Life Change *POZASTAVENO*

Rychlá dovolená

Vymýšlet, co budu vařit k obědu, byl tady tak trochu oříšek. Moc toho v lednici nebylo.

,,No dobré ráno." Zvedl se z gauče Clint, když jsem scházela schody dolů.
,,Dobré ráno" usmála jsem se na něj a šla ho políbit.
,,Co si dáš k snídani?" Zeptala jsem se.
,,Tebe?" Zalaškoval.
,,Ha ha ha." Zasmála jsem se a on si mě přitáhnul na klín.

.
.
.

Později toho dne

,,Clinte, už nemůžu. Neříkal jsi, že je tohle dovolená?" Funěla jsem.
,,Ale no tak, lemro." Smál se a pobíhal na místě.
,,Já ti dám lemro!" Rozběhla jsem se za ním a skočila mu na záda.
,,Tak a teď mě poneseš!" Rozhodla jsem.
,,Ani omylem." Shodil mě na zem se smíchem. Žuchla jsem na asfalt. Trochu to bolelo, ale nejsem žádná citlivka. Clint mi mezitím utekl, parchant.

,,Jak myslíš." Zasmála jsem se. Rozběhla jsem se za ním.
,,Tohle ti vrátím!" Prohlásila jsem, když jsme doběhli ke srubu.
,,Jo a jak?" Zasmál se.
,,Takhle." Luskla jsem prsty. Na Clinta se spustilo asi 5 litrů vody. Clint to zjevně opravdu nečekal, jelikož zůstal stát jako přibitý. Propukla jsem v hysterický smích.

,,Máš štěstí, že já nic takového neovládám. Bys viděla." Zasmál se.
,,No jo, ty vrahounku. Stůj tady, dojdu ti pro ručník." Vešla jsem do srubu, vyběhla nahoru do koupelny a vzala tu největší osušku, kterou jsme měli.
,,Na." Podala jsem mu ji ve dveřích.
,,Díky."

,,Co si udělat táborák?" Zeptal se mě, když si sušil hlavu.
,,Můžeme." Souhlasila jsem.
,,Ale jestli mi tu našlapeš, tak si to uklidíš." Dodala jsem.

Clint se zul před dveřmi a prošel do koupelny. Zavřela jsem za ním dveře a šla jsem do kuchyně nachystat věci na táborák. Moje druhé já mi ale v hlavě říkalo, ať si moc na ten normální život nezvykám. Jednou agent, pořád agent.
Vlastně už trochu chápu, že mě máma odložila.
Vytáhla jsem zeleninu z lednice na salát.

,,Půjdu nasbírat dřevo." Oznámil mi Clint a vyšel na verandu. Venku nádherně svítilo slunce.
Když jsem udělala salát, zašla jsem se podívat za Clintem.
Ten se snažil rozdělat oheň.
Chvilkami jsem ho pozorovala a náramně jsem se bavila.

,,Počkej, pomůžu ti." Šla jsem k němu.
,,Nechci! Chci ti ukázal, že jsme normální." Podotkl.
,,Clinte," odmlčela jsem se. ,,Já nejsem normální a asi nikdy normální nebudu." Povzdechla jsem si.
,,Nebudeš, ale chci, aby ses tak cítila." Konečně se mu podařilo rozdělat oheň.

,,Vidíš, ani to nebolelo." Zasmál se.
,,Pojď, pomůžu ti s tím jídlem." Chytl mě za ruku a vedl mě do srubu. Tam vzal košík s buřty a salátem, já vzala pivo a šli jsme ven.

U opékání jsme mlčeli a užívali si okolní ticho a praskání ohně.

Po chvíli nás vyrušilo auto na příjezdové cestě. Se zájmem jsem se podívala na Clinta. Z auta vystoupili nějací muži v černých oblecích. I přestože mě Clint ujišťoval, že lokace srubu je tajná, jsem byla připravena zaútočit.

Clint se vydal, i přes můj nesouhlasný výraz, k mužům. Něco si od nich převzal a vrátil se ke mně. Položil na stůl béžovou složku.

,,Dovolená končí." Oznámil mi a šel uhasit oheň.
,,Cože?" Otevřela jsem složku. Přelétla jsem ji očima a naštvaně zavřela.
,,To si děláš srandu ne?" Pokračovala jsem. ,,Já nikam nejedu." Zapřela jsem se.
,,No tak, nebuď jako malá. Já vím, že tě to štve, ale máme povinnosti." Povzdechl si.

,,Pojď, jdeme se sbalit." Vzal složku a pokynul ke dveřím srubu. Sbalila jsem veškeré nádobu, a odnesla jsem ho dovnitř. Tam jsem s ním naštvaně třískla. Šla jsem se sbalit do ložnice. Clint poté odnesl všechny našel tašky do auta.

,,Nech to nádobí tady, pošlu někoho, aby to uklidil." Chytl mě za ruku. Zamkla jsem srub a následovala ho do našeho auta.
Stále jsem soptila. Rozjeli jsme se. Za sebou jsme nechali srub i mou normálnost.

,,No tak, vynahradíme si to. Slibuju." Chytl mě v půli cesty za ruku.
,,Jo a kdy? Člověk aby se bál někam odjet."
Moje nálada se moc nezlepšila.