1:14 - 1:40
V Mystic Falls se toho stalo opravdu hodně. To, že se Nick stal prvním hybridem, byla všeobecně známá věc. Méně známý však už byl fakt, že jsme na chvíli byli zase rodinou. Skoro kompletní. Sami se pomocí kouzel dostali až k nám, ale Henrika jaksi někde zapomněli. Jo, našli nás. Stejně jsem naivně věřila matce, že chce přivést celou rodinu k sobě. A možná by to také bývala udělala, ale po svém. Opět naší smrtí.
Naštěstí naši rodiče nebyli zase tak velkou překážkou, a proto jejich pokus vyšel neúspěšně. Přesto jsme se pro jistotu přemístili.
New Orleans. Bývalé království naší rodiny. I tady se mnohé změnilo, a jak jsem sama očekávala, New Orleans vládnul Marcel Gerard. Jeho vláda nebyla moc férová, především vůči čarodějkám. Ale každý normálně myslící upír věděl, jakým problémem ty mršky mohou být.
Už jsem si nedělala žádné nové naděje, že bych s Marcelem obnovila náš vztah. Bylo to doslova několik staletí, kdy jsme se viděli naposledy. A mezi tou dobou jsem si našla Stefana, kdo ví, jestli i on si nenašel někoho nového.
K tomu všemu přibyla ale ještě jedna novinka, která nám všem vyrazila dech. Dokonce i Nickovi. Tehdy v Mystic Falls jsme potkali jednu vlkodlačici, která si říkala Hayley Marshall. My dvě jsme spolu hned moc dobře nevycházely. Nazvala jsem ji služkou. To se ale nedalo říct o mém bratrovi Nickovi, který s ní očividně vycházel mnohem lépe, než by měl.
Přišla k nám do New Orleans jako by se nechumelilo. Říct nám, že čeká s Nickem dítě. Nevím, co bylo víc v tu chvíli pro mě překvapující. Jestli fakt, že vlk čeká dítě, což bylo mimochodem běžné, nebo to že otcem je právě Nick.
Jak se dalo čekat, nelíbilo se mu to. Hodlal nechat ty dva dokonce zabit, jen aby se mu to dítě nenarodilo. Opravdu jsem nechápala jeho rozčarování. Myslela jsem si, že každý muž bude zářit štěstím, když se dozví, že bude tatínkem. Holt Nick byl vždy takovým zvláštním mužem.
Naštěstí mu netrvalo dlouho, aby pochopil, že být tátou je úžasná věc. Někdo by pro vlastní děti klidně zabíjel. Proto nakonec to byl on, kdo šel za ty dvě bojovat v ten osudný den.
To, že Niklaus Mikaelson čeká dítě s nějakou vlčicí, se rozneslo vskutku rychle. Věděli to naši rodiče, ale i místní čarodějky. Viděli tohle malé nebožátko jako strašlivé monstrum, které bude jednou silnější než my. Nebylo tedy divu, že se ji po narození snažili zabít. Hayley i naší malou naději, Hope.
Nebyli bychom Mikaelsoni, kdyby se nám nepodařilo z této patálie vybruslit. Hayley se stala dalším hybridem a Hope byla jediným tribridem na světě. Měla v sobě část upíra, vlkodlaka i čarodějky. Bylo nám jasné, že jednou bude mocnější než my, ale na tento slavný okamžik bude muset ještě trošku povyrůst.
Netrvalo dlouho a u našich dveří se opět objevili naši rodiče. Nechtěli nic jiného, než smrt naší naděje. Nick se v tu chvíli zachoval jako správný otec i bratr. Zavolal si mě k sobě a prozradil mi můj úkol. Měla jsem se o Hope postarat, než se věci v New Orleans uklidní. Byla jsem štěstím bez sebe, když mi ten maličký uzlíček dával do náruče i s malým dřevěným vojáčkem, jež kdysi patřil mně. Ještě toho dne jsem s Hope odjela z města. A věděla jsem, že mi v tu chvíli do rukou vložil celý svůj svět.
ČTEŠ
See you again | Mikaelson family ✔
Fanfic,,Jsme těmi nejsilnějším stvořeními na světe, a přesto jsme nenapravitelně poškození. Žijeme bez naděje, ale nikdy nezemřeme. Jsme definicí prokletí... vždy a navždy." - Rebekah Mikaelson Byli jsme šťastnou rodinou, i tou nejmocnější upíří rodinkou...
