Life With Rings || H.S

32. Accident

" ty krávo, ty...ty jsi těhotná" zařve až si musím zakrýt uši.

Počkat co ? To nemůže být pravda, já nemůžu být těhotná...

Harry's pov
" mám pro tebe docela špatnou zprávu...
Musíš se rozejít s Mell" řekne mi do očí a já myslel že mu vrazím.

" co ? A to kdo vymyslel, zase nejakej chytrák" zakřičím. Přesně něco takové sem si myslel že bude.

" musíš nebo končíš"
Vstanu, bez odpovědi opustim místnost a rychlým krokem skoro během vyjdu ze studia a nasednu do auta ve kterém zůstanu asi půl hodiny sedět.
Začnu brečet protože to na mě dolehne.

Tohle nemůžu Mell udělat, je to moje jediný štěstí a já ho Nemíním zranit a vymazat. Miluju ji až moc abych ji ublížil ale musím, jinak se všechno dosere. Člověk by doufal že víc posrany to být nemůže ale opak je pravdou.

Když se po dlouhé době uklidnim, vezmu telefon a zapnu ho.
Uvidím zprávu od Mellanie.

Mell:
Zlato, kdy pro mě přijedeš?

Me:
Nepřijedu, musíme si dát pauzu. Nevím na jak dlouho ale musime.

S novým proudem slz odešlu zprávu a vypnu telefon aby mi nemohla volat ani odpovídat ji nebudu. Nechci ji tohle říct do očí, nemám na to ji to říct.

Nastartuju motor auta a rozjedu se domů. Cestou sleduju všelijaké možné páry a před očima mám mlhu ze slz.

Najednou ucitím silný naráz a před očima vidím tmu. Poslední věc kterou slyším je houkání.

****
"Pane, pane ?" " slyšíte mě?" Ptá se mě hlas který nemůžu rozpoznat.
Pomalu otevřu oči a vidím před sebou doktora.

" jak vám je ?"

" no docela dobře" rozkoukam se a zjistím že jsem v nemocnici.

" co tady dělám" ptám se znova protože jsem hodně zmatený z toho co se stalo.

" jste v nemocnici, měl jste bouračku. Museli jsme vás operovat a máte zlomenou ruku ale za chvilku všechno bude brzo v pořádku" Uklidni mě doktor ale vím že klidný vážně nebudu. Teď ne.

" jak dlouho bude ta chvilka trvat ?"

" asi měsíc cca"
Nepočítal jsem s tím že budu mít bouračku ? Jak se to proboha stalo?

" tak já vás nechám se rozkoukat" vyvede mě z míry protože jsem pořád koukal do zdi a přemýšlel co se stalo.
Jen kyvnu a zase začnu přemýšlet.

" o můj bože Harry" rozrazí se dveře a v nich uvidim Mell. Hned jak ji spatřím tak mi vytřísknou slzy a uvedim si co se vlastně stalo.

" co si proboha dělal a proč si mi psal takovou zprávu" ustaraně se slzama s očích se mě ptá.

" hned jak si tě sem dovezli mi volali. Hned sem sem přijela, čekala jsem než tě dooperují a potom ještě než se probudíš. Ani nevíš jak jsem se o tebe bála myslela jsem že si mrtvý" rozbrela se mi a při tom mě objimala.
Tohle nejsem schopný tomuhle člověku udělat, dělá mě šťastným jen když ji vidím a ještě když má o mě strach. Radši se vzdám kariéry než tohohle člověka.

" je mi to líto, nechtěl jsem ti tu zprávu napsat a teď toho lituju" promluvím do ticha Mellaninych vzlyku.

" ale já tu zprávu nepochopila Harry"

" víš jak jsem ti říkal že musím jet za Judem do studia, no tak když jsem přijel mi řekl že se s tebou musím rozejít jinak prý končím. A já nechtěl se s tebou rozejít tak jsem ti napsal že si dáme aspoň pauzu ale teď vím že ani tu pauzu nechci..." nedokončim. Vidím Mellanin zmatený výraz, ano chápu že poslední větu jsem nedořekl.

" takže se rozchazime ?" Se zlomenym hlasem mi řekne do očí.
Teď na ni nechápavě pohlednu já.

" co ? Ne! Chtěl jsem říct že teď vím že ani pauzu nechci protože radši se vzdám kariéry než tebe. Jsi moje všechno a nikdy se tě nevzdám"
Jen se usměje. Ano, to je ta věc kterou jsem potřeboval vidět. Její úsměv, to je to.

" doktor mi říkal že za týden můžeš domů. Budu tady s tebou" rozpovída se po chvíli Mell.

" taky už je to i na internetu že si měl nehodu" pokračuje.
To není nic nového. Občas mi přijde že novináři jsou převlečený za normální lidi a jsou najatý aby byli všude kde se něco pohne.

" to není nic nového. Občas mi přijde že ví i kdy chodím na záchod." Převrátim oči. Je to vážně otravné když jsou na každým rohu kde se pohnete a všude vás fotí. Potom jsou o vás napsaný falešný články kterým lidi věří.

" Fanoušci tě litovali. Aspoň něco pozitivního na tom" zasměje se Mell ale mě moc do smíchu není. Bolí mě to místo po operaci.

" omluv mě" vyhrkne a rozběhne se ven z pokoje. Nechápavě koukám a otevřené dveře které se pomalu zavírají.
Co se to děje?! Sakra.

Vezmu si telefon a podívám se na hodiny.
Je půl 5 ráno, to jsem jako spal 8 hodin ?!

" moc se omlouvám Harry. Udělalo se mi špatně" vejde zpátky do pokoje celá zelená Mellanie.

"Zlato, jsi v pohodě? " hned jak ji uvidím se Zděsím. Takhle jsem ji ještě nikdy neviděl.

" jo. Jen asi z té nehody se mi udělalo blbě a potřebovalo to ven"

Trochu zklidnim protože se mi tohle stalo jednu noc kdy jsme spali.
Zdál se mi sen a já se probudil s tím, že jsem se musel vyřítit na záchod a celou večeři kterou jsem měl vyzvracet.
Nevím co se mi zdálo za sen ale vím že to nebylo nic příjemného jinak by se tohle nestalo.