Sálem se rozléhala hudba, cinkot pohárů a mohutný smích plavovlasého hromovládce, kterému zrovna usedla na klín zrzavá dívka v bledě modré říze. Trojka válečníků připíjela na další úspěch svého náčelníka stejně jako celý sál. Bojovnice Sif se tvářila trochu pohoršeně, ale vlastně to Thorovi přála. Jen na samém okraji stolu jedna postava lhostejně otáčela v ruce stále z poloviny plný pohár s výrazem napůl znuděným, napůl znechuceným.
Nikdo si ani nevšiml, kdy se bledý bůh v zeleném plášti sebral a zmizel z hostiny, ze všeho nejméně Thor.
Loki se hodlal pobavit, doopravdy pobavit a měl své cesty. Nepotřeboval Heimdala a Bifrost, aby se dostal na kterýkoli z Devíti světů.
Nicméně Midgard byl pro jeho oblíbenou hru nejvhodnější. Tady se vždycky našel nějaký plavovlasý hlupák, co má víc svalů než rozumu a namlouvá si, že je hrdina. A takový idiot se dříve nebo později dostane do situace, kdy mu Loki může nabídnout svou záludně krutou pomoc.
Loki nepátral po nové oběti nijak dlouho, měl na žádoucí situace prostě čich. Nepříjemně ho zaskočilo jen počasí. Přenesl se na úbočí vysoké, zasněžené hory, bičované ledovým větrem. Kousek pod ním se nacházela zvláštní, dřevem z ocelí vyskládaná cesta a po ní se směrem k Lokimu hlučně valil jakýsi mechanický vehikl, který soptil oblaka kouře.
"Vida, přece jen se zdejší zaostalý život někam posouvá! Nic takového neměli, když jsem tu byl naposledy!" ušklíbl se a přitáhl si límec pláště těsněji ke krku.
Kouřící stroj za sebou táhl překvapivou rychlostí dlouhou řadu vozů. Náhle zaduněla exploze, stěna jednoho vozů se provalila ven a vzniklým otvorem vypadl ven muž v modrém kabátě, a zoufale se držel pokroucených trosek. Téměř okamžitě se ve vzniklé díře objevil druhý muž, také měl oblečeno cosi modrého a i na tu vzdálenost rozeznal Loki jeho blonďatou kštici.
Usmál se, je tu správně.
Pokračování bylo nasnadě, ať se blondýn snažil sebevíc, na svého přítele nedosáhl a ten se nevyhnutelně zřítil do propasti vyhloubené ledovou řekou.
Loki se snesl na dno za obětí pádu. K jeho neskonalému překvapení nebyl ten člověk ještě mrtvý, ačkoliv byl neskutečně pomlácený a z pahýlu po utržené ruce prýštilo příliš mnoho krve. Tím lépe, bude ho to stát méně námahy než vracet čerstvě uniklu duši to těla. Loki rychle provedl příslušné kouzlo. Pokud jeho "obchod" nevyjde, samo za pár hodin zanikne. To už nebude jeho starost, Loki teď musel najít toho druhého.
Zaváhal a teď bude muset počkat, než zmizne ta ženská, pomyslel si mrzutě Loki. Najít plavovlasého muže z vlaku bylo snadné, ale Loki se příliš dlouho kochal mužovým zmučeným výrazem a tváří opuchlou od slzí až přišla ona!
Je příliš hezká, ještě by mohla objekt jeho zájmu obloudit natolik, že už Lokiho nabídka nebude zajímavá.
Konečně odkráčela pryč a blonďák – Steve – stále vypadá zdevastovaně. Loki se učinil viditelným.
"Klid smrtelníku, přicházím v míru! Vlastně ti přicházím nabídnout pomoc!"
ČTEŠ
Do třetice (Frostshield)
Fanfiction(autorkou obálky je @Blanch-slash) Loki zná kouzlo, které může zachránit život, ale cena je vysoká. Steve Roger měl být prostě jen další ubožák, který měl trpět pro Lokiho potěšení, ale bohovi lsti a klamu se to nějak vymklo z rukou a nakonec skončí...