Life With Rings || H.S

34. Too late

Dnes je ten den, kdy jsem rozhodnuta Harrymu říct že budeme mít miminko.
Opravdu se bojím jeho reakce protože o tomhle tématu moc slova nešla tak si nejsem jistá jestli bude rád.

Za týden je předávání cen a já musím jít ještě koupit šaty.
Jaksi to nestíhám a mám toho docela dost na zařizování.

" nechceš dneska někam zajít? " promluví Harry do ticha. Naštěstí už mu před týdnem sundali sádru. Myslela jsem že jí bude mít dole už dřív ale prý to tam.muselo být ještě chvíli.

" no, můžeme i když se mi nechce" zamluvím to. Mám sevřený žaludek a chce se mi zvracet z toho že přichází ta chvíle.

" Harry, musím ti něco říct..."
Přisednu si k němu a začnu si hrát s mými prsty. Nervozita ve mě stoupá čím dál tím víc a já se obávám že mu to nebudu schopna říct.
Jen kyvne na pokyn že můžu mluvit a že poslouchá.

" já jsem těhotná..." řeknu jednoduše a čekám na jeho reakci. Nic neřekne jen na mé kouká.
Ugh Harry, tohle mě zabíjí.

" ještě jednou" rozkouká se Hazz.
Jen klid, všechno bude v pohodě.

" jsem těhotná. Ja nemůžu....nemůžu za to" nepřestávám si hrát s prstama a z oka se mi vykutalí malinká slza když Harry stále neodpovídá.

" já nejsem si jistá jestli si ho mám nechat. Nejsem na to připravená a ani nevím jestli ti dítě chceš..." skoro se rozbrečím.
Zabíjí mě to že Harry nic neříká. Ani slovo. Ani kladnou nebo zápornou odpověď prostě nic, jen kouká na mě, na moje břicho a zase na mě.

" ne, nenecháš si ho vzít. Je to naše dítě a my ho budeme vychovávat tak jak to rodiče dělají. Nikdy nedovolím aby se našemu dítěti něco stalo. Budu ho milovat stejně jako miluju tebe, navždy. A kdy jsi to zjistila ?" Konečně řekne nějaký slova.
Tyhle slova co vypustil z úst ve mě dokázali vzplanout oheň který už několik dnů jen doutnal a nedokázal se znovu rozhořet.
Je to jako by mi někdo vytáhl šíp který jsem měla střelený v srdci. Taková úleva to je.

" jsem ve 2,5 měsícem" ukapne mi další slza která to ještě nestihla předtím.

" už tak dlouho ? Proč si mi to neřekla?"

Nedokážu nic říct protože jsem.porad ještě rozhozena z toho, že Harry neodpovídal.

" zlatíčko, proč brečíš prosím tě" pohladí mě po vlasech a utře mi slzy které stékají dolů po mě tváři.

" já.. byla jsem strašně nervozni z toho když si neodpovídal. Bála jsem se že se na mě Naštveš a rozejdeš se se mnou" zavzlykam a polknu.

" ale ne, nikdy bych se s tebou nerozešel a už vůbec ne kvůli tomuhle. Je to práce nás obou a jsme na vinně oba dva že budeme mít potomka, nejen ty. A neříkal jsem nic protože mě to zaskočilo. Ale mám takový tušení že si mi to řekla pozdě, že už to víš delší dobu a někdo jinej taky" omluví se mi.

" věděla jsem to už delší dobu a ví to jenom Taylor a Gigi"

" jsem tak strašně rád. Ja budu táta, nejsem na to připravený a ani jsem s tím  nepočítal ale budu. Je to úžasný" obejme mě.
Když ho takhle vidím, nejsem si jistá jestli je to jeho práva radost nebo nucená, jen kvůli tomu že jsem se rozbrečela.
Jen se falešně usměju.

" řekneme to světu? " optá se Harry když mě přestane objimat.

" ne, stejně to za nějakou dobu poznají. Jsem ve 2,5 měsíce takže za chvíli se mi bude dělat bříško čím dál tím větší" ukážu na našeho malého prcka který bude za chvíli mezi námi.

***
Už je večer, s Harrym jsme to ještě všechno řešili ale ne nějak moc. Jen tak okrajově. Těším se až budeme řešit jména a pokojíček, aaah to bude úplně úžasný.

" Zlato? " promluví do ticha tmy hlas toho nádherného kudrnatého, zeleno okeho kluka který leží vedle mě.

" no ?"

" tak to asi nepůjdeš na after party že? " cítím na sobě jeho pohled. V tenhle okamžik je mi to nepříjemné.
Měla jsem v plánu tam jít protože tam bude i Louis a Gigi ale vzhledem k mému rostoucímu bříšku tam nemůžu.

" no tak samozřejmě že ne, mám v sobě dítě" trochu podrážděně řeknu. Ani nevím proč jsme to řekla tak hnusně když jsem si to myslela normálně.

Pořád na sobě cítím ten jeho pohled. Nedá mi to a musím se na něho podívat.

" co je ?" Podivam se na Harryho který na mě kouká a nic nedělá.

" nic, jen jsem ti chtěl něco říct ale nevím co. Zřejmě jsem to z té tvé krásy zapomněl" usměje se.
To je to, to je to co jsem potřebovala vidět. Ten jeho úsměv který mi uzdraví den. Moje droga na které nikdy nepřestanu být závislá.

" zítra půjdu s Gigi si koupit ty šaty na Met Gala" asi poslední co řeknu když už se uchyluju ke spánku.

" dobrou noc"
____________________