pokračování příběhu Girl next my hut... právě jsme utekli z labyrintu a daleko od ZLOSINA, teda alespoň to jsi myslíme.
Jsem Kathrine a život mě připravil o vše...
,, vstávejte!" Budil nás Minho, protože už jsme přistáli na místo. Vytáhli nás z helikoptéry a poslali do velké budovy, kvůli něčemu co nazývali žrouty. Za námi se zavřeli obří dveře a my byli v něčem co připomínalo základnu. Čekali jsme v nějaké zásobárně, než pro nás přijde někdo další a všichni jsme jen mlčky seděli.
Otevřeli se dveře a v nich stál nějaký starší chlap. ,, Tak co, jste v pořádku? Omluvte ten zmatek, měli jsme trochu na pilno" ,, Kdo jste?" ,, Důvod proč jste ještě naživu a chci to tak udržet dále, takže, pojďte se mnou" odpověděl a my ho následovali dalšími chodbami a místnostmi. ,, Můžete mi říkat pan Janson, vedu to tady. Je to pro nás útočiště. Bezpečí před hrůzama tam venku. Vy byste to ale měli počítat za zastávku. Za dočasný domov" začal znovu mluvit. Na pohled vypadal nesympaticky, ale protože nás zachránil, neřešila jsme to ,, Takže nás vezmete domů?" Zeptal se Tommy ,, Ano, svým způsobem. Bohužel tam odkud jste přišli toho moc nezbylo. Našli jsme pro vás ale bezpečné místo. Uprchlický tábor mimo spáleniště, kde už vás ZLOSIN nenajde" odpověděl mu a dovedl nás dlouhou světlou chodbou do sprch a dal nám nové oblečení. Takhle teplou vodu si nepamatuju strašně dlouho
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ze sprch nás odvedli na nějaká vyšetření. Byla jsem u nějakého chlapa a on vzal do ruky obří jehlu ,, Zbláznil jste se! To do mě nepíchnete!" Vykřikla jsem a zvedla se ze židle ,, Musíme, pomůže ti to" snažil se mě uklidnit ,, Nesahejte na mě!" Vykřikla jsem a napřáhla ruce. On sebou hodil do prostřed tě uličky, jako bych ho svým hlasem odrazila já. ,, Co se to tu děje?" Přiběhl tam Janson ,, Nenechám do sebe dát ani jehlu" řekla jsem a on se lehce naštvaně podíval na toho doktora ,, Co mám udělat aby jsi spolupracovala?" Zeptal se ,, Musí u toho být Tommy a já musím být na pokoji z klukama. Bez nich nebudu spolupracovat vůbec" odpověděla jsem a po chvíli za mnou dorazil Thomas ,, Co se stalo?" Zeptal se a posadil se ke mě ,, Mám strach z jehel, pamatuju si ty pokusy" odpověděla jsme a on mě chytil za ruku ,, Dívej se mi do očí, bude to dobrý" řekl a doktor mi odebral pár ampulek krve ,, Neříkal jsme že mi něco přidáte?" Zeptala jsem se, ale stále se dívala na Tommyho ,, Změna plánu? Od čeho je ta jizva" zeptal se během brání krve ,, To není vaše starost" odsekla jsme a Tommy se začal potichu smát....
