No boyfriend = no problem

4. "Dokonalá" parta

"Na pokoji budete vždycky čtyři, takže se rozdělte." zakřičela učitelka přes celou vstupní halu. "Alice, budeme spolu na pokoji?" ozval se za mnou hlas Agnes. "Jo, klidně. Stejně nemám s kym bejt, ale jsme jenom dvě, takže k nám ještě někoho přidaj." řekla jsem znuděným hlasem a rozhlédla jsem se kolem, abych zjistila, s kym bychom mohly bejt na pokoji. Na druhý straně chodby byly dvě holky. "Pojď, Agnes. Támhle je nějaká dvojice, co je sama. Zeptáme se jich, jestli by nebyly s náma." řekla jsem Agnes a rovnou šla za nima. Agnes mi byla v patách. "Čau, vy jste samy? Mohly bychom bejt na pokoji spolu ne?" řekla jsem narovinu. "Jojo můžem." odpověděla mi ta vyšší z nich. Vůbec jsem nevěděla, jak se jmenujou. Včera po tom rituálu jsme sice měli seznamovací hry, ale já si pamatovala jen jména těch, co jsem znala a Agnes.

"Vy budete spolu?" zeptala se nás naše třídní, a když jsme jí to odsouhlasily, oznámila nám náš pokoj: "Vejdete do chodby, je to třetí zleva." "Děkujeme moc." řekla jsem, sebrala svou tašku a společně s holkama si odnesla věci do pokoje a začla vybalovat.

"Fuuuuj, to je hnusná koupelna." uslyšely jsme s Agnes výkřik z koupelny, když jsme si vybalovaly věci. Ježiš, to mi chybělo, bejt na pokoji s nějakou rozmazlenou princezničkou. Když jsme se šly kouknout i ostatní, všechny jsme uznaly, že takhle čistá koupelna nevypadá.

Po vybalení věcí jsme seděly každá na své posteli a čekaly na info ohledně programu. Vždycky to byly dvě postele přitisknuté k sobě. Já měla s Agnes a tamty dvě měly spolu. "Hele vim, že je to blbý, ale jak se jmenujete? Vůbec si vaše jména nepamatuju." řekla jsem, abych prolomila to trapné ticho. Normálně jsem víc než ukecaná a teď skoro mlčim? Ten novej kolektiv na mě fakt celkem "špatnej" vliv. "Já jsem Nicol." řekla ta vyšší se smíchem. "A já jsem Gabrielle." odpověděla ta menší s nejistým úsměvem na tváři.

"Holky, pojďte. Oblékněte si oblečení do přírody a za 10 minut sraz před hotelem." oznámila nám naše praktikantka Lucy a šla to říct do dalších pokojů. Protože venku bylo hezky a sluníčko, oblékla jsem si černé kraťasy a fialové tílko a šla čekat na zbytek třídy před hotel, kde už čekal Jack s Leem. "Tak co kluci, jak to jde?" zeptala jsem se jich s úsměvem. "No já jsem na pokoji s Kevinem, Lucasem a Victorem a řeknu vám, Victor je pěkný prase." řekl Leo. "Noo počkat, vy nejste na pokoji spolu?" zeptala jsem se s údivem. "Ne, rozdělili nás kvůli blbým počtům na pokoji. To já jsem na pokoji s Markem, Kevinem a Tuanem." odpověděl mi Jack. "Coo? Tuan to je ten vietnamec, že jo? A Kevin? To je tady víc Kevinů? Já vím jenom o jednom." začala jsem se upřímně smát a semnou i Jack s Leem. "Čemu se smějete?" objevila se za mnou najednou Agnes. "Víš, že ani nevíme." řekla jsem a utřela si slzy, které mi způsobil smích. "Aha." pousmála se Agnes a vypadala, že chce odejít, ale zůstala semnou.

Konečně vyšla i naše třídní a měla s sebou ještě jednu učitelku. Jack mi zase prozradil, že je to Daisy Nolanová a učí především španělštinu. Ten kluk zná prostě celej učitelskej sbor díky jeho bráchovi. Třídní nám řekla, ať je následujeme a tak jsme se přesunuli do lesíka u obrovského jezera. "Tak teď se posaďte do kolečka čelem dovnitř." řekla Nolanová a posadila se na zem. "Ne asi, čelem ven z kruhu, abychom si prohlédli tak nádhernej les." zašeptala jsem směrem k Agnes, která se nad mojí připomínkou pousmála. "Holky, my si sedneme k vám jo?" řekla Gabrielle, která zrovna přišla s Nicol. Jack s Leem šli taky za ostatníma klukama, tak jsem nebyla proti. V tom kruhu, kterej jsme vytvořili a kterej vypadal jak šiška, jsme hráli spoustu seznamovacích her. Takže jsem zjistila, že máme ve třídě dva Keviny a dvě Elis. Taky dva vietnamské spoluobyvatele, jeden je kluk Tuan a druhá je holka Trang.

Když jsme dorazili zpátky do hotelu, šli jsme rovnou na večeři. Jelikož jsme nebyli u stolů nějak rozdělení, sedla jsem si s Agnes ke stolu, pro čtyři a čekala, jestli si k nám někdo sedne. Nakonec si k nám přisedl právě Tuan a jeho kámoš Filip. Jak jsem se dozvěděla, Filip je na pokoji s Martinem a Michaelem. Třeba si zapamatuju další jména.

"Po večeři máte osobní volno a v deset je večerka." oznámila nám třídní. Rovnou když jsem dojedla, tak jsem šla do pokoje, kde už byly všechny holky. Dala jsem si sprchu, nastavila budíka na sedmou ráno a nemohla se dočkat až usnu.

Ahoj. Po doost dlouhý době další kapitola. Vim, že to není moc akční a zábavný, ale snad to brzo začne bejt zajímavější :D :)
Dík za to, že si čtete i ty nudný části. Vote a komentář potěší :DD:))
Anička:))