí zašla zpátky do domu.

Prošli jsme zpátky přes schody dolů do kuchyně, nebyla moc velká asi jako mám já.
Potom ukázal na obývák, který byl z poloviny skleněný.

" chceš nějaké pití? " zase promluvil Harry to ticha.

" ano, děkuju. Vodu" usmála jsem se a sedla si na gauč.

***

Povídali jsme si dlouho a byla sranda. Dozvěděli jsme se o sobě plno nových věcí.
Pořád však nevím, jestli mu jsem schopná věřit.
Vlastně jsem se dozvěděla jen ty základní věci, soukromý život mi ještě neřekl, a já se mu ani nedivím protože sama se ještě bojím.
Ani nevím jestli má holku nebo ne ale asi kdyby měl holku tak to, co se nám stalo bude řešit hodně a nebude se se mnou bavit.

Teď už ležím v posteli, je něco kolem půl 11 v noci. Půjdu už spát, zítra jdu do práce takže musím mít energii.
Harry ještě zůstal v obýváku a dělal nějakou práci.

" doprdele" slyšela jsem za dveřmi až jsem se lekla. Asi Harry.

Potom už jsem nic neřešila a plně se ponořila do říše snů.