9| New Orleans, 2027

18 4 0
                                    

2:30 - 2:52

Možná se ptáte, co se tedy v New Yorku stalo. Dobře, povím vám to, ale raději se něčeho pevného přidržte.

Byl to opravdu normální společný večer jako vždy. Až na to, že byl Marcel nějaký štědrý. Upřímně si nepamatuji, co vše jsem ten den dostala, ale v paměti mi utkvěl především návrh domu. Našeho rodinného domu, kam jsme měli jít bydlet. Pouze já a on. Měla jsem tušit, že to zavání nějakou nepravostí. Bohužel mi to ale došlo ve chvíli kdy se to stalo.

Jako malý kluk mi kdysi pověděl, že si mě jednoho dne vezme. Tenkrát jsem mu odpověděla, že si nikdy nevezme nikoho, kdo mě neporazí v šermu. Byl ještě dítě a já věděla, že jeho představy o naší svatbě odejdou tak rychle, jako přišly. Jednoho dne mě v souboji ale opravdu porazil a já věděla, že svatba s ním by nebyl zase až tak špatný nápad.

Pamatoval si to. Do posledního detailu, když přede mnou v New Yorku klečel a žádal mě o ruku. Tehdy jsem mu dala svůj slib. Ale dokázala jsem ho dodržet i o několik desetiletí později?

Aby mi výběr usnadnil, vložili mi do ruky dvě obálky. Když řekneš ano. Když řekneš ne. Upřímně, tohle byl moment, po kterém jsem toužila několik let. Přesto jsem mu další den nechala poslat jednu z obálek, mezitím co jsem sama odjížděla zpět domů, do New Orleans. Ta obálka mluvila jasně. Když řekneš ne.

V tuhle chvíli jsem si připadala opravdu strašně hloupá, ale rodinné povinnosti volaly. Přesto i když jsem ho odmítla, nechala jsem si stále svá zadní vrátka. Když řekneš ano. Tahle obálka by nadále u mě schována. Na dobu, kdy budu připravená.

Nebyli bychom Mikaelsoni, kdyby se nic rapidně mezi tou dobou nezměnilo. A tím nemyslím jen to, jak Hope opět vyrostla. Elijah přišel o veškeré své vzpomínky na nás. Na naši rodinu, na svou lásku Hayley, zkrátka na všechno. Hope v sobě probudila vlkodlačí stránku. Přesto tyhle události byly jen předzvěstí toho, co následovalo dál.

V tu dobu se toho stalo opravdu mnoho. Hayley Marshall, matka Hope, se obětovala pro její záchranu. Byla nadobro pryč a Hope s tím tentokrát nemohla nic udělat. Elijah si nechal vrátit své vzpomínky, o to víc byl zhrzen ze smrti své životní lásky. Freya se vdala za vlkodlačici a uvažovala nad adopci syna.

A co Prázdnota? Tohle nechtěl vědět nikdo z nás. Bylo by to tak lepší. Klaus byl tím, kdo se obětoval a nechal Prázdnotu vstoupit do sebe, aby nás všechny ochránil. Byl rozhodnut. Rozhodnul se dát nám své poslední sbohem a zbavit nás Prázdnoty jednou pro vždy.

Byl to nádherný rodinný večer. Celá rodina pohromadě u jednoho stolu plného jídla vyprávějící si zábavné historky z minulosti. Zakončit jsme to museli klasickým posledním pálení přáníček. A to bylo ono. Poslední večer rodiny Mikaelson vůbec.

Věděla jsem, že dál cesta nevedla. Tohle byl ten konec, který jsme si měli zasloužit. Ten večer Hope přišla o svého otce i o svého strýce. A já o dva skvělé bratry, kteří na mě celý život dohlíželi. Avšak tak jak jsme si slíbili, jsem je následovala. Šla jsem po boku Niklause a Elijaha Mikaelsona na místo určení, kde si měli vzít život. Věnovala jsem jim poslední objetí a úsměv, než jsem je nechala navždy za svými zády.

See you again | Mikaelson family ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat