FiziCrew Fanfikce (Jednodílovky)

Domča

Domča:

Šel jsem po ulici, vymýšlel nový návrh na video a u toho si pobrukoval naší písničku.

Dneska zahodíme ega, z lega stavím raketu,
naposledy zamávám, směr na zombie planetu

S sebou beru jenom FIZIcrew, ty zůstaň na netu,                                                                                        máme s sebou zbraně Nerf, takže v poho a jsme tu

Dneska zahodíme ega, z lega stavím raketu,
naposledy zamávám, směr na zombie planetu

S sebou beru jenom FIZIcrew, ty zůstaň na netu,                                                                                        máme s sebou zbraně Nerf, takže v poho a jsme tu

Myslím, že se nám tahle písnička moc povedla. (No, já si to také myslím)

S dobrou náladou z toho, že jsem se na té písničce mohl podílet, jsem se dál procházel po parku a neúnavně si zpíval tu písničku, a díky tomu jsem měl úsměv na tváři.

Najednou mi zabzučel mobil. Podíval jsem se na něj, a došlo mi oznámení, že mi píše moje kamarádka Y/n.

Y/n: Ahoj, Domčo. Jak jste teď vydali tu novou písničku, tak mně to docela zaujalo. Možná bych pro vás mohla napsat třeba nějakou další písničku, chtěli byste?

Znělo mi to jako zajímavý nápad, protože Y/n uměla skládat celkem hezké písničky. Souhlasil jsem s tím. 

Domča: No, byli bysme rádi, a taky bysme ti byli moc vděční

Y/n: Tak jo :)

A bylo to domluveno.

Tak tedy Y/n začala psát texty a mně i FiziCrew se moc líbili, ale jednou si mně zavolala k sobě domů.

,,Víš, Domčo, jsem moc ráda, že se vám to všem líbí, ale stejně...''

,,Copak je? Stalo se něco?'' zeptal jsem se udiveně.

,,Máma mně v tomhle vůbec nepodporuje, tvrdí že na to nemám...'' odpověděla mi poněkud sklesle. 

Podívala se na mně se smutným pohledem a já na to chápavě přikývl. A pak... pak jsme se najednou zničehonic políbili. 

Vypadalo to, že to skončí jen u líbání, ale ona mně poté vášnivě svedla. Bylo to moc super. Ale myslím, že to asi bude jen jednorázový, že to byl jen sex, žádná láska. Já Betty vážně miluju.

(Jsem ráda, že to Domča bere zrovna takhle :D)

Když jsem se vracel domů, viděl jsem dvě holky na lavičce, jak si něco zpívají. Znělo mi to nějak povědomě, ale jelikož jsem byl ještě daleko, nerozeznal jsem to. Až když jsem přišel blíž, poznal jsem tu písničku. ,,Pěkně zpíváte, holky.'' ,,Jé, děkujeme... Ty jsi Domča, že jo?'' ,,Jj, jsem. Nechtěli byste se mnou kdyžtak fotku?'' ,,No, to bysme rády, akorát se strašně stydíme.'' ,,To je v pohodě, tohle dělá většina fanoušků i fanynek.'' Zasmál jsem se a přisedl si k nim. Ony vytáhly telefony a začaly se se mnou fotit. Poté, co jsme to dokončili, jsem šel domů s dobrým pocitem. 

Jéžiši Marjá :D

Co já to furt mohu vymýšlet? :)

-Xení💖