Life Change *POZASTAVENO*

Sbohem

,,Utajení?" Promluvila jsem s plnou pusou a naprázdno polkla. Fury přikývl. 

,,Na jak dlouho?" Znejistěla jsem. 

,,Počítáme tak 6 týdnů, ale může to být až 8 týdnů." Oznámil mi. 6 až 8 týdnů,to nepřežiju.

,,Kam?" Vyptávala jsem se dál.

,,To vám nesmíme sdělit. Nejste..." 

,,Jo,agent 7.úrovně. Já vím." Přerušila jsem ho. Fury se na mě zlověstně podíval,pak se otočil a odešel. Zkoušela jsem se přes můj notebook dostat do záznamů Shieldu, bezúspěšně. Odložila jsem notebook na stolek a lehla si. Do očí se mi nahrnuly slzy.

,,Zlato?" Objevil se Clint ve dveřích. Přetáhla jsem si deku přes hlavu. Jeho kroky se přibližovali k mé posteli. Chtěl mi stáhnout seku,ale já si ji pevně držela.

,,Ty brečíš?" Sedl si na postel. Neodpověděla jsem. Clint si povzdechl.

,,Fury ti to tom řekl,že?" Začal. Mlčela jsem.

,,Parchant." Zamumlal si pro sebe. 

,,Odjíždím za 3 dny." Informoval mě. Do očí se mi nahrnula další várka slz.

,,Proč zrovna teď?" Řekla jsem po minutě ticha.

,,Máme možnost zníčit Hydru zevnitř." Vysvětlil a znovu se pokusil mi stáhnout deku.

,,Proč ty?" Pokračovala jsem přes vzlyky.

,,Po tvé matce jsem druhý nejlepší. Tvoje máma ještě není úplně schopna jít do akce a navíc nechci, abys o ni přišla." Stáhla jsem ze sebe deku.

,,A o tebe přijít můžu." Zamumlala jsem si pro sebe. Clint mě objal. Nedokázala jsem si představit,že budu bez jeho náruče tak dlouho..

,,Nechci abys nikam jel." Zaprotestovala jsem znovu.

,,Vrátím se ti v pořádku." Uklidňoval mě. Jenže já mu to nevěřila. Věděla jsem,co se všechno může stát a bála jsem se nejhoršího. Nebyla jsem dostatečně vycvičená na to,abych tohle unesla.

,,Zkusím ti věřit." Usmála jsem se. 

Nastal nejtěžší den. Rozloučit se s ním.. Nedokázala jsem to bez slz. Spousta lidí by tvrdila, že jsem hysterka,jenže tohle nebyla hysterie,tohle byl strach o někoho koho miluju.

,,Přišel jsem se rozloučit." Vešel ke mně do pokoje. Bylo něco kolem 10 večer.

,,Opravdu je to nutný?" Zkusila jsem ještě. Clint posmutněle přikývl.

,,Nemůžu jít s tebou?" Pokračovala jsem v naději,že budu moct,i když jsem věděla,že to není možný.

,,Ne,jsi zraněná." Napomenul mě.

,,Ale Bruce říkal,že se to rychle léčí." Oponovala jsem mu. 

,,Abnormálně rychle." Sjel mě pohledem a přešel k mojí posteli.

,,Slib mi,že se ti nic nestane." Přitáhla jsem si ho k sobě.

,,Slibuji." Políbil mě. Šla jsem za Brucem, jestli se můžu jít rozloučit s Clintem ven,ale nepovolil to.Následující 2 dny byly nehorázně nudné. Jediný,kdo zamnou chodil byl Peter,občas i máma,ale ta se plně zotavila,tudíž už plnila svoje mise. Rány se mi plně zahojili koncem týdne. V pondělí jsem konečně mohla opustit pokoj. 

,,Ahoj Tony." Pozdravila jsem Tonyho, když jsem vešla po dlouhé době do laborky. Panoval tu pěkný chaos a nepořádek.

,,Ahoj marode, tak jak?" Zvedl se od své práce.

,,Když nemusím být zavřená na jednom místě,je to lepší." Usmála jsem se a vzala svůj tablet,který ležel na skřínce vedle dveří.

,,Bruce říkal,že jsi se abnormálně zlepšila." Vzal do ruky klíč a něco utáhl.

,,Jop,jsem zdravá jako rybička. Cítím se i jinak. Plná energie." Sedla jsem si na židli.

,,No jo,sledujeme tě a vypadá to,že budeš jedním z nás. Záleží jak přijmeš sérum." Obeznámil mě. Takže kvůli nějakému séru ze mě bude agent 7.úrovně. To šlo celkem rychle.

,,Neříkal náhodou někdo,kdy budu moc začít s tréninkem?" Zvedla jsem se rychle ze židle a jen tak z nudy začala poskakovat na místě. Tony se usmál.

,,Nikdo nic neříkal." Odpověděl a utřel si ruce do starého hadru.

,,Sakra." Zaklela jsem a šla si hledět své práce.

Tohle je poslední část,co mám napsanou.. :/ Teď mě čeká připisování,tudíž nová část bude buď v pondělí,úterý nebo dokonce ve středu. Když to stihnu,nevím..:) Záleží na volném čase. Doufám,že se vám prozatím příběh líbí.. :)