Následující týden byl jeden z nejdelších ve Stevově životě. Ale pak se Loki objevil v jeho kuchyni, sice zadýchaný, otrhaný a špinavý, ale živý. A jeho příchod tentokrát provázel kužel intenzivního duhového světla, takže nepřicestoval s pomocí Tesseractu, ale Bifrostem.
"Co se stalo? Jsi v pořádku? Hela ...?"
"Hela už je stará vesta, přede dvěma dny jsme vyvolali Ragnarok, dávno předpovězenou zkázu Asgardu!"
"Ale to ... to je mi líto."
"Nemusí, nebyla jiná cesta. Utekli jsme ze Sakaaru a ukradli Velmistrovi pár lodí. Na ně jsme naložili všechny, kdo byli po Helině řádění ještě naživu. Thor jí zabavil a já to šel odpálit."
"Ou, stejně je mi to líto. Přišel jsi o domov i o skrýš. Kam se teď vrtneš?"
"Pche, to je teď má nejmenší starost. Nepřišel jsem, abych tu fňukal nad ztrátou domova. Je zle Thanos se blíží! Xandar je zničený a zcela jistě za použití kamene síly. Thor se vypravil za Sběratelem na Kdovíkde, Bannera poslal Heimdall do New Yorku, já přišel varovat tebe."
"Vyhlásím pohotovost." odpověděl Steve a vyběhl z chaty.
Za půl hodiny už byli všichni nachystaní u quinjetu, včetně Buckyho, který s nimi nikdy dřív na žádnou misi nejel. Zjevně ale s takovou možností počítal, protože tu stál ve zbrusu nové uniformě, která mu seděla příliš dobře, aby byla jen narychlo vypůlčená. Kupodivu první, co Steva napadlo, bylo, že barvou a šikmým prošitím docela připomíná Lokiho oblek.
"Cítíš se připravený zase bojovat, Bucky?"
"Jestli tohle je začátek konce světa, tak mi nic jinýho stejně nezbejvá." usmál se jeho starý přítel a položil při tom ruku kolem ramen Samovi.
Nebyl čas analyzovat, co s ním tohle gesto udělalo, Steve přepnul do velitelského módu a oslovil krále T'Challu: "OK! Takže my nejdřív nabereme Wandu a nejspíš i jejího bratra. Měli by být oba ve Skotsku a všichni se sejdeme ..." Steve zaváhal, protože zatím neměl žádné zprávy o situaci na opačné straně Atlantiku.
"Sejdeme se buď na základně nebo rovnou u Fort Knox, podle toho, co mi řekne Tony!"
Clint se trochu mračil a ostatní, s výjimkou Nat přinejmenším zírali, když s nimi do letounu nastoupil i Loki, ale nikdo neřekl ani slovo.
Vyzvednutí sourozenců Maximovových z pláže poblíž Edinburghu bylo o dost dramatičtější, než čekali. Museli se utkat s dvojicí velmi zdatných mimozemšǎnů, kteří se označili za Děti Thanosovi.
Na dvojčata zaútočili proto, že z ních cítili sílu Kamene a doufali, že skrzně najdou zdroj. Asi by dali Wandě a Pietrovi řádně zabrat, když se ale ocitli proti přesile, raději se stáhli.
Když zase všichni letěli v quinjetu, Steve uvažoval: "Vaše schopnosti pocházejí z toho žlutého kameně, hm ... Wand, myslíš, že bys měla dost síly ten kámen zničit? Nebo kterýkoli další, co by se nám dostal do rukou?" při poslední větě hodil okem po Lokim.
"No já nevím, možná?"
"A je to rozumné, Steve? Ti vaši dvojníci přece ty kameny zoufale sháněli? Možná není rozumné je ničit." namítla Nataša a Stevovi neušlo, jak přátelsky se na ní Loki náhle šklebil. Jasně, že nechce přijít o svou modrou kostičku na hraní.
"Já neříkám, že je to první věc, kterou udělám. Proti zničení tak cenné věci bude určitě silná opozice, ale mohl by to být náš záložní plán, pokud zjistíme, že kámen nedokážeme ubránit. Takže Wando ...?"
ČTEŠ
Do třetice (Frostshield)
Fanfiction(autorkou obálky je @Blanch-slash) Loki zná kouzlo, které může zachránit život, ale cena je vysoká. Steve Roger měl být prostě jen další ubožák, který měl trpět pro Lokiho potěšení, ale bohovi lsti a klamu se to nějak vymklo z rukou a nakonec skončí...
