Life With Rings || H.S

11. Past

Je úterý ráno a my zase čekáme na hovor od Taylor. Řekne mu ještě nějaký ty informace a potom už půjdeme balit a těšit se.

" ahooj, jo to co sem ti chtěla říct dnes je to. Ja budu vždycky oblečená do nějaké barvy. A bylo by dobrý kdyby si vždycky byl do stejné barvy jako já. První koncert v MSG budu oblečená do modré barvy tak aby si měl něco modrého.
Jo a ty Mellanie, taky si vždycky kupuj něco ve stejné barvě jako Harry protože se může stát že přijdeš za námi na pódium. Ani jeden z vás se nemusí bát, oba dva zpívate nádherně a lidi z vás budou úplně nadšený. Tak jo, já už zase musím jít, tak ahoj. Uvidíme se příští čtvrtek" hned jak Harry zvedl se ozvalo z telefonu.

" ty jo, no vidíš" rozjasnili se mi oči.

***
" ty a Harry, můžu se na něco zeptat ?" Promluvím když se koupeme v bazénu.

" no, povídej" odpoví mi a podívá se na mě.

" jak to teď mezi námi je ?" Popravdě sama vlastně nevím. Od té doby co sme si dali pusu jsme o tom nemluvili a ani se to neopakovalo.

" ehh, já nevím. Nemluvila si o tom tak sem si myslel že to bylo jen omylem a já no. Nevím" vykoktá

" víš Harry, vzhledem k tomu, že teď budeme hodně velkou dobu spolu tak no, neuvažovala jsem na tím protože mi to nepřišlo správný, prostě jsem chtěla být jen kamarádi a chci aby jsme byli kamarádi, nejlepší ale ne vztah. Zničilo by to naše přátelství kdyby sme se rozešli a na to já už nemám když jsem před 3 rokama měla jeden vztah...no to je jedno" zase sem začala mluvit nesmysly, teda jako vážně jsem nad tím přemýšlela a to co teď řeknu není pravda...bohužel

" ja tě nemiluju Harry" řeknu trochu smutně protože sem to měla v plánu. Měla jsem v plánu mu říct lež. Nechtěla jsem, abych mu řekla že ho miluju, on mě taky a že spolu budeme chodit, miluju ho ale tohle nemůžu, nemůžu protože mám takový divný pocit že se něco stane.
Něco buď hodně velkého nebo něco strašného.

" miluju tě Mell" řekl a podíval se na lesknoucí se vodu. Měl skleněné oči, vím že mu to ublížilo, neměla sem to udělat ale já musela.

" ja vim Harry, vím to moc dobře už delší dobu ale zkus mě pochopit, já nemůžu" řeknu a pohladím ho po zádech.

" já, já tě chápu Mellanie. Ale počkej, ty si mluvila něco o svém bývalém vztahu. Co to bylo ?" Řekl a mě se chtělo brečet. Když sem si vzpomněla na Jacka, bylo mi dost blbě.

" víš, asi bude lepší když půjdeme domů" " vylezla sem a čekala až Harry taky vyleze z vody.

"Víš, před rokem sem měla jeden vztah. Ten kluk se jmenoval Jack. Milovala sem ho, nejvíc jak to šlo a on mě. Jednou, když jsem ho šla představovat mým rodičům a měli jsme večeři, táta na něho tak divně koukal. To mě jaksi zarazilo ale neřešila jsem to.
Když už se Jack s mými rodiče docela dobře znal, teda aspoň s mou mámou tak jsme přišli na návštěvu.
Máma jako pyšná Máma že mám tak skvělého kluka všechny informace které jsem buď já nebo sám Jack řekl o sobě potom hned musela jít říct tátovy. No a když jsme přišli na tu návštěvu, táta si vzal Jacka stranou. Nevěděla jsem o čem se baví, za chvíli sem uslyšela jak táta začal zvyšovat hlas, byl čím dál tím hlasitější. Táta Jackovi vyčítal úplně všechno, od toho jak vypadá, jak se obléka až po to jak se chová.
Chtěla sem tam vtrhnout a zastat se Jacka ale máma mě držela za ruku.
Jack naštvaně přišel, vytrhl ruku mé mámy z té mé a táhl mě za sebou k autu.
Když jsme přijeli domů, šlo to čím dál tím z kopce. Ještě ten samý den mě chtěl z poloviny znásilnit, prostě se mnou chtěl mít sex i když já jsem nechtěla. Vůbec nerespektoval to co já sem chtěla. Prostě se potřeboval jen udělat a uspokojit.
Potom se nějakou dobu nic nedělo a potom to bylo ještě horší. Občas mi dal i facku a potom zase znásilnil nebo prostě jen zbil. Jednou když někam jel a před odjezdem si potřeboval zlepšit den, tak mě chtěl zase znásilnit. Už se to nedalo vydržet protože byl strašně hrubý sem začala křičet protože bylo otevřené okno.
V tu chvíli přestal, šel zavřít okno a šel dodělat svoji práci kterou nestihl. Až se zase uspokojil, strašně mě zmlatil. Prý za to že sem křičela. Měla jsem strašný monokl a natrhlý sval na noze. Hned jak odjel sem zavolala policii a ta ho ještě ten den chytla" dořeknu a s uslzenýma očima se podívám na Harryho.

" Ježíši Mellanie, ty zlatíčko. To mi je strašně líto. To sem nechtěl" smutně řekne a otevře náruč. Já se hned zhroutím do jeho velikých mohutných paží kde má plno tetování. Začne mě hladit po vlasech a zádech. Tak krásně hřeje.

" to bude dobrý. Všechno bude dobrý, jsem tady s tebou. Ničeho se nemusíš bát" šeptá. Aa,to je tak krásný slyšet.

" mám na to strašnou vzpomínku kterou nikdy nezapomenu. No a proto se bojím vztahu, bojím se že to co jsem zažívala dřív budu zažívat i teď a no prostě se bojím" zavzlikám

" chápu tě Mellanie, ale já takový nejsem ale jestli se bojíš, chápu to" usměje se na mě a utře mi malinkou slzu z tváře.

" a už neplakej, je to pryč" dodá a já se na něho musím podívat a usmát.
______________________

Tak jo, takhle kapitola je spíše o Mell minulosti. Ale další už to bude lepší a bude se tam i více vyskytovat Taylor<33 a možná i někdo jiný;)
Do komentářů můžeme napsat jak se vám líbí tahle kapitola.