No boyfriend = no problem

2. Debilní rituál

Hned jak jsme vešli do školy, začalo se mi chtít domů. Všude tolik lidí, všude hluk. Kolem hlavního vchodu prochází spoustu starších studentů, kteří nadávaj na tak velký ruch. Vůbec se jim nedivím.

Rozhlédnu se kolem sebe, tohle jsou stejně staří lidi jako já?! Dobře, snesla jsem, že vypadám starší než doopravdy jsem, ale když mi je  nejspíš můj budoucí spolužák po prsa, tak je on buď strašně malej, nebo já strašně velká. Asi od obou něco. Z prohlížení známých i neznámých tváří mě vyrušil až Leo s Jackem. "Alice, prej s náma bude ve třídě i Kim, to je ta holka z béčka, pamatuješ si ji ne?" zeptal se mě Leo. "Jo,asi jo." odpověděla jsem tichým hlasem.

"Milí noví studenti,rodiče a prarodiče, vítáme vás na našem gymnaziu. Chtěli bychom poprosit, aby se všichni studenti přesunuli do auly. Rodiče mezitím budou seznámeni se školním programem v ředitelně." pronesla nějaká starší paní s divným hlasem, která stála na schodech. Jack, který má na téhle škole staršího bráchu mi prozradil,že je to profesorka Eva Smithová , zástupkyně ředitele, která zároveň učí i matiku a fyziku. Okamžitě jsem se začala modlit, abych ji na matiku a fyziku neměla i já. Už od pohledu mi byla strašně nesympatická.

Když se asi tak 65 lidí konečně přesunulo do auly, přišel tam ředitel školy, který nám dal instrukce, jak bude probíhat tradiční rituál. To si dělá srandu snad?! Pochybuju, že má nějaká škola trapnější rituál. Ten rituál bude vypadat asi takhle;
1) Noví studenti dostanou ponižující modré, rybářské kloboučky s logem školy.
2) Po hodinovém stání a připravování v aule se oba první ročníky přesunou do sportovní haly, kde už bude nastoupena celá škola.
3) Ředitel bude mikrofonem vyhlašovat jména nových studentů.
4) Student, který bude vyvolán do mikrofonu, musí jít do prostředku haly, kde musí vylézt na švédskou bednu, z ní seskočit na trampolínu, odrazit se a ladně seskočit. Jako třešničku na dortu musí koupnout míč do branky. Pokud se mu to podaří, celá škola mu začne tleskat, pokud ne, celá škola ho vypíská a dotyčný má další pokus.

Když nám tuhle školní tradici ředitel sdělil, myslela jsem, že se sbalim a odejdu, ale Leo mě uklidňoval, že za rok se budu zase smát já novým studentům. To mi trochu zvedlo náladu. Ale co když ten rituál podělám? Co když se ztrapnim před celou školou?

A je to tady. Stála jsem na kraji haly a koukala na plnou halu starších studentů. Přede mnou stála naše nová třídní učitelka. My museli bejt srovaní podle výšky, takže jsem stála první. Koukla jsem dolů na boty, které měla naše třídní na nohou. Byly to boty na celkem vysokém podpatku a já pořád byla větší než ona. Naše nová třídní se jmenuje Mila Keresová, tipuju jí tak 45 let, zase tak malá není.

Nakonec ten rituál dopadl líp, než jsem čekala. Aspoň jsem se nevysekala. Ale to mě ještě čeká další teror. Adapťák....