Domča

9 0 0
                                    

Tento nápad mi dala kamarádka, kterou tady nebudu jmenovat

Y/n:

Šla jsem do obchodu koupit si nanuk. Ale zapomněla jsem si respirátor. ,,Sakra, člověk na to vždycky zapomene!'' Zaklela jsem si a šla se ptát ostatních. ,,Dobrý den, nemáte respirátor nebo roušky navíc?''  ,,Ne, nemám.''  

Takhle jsem se ptala asi 4 lidí a pokaždé jsem dostala stejnou odpověď. Ptala jsem se pátého člověka. Byl moc krásný, nemohla jsem z něj spustit oči. ,,Ehm, ano, mám.'' ,,A mohla bych si to půjčit?'' Přikývl, že ano, a podal mi ji. Obdařila jsem ho úsměvem a poděkovala. ,,A klidně si to můžeš nechat.''  ,,Děkuju.''  A šla jsem si koupit nanuk. 

Když jsem vycházela, zase jsem ho uviděla. Stál a pořád se kolem sebe rozhlížel. Dívala jsem se na něj, zkusila nenápadně zjistit, co se děje, a u toho jedla svýho nanuka. 

Najednou tam přišel nějaký kluk a on trošku zamrzl. 

Po chvilce tam přišli ještě tři další a on se už začal třást. I když to nebyla moje věc, musela jsem mu pomoct, zvlášť potom, co mi dal respirátor. Došla jsem tam a všichni se na mně otočili. A začali si všímat mně. ,,To se podívejme. Nějaká zachránkyně...''  ,,Ehm, chtěla jsem se jen projít...''  ,,Nelži. Celou dobu tě vidím, jak na nás koukáš, teda spíš na něj.''   Neřešila jsem ho a šla k tomu klukovi, co mi dal respirátor. ,,Jsem Y/n.''  Zašeptala jsem směrem k němu a on jen tiše řekl: ,,Dominik...''   Stoupla jsem si před něj. Najednou tam přišel můj brácha, který mně měl vyzvednout ze školy, a začal na ty kluky řvát. Domču jsem dostala pryč. ,,Jdi,'' rychle mně objal, dal mi nějaký kus papíru a odběhl. Já poté šla s bráchou domů. 

Doma jsem zjistila, že na papíře bylo jeho telefonní číslo. 

Omlouvám se těm, co mně sledují na IG, jelikož poslední dobou tam vůbec nedávám žádný posty ani stories, ale bohužel se musím soustředit na školu. Tak doufám, že to chápete.,

Zatím nashledanou :)

FiziCrew Fanfikce (Jednodílovky)Where stories live. Discover now