Life With Rings || H.S

8. it shouldn't have happened

Dnes je pátek a já už dávno bydlím u Harryho.
Jsou 3 hodiny odpoledne a já jsem právě přijela domů z práce. Harry by měl za chvíli taky, dnes mi říkal že má docela hodně práce s testama.

Sednu si na gauč a zapnu televizi, soustředím se na film který tam právě běží ale když slyším klíče a následné odemykání dveří, pohled odvrátím na postavu ve dveřích.

" ahojky Harry" usměju se

" ahoj Mell" usměje se taky

" chceš udělat nějaké jídlo? " Zeptám se když už si v klidu seda vedle mě

" nemusíš, ja si vezmu nějaké jídlo z ledničky" odpoví mi a já jen přikývnu

Harry's pov
Když jsem šel z práce, napadlo mě že bych mohl koupit Mell kytku růží, vlastně ani nevím proč, měl jsem nutkání jí něco dát ale potom mně přišlo že je to divný tak jsem se rozhodl jí raději zkusit pozvat na večeři. Teda pokud to přijme.

Vystoupil jsem z auta u mého domu a viděl jsem jak Mell zaujatě pozoruje televizi.
Začal jsem před vchodovými dveřmi chrastit s klíči, hned jak jsem otevřel, Mell která pořád sledovala televizi ihned přemístila pohled na mě.

Hned jak jsem vešel mě Mell pozdravila, všechny věci jsem si zanesl do pokoje a sedl jsem si k Mell na gauč, starostlivě ze mě zeptala jestli mi ma uvařit jídlo ale nechtěl jsem, protože ji chci vzít na jídlo.

" mm, Mell ?" Zeptal jsem se nervózně

" ano ?" Otočila se na mě Mell

" hmm, nechceš vzít na večeři...?" Sklopil jsem pohled k zemi a začal si hrát s prsty

Asi tak 2 minuty bylo ticho a moje naděje se úplně vytratili dokud jsem neslyšel jakési slovo

" ráda půjdu Harry, ale jen jako kamarádi" usmála se a mně se na tváři hned objevil úsměv taky.

***
Čekám na Mell v autě už asi 15 minut.

" už jsem tu" nasedne do auta Mell která právě vyběhla z domu

" jen ti chci říct že to nebude nějaká luxusní restaurace, nevěděl jsem jestli na tu pozvánku kyvneš tak jsem radši předem žádný stůl nerezervoval" vysvětlil jsem ji

" Harry, vždycky s tebou půjdu ráda na večeři"
Jen jsem se na ni podival a potom už celou cestu bylo ticho

" ta a jsme tady" řekl jsem, vystoupil jsem z auta a jako gentleman šel Mell otevřít dveře taky aby mohla vystoupit.

" díky" prohodila a už jsme si to kráčeli z jedné z restaurací tady v Londýně

Usedli jsem za stůl a hned se nás ujala jeden číšník který nám přinesl jídelní lístek

Chvilku jsme si vybírali ale nakonec jsme se oba dva rozhodli pro salát a k tomu nějaké pití.

Číšník odešel, za chvíli si to k nám příkráčel i se salátem i pitím.

" páni to byla rychlost" zajásala Mell

Všechno jsme bez jediného slova snědli a potom už si jenom povídali, do té doby než někdo začal mluvit na Mell

" hele, kočko.Nechceš dnes jít se mnou ke mně domů?" Řekl jí nějaký kluk který měl vedle sebe ještě další dva.

" nech mě být" řekl ještě celkem v klidu Mell

" ale no ták, pojď, bude sranda" stále mluvil a mluvil.
Když Mell neodpovídala natočil si jí k sobě a mně se už začínala vařit krev v žilách

" ale ty zlobivá holko, ty mě budeš ignorovat? " šlo vidět že už i ten kluk není tak v pohodě jako předtím.

" sakra nech mě, s někým tu jsem" vlepila mu Mell do ksichtu.

" no to vidím a že by tě tvůj kluk nějak ochránil to se mi jaksi vytratilo z očí, asi mu na tobě tolik nezáleží" začal se smát a já už to nevydržel, vstal jsem a šel jsem k němu.
Chytil jsem ho za límec u krku a dal mu takovou ránu pěstí že to asi nikdo z nás nečekal.

" ještě jednou, ještě jednou se k ní přiblížíš a slibuju ti, že ti rodina bude muset zařizovat pohřeb" řekl jsem mu a potom ho hodil na zem

Chytil jsem Mell za ruku, hodil číšníkovi peníze a už jsme vyšli z restaurace.

" že se na tebe musí ti úchyláci tak lepit" řekl jsem ještě docela naštvaně když už jsme stáli před budovou

" dneska ti to vážně sluší, jsi moc krásná jako vždy " usmál jsem se a šlo vidět že se Mell usmála taky.

Chytl jsem jí za ruku a pomalu jsme došli k autu.

Když si chtěla otevřít dveře u spolujezdce otočil jsem si ji k sobě takže jsme si vzájemně koukali do očí.

Pramínek vlasů který jí padal do očí jsem jí dal za ucho a naklonil jsem se k ní tak že jsem přiložil svoje rty na ty její.

Nic nedělala, nezkoušela se vyprostit z mého sevření ale ani mi ten polibek neopětovala.

" co jsi to udělal ?" Vychrlila mi do obličeje

" já...moc se omlouvám. Stála si tam jak opařená, nevěděl jsem jestli je ti to líbilo a mám pokračovat nebo jestli tě mám pustit" řekl jsem jí a zahleděl se do země

" samozřejmě že jsem tam jen tak Stála, byla a pořád jsem zmatená" řekla mi znovu už otočená ke mně zády.

" jedeme domů" dodala ještě a už seděla v autě

Se sklamaním jsem si sedl na místo řidiče a nastartoval. Celou cestu bylo ticho, Mell koukala z okna až najednou usnula.
Už jsem nic nezkoušel, když jsme dojeli před dům, vzal jsem Mell do náruče a odnesl do jejího pokoje kde jsem jí sundal boty a bundičku, kterou měla na sobě.

Potom sám jsem si šel pro něco k jídlu protože salát mě moc nezasitil.

S plným břichem jsem šel do pokoje kde jsem se šel ještě osprchovat a potom už jsme lehl do postele a v mžiku usnul.
_____________________________
Ahojky, máme tu další kapitolu. Tady už to začíná být trošku zajímavější a můžete se těšit co se stane dál...