Od tohohle rozhovoru Steve o věci hodně přemýšlel. Byl tohle jeden z aspektů Lokiho hry? A jak by se k věci postavil Steve sám, kdyby se ocitl na opačném konci rovnice? Možná, že i ocitl, jen o tom neví. Nabídl snad Loki někomu, třeba Peggy, že Steva zachrání z ledu?
S odstupem času Steve tu myšlenku opustil hned ze dvou důvodů. V roce 2012 byl Loki nefalšovaně překvapený, že ho vidí, což by se nestalo, kdyby měl podíl na Stevově přežití. A za druhé, Steve věřil, že si ho Asgarďan vůbec nevybral náhodou a Peggy neodpovídala vzorci.
Steve odložil vypitou sklenici a chystal se vlézt do sprchy, když ho přepadl zvláštní pocit. Pomalu se otočil a vlastně ani nebyl moc překvapený. My o vlku ...
Loki se opíral o dveře od ložnice a měřil si Steva téměř požitkářsky.
"Á, přišel sis vybrat svou odměnu? To je přece pointa celé tvé pomoci, dívat se, jak pak člověk trpí, ne?" ušklíbl se Steve, svlékl si propocené triko, hodil ho oblokoum kolem Lokiho hlavy do pokoje a obrátil se zpátky ke koupelně.
"Rozhodně se kochám." konstatoval Loki: "I když připouštím, že atmosféra v mnohém získá, až se osprchuješ!"
"Říka chlap..."
"Jsem bůh!"
"Tak bůh, co v životě neviděl šampon! Co, usmažíš mě za tu drzost bleskem?"
"To bych se připravil o radost z tvého utrpení, midgardský červe!"
Steve se opřel o zárubeň dveří: "Tak ti udělám ještě větší radost. Máš pravdu, jsem nebetyčný idiot, trvalo mi strašně dlouho než jsem si to dal správně dohromady.
Uznávám, že v roce 45 jsem měl nedostatek informací a svých starostí dost. Když jsem zjistil, že máš svalnatého, blonďatého staršího bratra, došlo mi pár věcí, ale poskládal jsem je úplně naopak.
Není to tak, že by ti Thor přebral životní lásku. Ty týráš jeho dvojníky ..."
"Já? Já nikoho netýrým, za svoje utrpení si můžete sami!" odsekl Loki.
"Dobře, tak se jen díváš, jak trpíme, protože si potřebuješ alespoň na chvíli představit, že je to on. Źe I Thor trpí stejně jako tu sám."
"Co to meleš za hlouposti?"
"Jak říkám, jsem jen pozemský idiot." pokrčil Steve rameny a na chvíli si vychutnával Lokiho zkřivený výraz, tuhle hru můžou hrát dva. Ale pak ho přepadla lítost, dlouhý život je někdy víc prokletí než dar a tisíce let mlčenlivého trápení by pokřivily i silnější charakter.
"Je to tak proto, žes někdy použil tohle kouzlo na něj?"
Loki ohrnul ret: "Ne a netrofl bych si to ani zkusit, ze strachu, že nebude fungovat."
Sotva to dořekl, zatvášil se tmavovlasý bůh překvapen svou náhlou upřímností. S vykulenýma šedýma očima vypadal náhle jako dítě.
A Steva, frustrovaného a osamělého náhle posedl ďábel. Mrkl na Lokiho: "já potřebuju spláchnout pot, ty omýt vlasy, co kdybycho vlezli do sprchy společně?"
"Co ... co mi to tu navrhuješ smrtelníku? Já jsem Loki, princ asgardský, dědic Jotunheimu, měl jsem milence pěti galaxií ..."
"Já o sobě netvrdím, že jsem nejlepší milenec ve vesmíru. K sakru, já nejswem ani nejleopší milenec v téhle chajdě a to jsem tu většinu času sám. Já jen říkám, že právě teď oba potřebujeme sprchu!"
Loki se na chvíli zarazil a pak trhle za přední díl svého koženého úboru, který se okamžitě rozepnul: "Tak dobrá!"
Loki byl možná bůh, ale neměl Thorovu tělesnou stavbu ani fyzickou sílu, tak ho kapitán v těsném prostoru sprchy brzy opanoval. Ale nikoliv nepříjemným způsobem, přitiskl ho tváří ke zdi pokryte marockým štukem a ze všeho nejdřív mu opravdu umyl vlasy.
Teprve pak se kapitánovy dlaně přesunuly na Lokiho hrudník a bůh ze sebe vypravil: "Mohu ... mohu mít ženskou i mužskou formu."
"Jak si to víc užiješ!" zašeptal mu do ucha kapitán a pak se jeho rty přesunuly k Lokiho krku. Ten se rozhodl na své podobě nic neměnit, protože cítil, že jeho partner se zainteresován víc než dost.
Vlastně nechal celou práci na Rogersovi, jen se opřel o chladivou stěnu a poddal se dotekům, které byly občas trochu neohrabané, ale kapitán se rychle učil a pohotově reagoval na všechny vzdechy, které se draly Lokimu z hrdla. Dotýkal se bradabek, laskal jeho krk, pohrál si s jeho pupíkem, prohnětl jeho hýždě a než se dopracoval k jeho mužství, byl Loki tvrdší než kov uru a skoro škemral o milost.
A pak ho vzal Rogers konečně do ruky. Neměl žádnou vytříbenou nechniku, bylo to trochu hrubé, ale intenzivní a opravdové a Loki současně cítil, jak se kapitánův horký úd tře o jeho zadek. Představil si, jaké by to bylo, kdyby si troufl až dovnitř a to ho poslalo přes hranu rozkoše. Zvrátil hlavu dozadu a skripil Rogersovu ruku svým semenem. Kapitán ho následoval o pár vteřin později.
Dalších pár vteřin jen stáli pod proudem teplé vody a popadali dech.
"Tohle ... tohle vůbec nebylo zlé ... na smrtelníka."
"Já říkal, že to oba potřebujeme!"
"Pokud se budu hodně nudit, jsem ochoten si to zopakovat."
"Tak se stav, víš, kde mě najdeš!" zašklebil se Rogers, když mu podával ručník.
"A kde se vlastně momentálně nacházíš ty? Na Asgardu asi sotva."
"Kdo má rozum, ten se teď Argardu obloukem vyhne. Odin zešílel strachy a vypustil bestie, které měly raději zůstat spát. A když něco takového říkám já ..."
"A co na to Thor?"
"To jsem taky zvědavý, ale ten se tam už dlouho neukázal. Když není tady, potuluje se vesmírem a hledá Kameny nekonečna. Vlastně kvůli tomu se Odin zbláznil – Asgard jako takový je prakticky nezničitelný, ale to neznamená, že je také nedobytný. Nedávné události ... nedávné události ukázaly, že tam proniknout lze. A kdyby si Thanos vzal z pokladnice kameny ... Asgard možná přežije, ale s jeho lidem to bude horší."
"Počkat! Kolik jich na Asgardu vlastně máte?"
"Dle Odinových vědomostí dva."
"A doopravdy? ... Já jsem vážně idiot! Tys mu je štípnul, že ano?"
"Inu, považoval jsem za nerozumné, nechat je v dosahu osob, které dnes Asgardu vládnou."
"Zato ve tvých rukou jsou naprosto v bezpečí!"
"Diverzifikace rizika. Nechal jsem si jen Tesseract, je praktický pro rychlé přesuny. Aether je poněkud nestabilní, prodal jsem ho jednomu vesmírnému sběrateli."
"Cože, takže teď je Aether v nějakém vesmírním muzeu, kde ho mžou všichni vidět a ohlásit to Thanosovi?"
"Ale no tak Rogersi, za co mě máš. Taneleer Tivan není žádný veřejný dobroděl. Jeho sbírka není pro čumily, jen pro jeho vlastní potěchu. A po té, co došlo k nehodě, když se pokoušel koupit jiný z kamenů, zavedl pár vylepšení."
"Co se stalo s tamtím kamenem?"
"Věčně v práci Rogersi? Vždyť tě z toho vašeho hrdinského klubu vykopli!"
"Ze Země mě zatím nevykopli, takže mě to pořád zajímá."
"Byla kolem toho po tom incidentu u Tivana celkem mela, ale nakonec ho získala do opatrování Nova – dělají vesmírné četníky v celé galaxii a ovládají řadu planet. Jestli oni nezadrží Thanose, pak technologie téhle ubohé planetky nemají nejmenší šanci."
"Ještě něco, co bych měl vědět?"
"Potkal jsem Hulka."
"Je v pořádku?"
"Víc než v pořádku, je z něj gladiátorská hvězda a náramě si to užívá. Budu ho od tebe pozdravovat."
"Ode mě nemusíš, radši mu řekni, že nat se stýská!"
"To určitě, on pak kvůliní vezme roha. Velmistr přijde o šampióna a bude mrzutý. Kdepak, nehodlám ohrozit své teplé místečko!"
"V nejhorším můžeš utéct sem!"
"Ty jsi vážně idiot, Rogersi!"
ČTEŠ
Do třetice (Frostshield)
Fanfiction(autorkou obálky je @Blanch-slash) Loki zná kouzlo, které může zachránit život, ale cena je vysoká. Steve Roger měl být prostě jen další ubožák, který měl trpět pro Lokiho potěšení, ale bohovi lsti a klamu se to nějak vymklo z rukou a nakonec skončí...
