Life Change *POZASTAVENO*

Samota

Chytla jsem se Clinta.

,,Co bude teď?" Zeptal se Clint kapitána,když zemětřesení ustálo.
,,Musíme odsud všechny dostat." Rozhodl téměř okamžitě. Kolem pobíhali lidé a zmateně hledali cestu pryč.

,,Vážně se ptáte na tohle?" Ozvalo se z komunikátoru. Byl to Fury. Za námi se objevil obrovský hellicarrier a z něj začali vylétávat menší lodě, do kterých jsme evakuovali všechny ze Sokovie.
Byla to hodně velká dřina,ale zvládli jsme to.

Teď už se jen zbavit Ultrona.

,,Tony? Nějaký nápad?" Zeptala se Natasha,když Iron man prolétal kolem.
,,Něco bych měl,ale jednoduchý to nebude. Thore můžeš se vrátit do kostela?"
,,Jasně." Odpověděl Thor a odběhl pryč.
,,Co bude s námi?" Podívala jsem se nejistě na Clinta. Ten mě chytl za ruku a stiskl ji.
,,Ty se hlavně musíš dostat pryč." Rozhodl za mě.
,,Nechci utíkat z boje. Ty víš,že to není můj styl."
,,V tvém případě nemáš na vybranou." Usmál se na mě lišácky ale v jeho tváři jsem poznala i jistou obavu.
,,Jestli mám jít já, jdeme všichni."
,,Ty víš, že tohle nejde!" Rozčílil se.
,,Nebudeš mi říkat co smím a co ne! Jsem dost silná na to, abych to tu srovnala se zemí a nehodlám se dohadovat o tom, jestli se na to mám dívat nebo se toho účastnit. Přísahám ti, že jestli se odsud dostaneme, odejdeme a nikdy se nebudeme ohlížet zpět! Ale teď není čas na tyhle rozmluvy!" Teď jsem se rozčílila i já.

Clint ustoupil. Pochopila jsem, že jsem to asi přehnala.. ale přeci mi nemůe říkat co smím a co ne.

,,Všichni se vraťte na Hellicarrier!" Ozvalo se v komunikátoru. Byl to Tony.

,,Spokojenej?!" Otočila jsem se na Clinta s výrazem vraždící kočky.
,,Naprosto" Uculil se a utíkal na Hellicarrier.

Vydala jsem se za ním. Nesnáším tohle plnění rozkazů, jak si všichni myslí, že já jsem jen malá holka.

Sedla jsem si na sedačku a připoutala jsem se. Clint si sedl ke mně na zem, jelikož už nikde nebylo volné místo. Většina z Avengers seděli na zemi. Chyběl jen Tony a Thor.

O pár hodin později

,,Víš jakej jsem měl strach, že to nevyjde?" Prohlásil Tony a srknul si piva. Fuj pivo. Měla jsem ho jen párkrát a opravdu to není dobrý.
,,Ha, tys měl strach? Tys mohl uletět, já byl víceméně v háji." Hájil se Thor.
,,No jo, jenže tobě by se asi sotva něco stalo, jsi bůh a né člověk jako já." Ohradil se Tony. Všichni jsme se zasmály. Tyhle jejích dohady většinou neměli logiku, ale v otázkách bezpečí se  vždycky shodli.

Seděli jsme s Clintem v obětí v jednom křesle. Hrála jsem si s našimi propletenými prsty.

,,A co bude dál?" Zeptala jsem se.
,,Já a tvoje máma zůstaneme tady a povedeme výcvik nováčků." Ozval se Steve. Máma přikývla. V normálním světě bych řekla, že je workoholik, ale vzhledem k tomu, že my v normálním světě nejsme, tak řeknu, že je jen blázen do své práce.
,,Svým způsobem máme všichni volno, jen musíme být na příjmu. Jinak si můžeme dělat co chceme." Prohlásil Tony.
,,Vrátíš se k Pepper?" Zeptala jsem se.
,,To víš, že se vrátím." Usmál se. Věděla jsem, že je na ni Tony závislý. Všichni jsme to věděli. ,,A co budete dělat vy dva?" Zeptal se Bruce.

,,Tak to ještě nevíme. Asi pojedeme někam. " Prohlásil Clint za nás oba. Vlastně jsem nad tím nikdy nepřemýšlela, co bude až to skončí. Samozřejmě, můžeme asi mít normální život v rámci možností, ale kdo má normální život se schopnostmi. Ještě jsem se je nenaučila plně ovládat a pobyt ve městě plný rušivých elementů by pro měl byl asi život ohrožující.
,,Vezmu tě na místo, kde nás nikdo nebude rušit. " Zašeptal mi do ucha Clint a mě to donutilo se pousmát.

Toho večera jsme seděli dlouho ve společenské místnosti. Povídali si a pili. Smozřejmě s rozumem. Ukončili jsme to někdy ve 2 hodiny ráno a šli spát. S Clintem jsme si ještě asi hodinu povídali, než jsme oba upadli do spánku.

Probudily mě paprsky slunce. Clint ležel zády ke mně. Otočila jsem se a objala ho zezadu.

,,Dobré ráno"

,,Dobré ráno." Odpověděl mi se zavřenýma očima a chytl mě za ruku aby si mě přitáhl víc k sobě.

,,Jak ses vyspala?"
,,Dobře a ty?"
,,Šlo to." Otvřel oči a otočil se ke mně. ,,Dneska nás čeká dlouhá cesta." Dodal.
,,Kam pojedeme?" Zeptala jsem se ho.
,,Na místo, kde nás nikdo nebude otravovat. Všude jen les." Ušklíbl se a přetočil si mě tak, že jsem mu ležela na břiše a culila se na něj.
,,Měl jsem o tebe posledních pár dní velký strach. Nechtěl bych tě ztratit. Jsi pro mě vším. " Políbil mě a pak mě objal.
,,Miluju Tě." Zadívala jsem se mu do očí.
,,Já tebe víc." Odpověděl.
.

.

Během oblékání jsem se z něj snažila výpačit, kam vlastně jedeme. Pokaždé se mi dostalo stejné odpovědi. Uvidíš. Clint prý už zabalil všechny věci, včetně jídla, takže dle mého dedukčního instinktu jedeme opravdu někam, kde nic není. A asi nic nebude. No, nechám se překvapit.

Po rozloučení se všemi jsme se vydali na cestu. Clint řídil.

,,Můžeš klidně spát, pojedeme dlouho. " Chytl mě za ruku.
,,Nepotřebuju, děkuju, spala jsem dobře v noci. " odpověděla jsem mu a zesílila rádio. Kolem nás ubíhala krajina, stromy, hory, řeky. Slunce svítilo a já se cítila šťastná a svobodná.

Tak, doufám, že se Vám líbilo. :)
Minulý týden jsem měla záchvat paniky, kdy jsem se nemohla přihlásit na Wattpad. Myslela jsem si, že jsem skončila. No naštěstí mám u sebe ještě starý telefon, tak jsem si skrz něj měnila heslo a jsem tu..😅