FiziCrew Fanfikce (Jednodílovky)

Humi

Y/n:

Jsem fanynka FiziCrew, a ze všech nejvíc miluju Ondru, neboli Humiho. Je hezkej, vtipnej, hodnej a svalovec. Na Facebooku jsem mu pod příspěvky psala vtipné komentáře a občas jsem pro něj dělala edity a videoedity na Instagram. Sem tam mi psal děkovnou opdověd, za což jsem byla fakt ráda, ale nikdy bych nečekala, že se stane tohle.

Přišla jsem domů a šla do pokoje, kde na mně čekali na mém nočním stolku kytky a obálka se vzkazem. Přišlo mi to divné, tak jsem obálku otevřela a přečetla vzkaz:

Ahoj, Y/n
Vím, že jsi moje největší fanynka, proto chci, abys tohle přijmula a dorazila v 18:00 na Václavské předměstí tady v Písku. Můžeme se projít a o něčem si pokecat. Budu tam čekat.
- Ondra, aka Humi

Málem jsem omdlela, jak jsem byla překvapená. Humi. Mně. Pozval. Na. Rande! Po chvilce jsem začala skákat radostí, když vtom jsem se podívala na hodiny a uvědomila si, že 18:00 bude za necelou hodinu. Snažila jsem se napanikařit a začala se připravovat na schůzku s Ondrou. Rychle jsem běžela ke skříni a hledala něco, co by se k tomuto večeru hodilo. Chvíli jsem se hrabala ve svém oblečení. Nakonec jsem si vzala bílou Adidas bundu a rozhodla se jít v tom, co jsem měla na sobě, růžové triko a černé džíny. Poté jsem šla do koupelny, kde jsem se nalíčila, učesala a navoněla. Zhruba za 20 minut jsem byla hotová, a jelikož jsem měla ještě půl hodiny čas, rozhodla jsem se ještě chvíli počkat doma. Poté jsem vyrazila. Neměla jsem to moc daleko, takže jsem tam za chvilku byla. Po cestě jsem přemítala, jestli to není jen nějaký žert, ale když jsem uviděla Ondru, který seděl na lavičce, přestala jsem vnímat svoje okolí z toho, jak jsem byla zasněná, a vnímala jsem jenom jeho. Ondra se usmál, vstal a řekl:''Takže ty jsi ta Y/n, že ano?''

Po chvilce jsem přikývla a začervenala se, protože jsem se děsně styděla. "A-ahoj... Víš, jsem trošku..."   "Nervózní." Ondra jenom chápavě kývl a pobídl mně, abych si sedla k němu na lavičku. Přisedla jsem si k němu, i když jsem se pořád příšerně styděla. Potom jsem se zeptala:''Takže, co máš dnes večer se mnou v plánu, Ondro?'' ''No, uvažoval jsem o tom, že bysme spolu šli do letního kina, pak do restaurace a nakonec bych tě vyprovodil domů. Zní to jako skvělej večer, ne?'' ''No, zní to, jako kdybys mně zval na rande.'' Musela jsem vynaložit hodně odvahy na to, abych to řekla a snažila jsem se za to nestydět.Ondra se jen ušklíbl a řekl:''Tak nějak by se to taky dalo nazvat.'' Všiml si, jak jsem se červenala a řekl pobaveně:"Ty jsi červená jako ty srdíčka, který na mně maluješ v editu." Potom jsme vstali a šli nejdříve do letního kina. Cestou jsme si povídali, a já pomalu přestávala být před ním tak stydlivá a plachá. Stále mi však vrtalo hlavou, proč pozval na rande právě mně, když má spoustu jiných velkých fanynek. V hlavě jsem si řekla, že se ho na to zeptám, až budeme v restauraci. (Jídlo a film si vyberete sami podle svého) Když jsme dorazili do kina, vybrali jsme film, koupili jsme lístky a šli sledovat film. V půlce mně Ondra pomalu chytil za ruku a já mu ji stiskla. U toho se na mně usmíval a já mu to opětovala. Když film skončil, vyšli jsme ven. Ondrův hlas mně opět vytáhl z mého přemýšlení . "Byl to fakt hezký film, děkuju, že jsi mně na to vzal." Řekla jsem s úsměvem na Ondru. "No, mně se ten film taky líbil, ale moc bych si to neužil, kdybys tam se mnou nebyla ty." Ondra se na mně usmál hřejivým úsměvem a pak se podíval na mobilu na hodiny. "Je 20:00. Nebude tě doma nikdo shánět?" "Ne, rodiče jsou na návštěvě u kamarádů a budou tam až do zítřka." Odpověděla jsem. "Tak to na sebe ještě máme čas. Teď půjdeme do tý restaurace, jak jsem ti slíbil." Ondra mně poté pomalu uchopil mou ruku a šli jsme do restaurace, kde jsem se hodlala zeptat, proč se rozhodl pozvat zrovna mně na rande.

Vešli jsme do restaurace, odložili si bundy, sedli si ke stolu a objednali si jídlo a během toho čekání jsem si v hlavě promýšlela, jak mu to řeknu. Když nám jídlo přinesli, začali jsme jíst a u toho jsme si povídali. A já se začala dostávat blíž a blíž k mé otázce. Když jsme měli skoro snědeno, konečně jsem se zeptala:"Ondro, proč sis vybral zrovna mně? Máš přece spoustu jiných dalších velkých fanynek, tak proč jsi pozval na schůzku mně?" Ondra se trochu zamyslel a poté řekl:"Protože u tebe cítím něco jiného. U každý velký fanynky je to stejný, ale ty jsi jiná. Nevím proč, ale je tomu tak. V poslední době to začínám vnímat čím dál víc. A není to jen fanouškovská láska, ale něco jinýho." Vzal mi mou ruku do svojí dlaně a pohladil jí. "Ty víš, o co jde, Y/n."

Stiskla jsem mu jeho ruku a přikývla. Jelikož jsme už měli snědeno, rozhodli jsme se zaplatit a odejít. Venku už byla tma, světlo bylo jen z pouličních lamp a z oken domů, ve kterých se svítilo. Po cestě domů mně Ondra držel za ruku a vyprávěl mi o FiziCrew. "Možná by ses s Filipem, Kájou a ostatními někdy mohla seznámit." "Myslíš?" Byla jsem ohledně toho trochu nejistá, protože jsem nevěděla, jak na ně budu reagovat, když je uvidím naživo a jak budou reagovat oni na mně. "Neboj, bude to v pohodě,  věř mi." Řekl Ondra a chápavě se usmál, když viděl můj nejistý výraz. Když jsme se blížíli k mému domu, začala jsem si myslet, že ten večer utekl nějak rychle. Ale bude spousta dalších takových večerů a budou to nejlepší okamžiky mého života. Protože jak jsem sama viděla, Ondra mě miluje stejně tak jako já jeho. Žádná fanouškovská láska. Zastavili jsme se před dveřmi mého domu. "Tak děkuju za tenhle krásný večer a taky za to, žes mně doprovodil až domů. Jak jsi vůbec věděl, kde bydlím?" "No, dozvěděl jsem se to od jedný tvý kámošky, se kterou jsem si psal, jelikož jsem s tebou chtěl strávit krásný večer. A do domu jsem se dostal oknem, abych ti dal na stolek ty kytky a vzkaz. Omlouvám se, bylo to skoro vloupání, když nikdo nebyl doma. Chtěl jsem, aby to bylo překvapení. Ale příště by sis pro jistotu měla to okno zavřít."  "Tak to vypadá, že ses ke mně vloupal z lásky." Začervenala jsem se a poté řekla: "Tak dobrou noc, Ondro." Zrovna, když jsem chtěla jít do domu, Ondra rychle řekl:"Počkej." Otočila jsem se k němu.

Ondra mně objal a políbil mně. Poté mně pohladil po vlasech a zašeptal:"Tak se měj, lásko, a někdy mi napiš a já přijedu. Rád bych si tenhle večer zopakoval." Přitiskla jsem se k němu a přikývla. Objímali jsme se asi pět minut, než jsme si popřáli dobrou noc a Ondra odcházel domů. Usmívala jsem se na něj a zvědavě přemítala, jak se tohle vyvine, protože jsme už byli něco víc než jen fanynka a idol.

Konec! Menší info: Každý týden bude vycházet jeden díl, jelikož musím vymyslet příběh a dát si na tom záležet. Zatím čau!

- Xení❤️