Life Change *POZASTAVENO*

Začátek konce

,,Takhle." Luskla jsem prsty. Vyšlehl malý plamínek. Clint se na mě udiveně koukal. Zhasla jsem plamínek.

,,Jak?" Zeptal se. Bylo vidět,že mi moc nevěří....

,,Genetika." Pokrčila jsem rameny. 

,,Takže tvůj táta to uměl taky." Zněl jeho závěr.

,,To nevím,ale neumím jenom tohle. Jsem schopna ovládat vodu,vzduch, dokonce i telekinezi. Pravděpodobně i další,ale o těch ještě nevím." Vyklopila jsem mu všechno. Už jsem to nemohla dál skrývat. Ničemu by to nepomohlo.

,,Takže jsi vylepšená?" Zeptal se. Bála jsem se jeho reakce,ale nechtěla jsem mu lhát. Přikývla jsem. Clint si mě přitáhl k sobě.

,,I kdyby jsi byla na nepřátelské straně,vždycky tě budu milovat." Zašeptal a políbil mě.

,,Už půjdu. Měl bys odpočívat." Zvedla jsem se.

,,Tak dobře." Usmál se na mě. Spokojeně jsem opustila pokoj. Zavítala jsem rovnou na ubikaci. Bylo už něco po půlnoci. Otevřela jsem dveře do koupelny a mávnutím ruky napustila vanu horkou vodou. Lehla jsem do ní a plně vnímala jak se mi teplo dostává do těla. Usnula jsem.

Stála jsem na té samé mýtině jako tehdy. Zahalená osoba. Natasha tam nebyla. Stála jsem tam jen já a ta osoba.

,,Co po mně chcete?!" Zakřičela jsem.

,,Tvoje schopnosti." Zaburácelo.

,,Vezměte si je! Nestála jsem o ně!" Můj křik se nesl v ozvěně. Rázem jako by do mě někdo vrazil.

,,Ty huso hloupá,nikdo by nezvládl takový příval energie jako tvoje tělo,ale neboj,dlouho už to trvat nebude." Odpověď se nesla temnem. Dostala jsem trochu strach.

,,Proč ty schopnosti chcete?"

,,Nepatří ti!" Ozval se tentokrát ženský hlas. Rozhlédla jsem s kolem sebe. Nikdo tam nebyl. Dokonce ani ona osoba.Srdce mi bušilo tak moc,že jsem myslela,že mi vyletí z krku. Chtěla jsem se pohnout,ale nešlo to. Jako kdyby mě někdo držel.

,,Jsou to jenom živly? K čemu vám to je?!" Už mě ten křik do prázdna vážně unavoval. Rázem problesklo bílé světlo a dva metry ode mě stála žena. Měla dlouhé hnědě vlasy. Její zelená róba se táhla kolem ní.

,,Kdo jste?" Promluvila jsem. Žena přistoupila.

,,Na tom nesejde." Zašeptala. Ozvala se rána a já tvrdě dopadla na zem. Když jsem se rozhlédla,zjistila jsem,že jsme uprostřed lesa. Žena stála kousek ode mě.

,,Teď mě poslouchej." Rozkázala mi. Sedla jsem si a ruce si obmotala kolem kolen.

,,Nemáš jen dar ovládat živly. Jsou tu i jiné schopnosti. Zdědila si je po svém otci, který je ale neuměl ovládat..."

,,Co to je za schopnosti?" Skočila jsem ji do řeči.

,,Nepřerušuj. Jsou to schopnosti předpovídat události, telekineze, hojení ran abnormálně rychle taky dilatace času. Díky tomu všemu můžeš vytvořit i energetický štít. Všechno to spustilo to sérum." Pokračovala.

,,Nejsi v tom sama." Dodala. Začala jsem se trochu bát,co se mnou bude.

,,Kdo jste?" Zkusila jsem znovu.

,,Někdo,kdo se snaží pomoct tobě i jí." Řekla. Kolem nastala tma a někdo mě udeřil do hlavy.

 Probudila jsem se ve vaně. Voda už byla studená. Podívala jsem se na hodinky. Byly 3 hodiny ráno.

,,Jarvisi,zkontroluj mé životní funkce." Vylezla jsem z vany. Obmotala kolem sebe ručník a odešla z koupelny.

,,Mírně zvýšená srdeční činnost. Jinak vše v normě." Informoval mě Jarvis. Napila jsem se vody. Chvíli jsem ještě vstřebávala ten sen. Došlo mi,že tohle je teprve začátek.