Hvězdy

28 2 0
                                    

Hlava na posteli z trávy,
Zářící hvězdy na obloze,
Poddávajíc se svému králi,
Jenž na ně hledí trochu stroze.

Naděje, že jednou se podívá,
Hodně, hodně daleko,
Kam ve svých představách utíká,
Když daří se jí nelehko.

Falešný úsměv už má nacvičený,
"Mám se dobře," říká
I když prožívá špatné dny,
Jen fantazie jí odpočinek skýtá.

Někdy chce se křičet "Pomoc",
Když vypadá to, že pomoci už není,
Když myšlenky jsou černější než noc,
Však po noci vždy slunce vychází.

Střípky mysliKde žijí příběhy. Začni objevovat