Zase od znova...

vzácná návštěva

Když jsme s Mery dorazily domů, tak jsme si uvařily čaj a jen si povídaly.

,,Jak ses dneska vlastně měla?" Zeptala jsem se, když jsem chtěla ukončit zdlouhavou debatu o škole.
„Fajn, byla jsem na kontrole" usmála se na mě.

„A je všechno v pohodě?"
„Jojo, v pohodě"

„A už víš, jestli budu mít bráchu nebo ségru?" Zajímala jsem se, poslední dobou jsem nad tím dost přemýšlela.

„Ne ne, ještě ne, ještě je moc brzo, ale tak za dva, tři týdny to už možná vědět budu." Usmála se.

„Hmm a proč s tebou nebyl táta?"

„Tak je v té Bratislavě..."

„ Jasně, ale tak tam by třeba nejel ne? Kdyby věděl, že jdeš na kontrolu..."

„ Nevím možná jo, možná ne..."

„ Hmm..." Zamyslela jsem se.

„ Víš není to, už to co bývalo..." Řekla Mery docela zvláštním tónem... Měla jsem pocit, jakoby mi chtěla něco říct, ale nevěděla jak...

Na to, co bylo před týdnem jsem už málem zapomněla, a tahleta Meryina věta mě zase přiměla nad tím přemýšlet.

„ Aha, a proč??" Polkla jsem.

„ Je to dost složitý..."  Řekla nepřítomně.

Nechtěla jsem z ní tahat další informace, i když by se to samozřejmě hodilo... A tak jsem se rozhodla přeci jen jít na chvíli do pokoje a podívat se na tu matiku, jak jsem měla původně v plánu

„Zítra píšeme z matiky, půjdu se na to podívat..." Řekla jsem a vstala z gauče.

„ Fajn, tak já nám mezitím udělám večeři, jo?"

„Ok" otočila jsem se na ní ještě od dveří svého pokoje.

Zavřela jsem za sebou dveře a vytáhla si sešit a učebnici matiky.
Chvíli jsem ji listovala... Ale neměla jsem na matiku náladu... A tak jsem učebnici zase zavřela.

Poslouchala jsem, jak hodiny co jsem měla nad postelí, tikají... Jak ubíhá sekunda za sekundou... Minuta za minutou... A v hlavně si procházela fakta...

Slyšela jsem, jak Mery v kuchyni šramotí s hrnci a začíná něco vařit.

Zavřela jsem oči a ještě na chvíli se zaposlouchal do tikotu hodin... Tik... Tak...tik..tak...

S přemýšlení mě najednou vyrušil zvonek...

Slyšela jsem, jak jde Mery otevřít a tak jsem se nehla z místa...

Po chvíli mě ale začalo zajímat, kdo nás v tuhle dobu přišel navštívit, a tak jsem se vydala ke dveřím.