𝑯𝒀𝑫𝑹𝑨'𝒔 𝑨𝑵𝑮𝑬𝑳

³.kapitola

,,Sakra," zakvičela jsem do větru, když jsem za sebou zahlédla tři ozbrojená vozidla agentů Hydry.

Přidala jsem na rychlosti a doufala, že agentům ujedu, ale ujet se mi nepodařilo.

,,Okamžitě zastav!" zaslechla jsem křik agentů, kteří se za mnou řítili.

,,To by se vám líbilo, co?" zakřičela jsem, ale pochybovala, že mě slyšeli.
Ještě více jsem zrychlila a snažila se jim ujet.

Když byli agenti v dostatečné vzdálenosti za mnou, začala jsem hledat navigaci v hodinkách na mém zápěstí, jenže jsem nedávala pozor na řízení. Motorka se naklonila, kola podjela a sjela jsem na zem po silnici až do trávy, která byla při kraji. Motorka skončila o několik metrů dál.

S velkou námahou jsem se vyhrabala zpět na nohy a povzdychla si. Tohle nebyl dobrý začátek.

Sedřené jsem měla našťestí jen pravý hřbet ruky, což nebylo nic závažného.

Ovšem jsem si hned všimla, že agenti mě dohnali, rychleji než jsem čekala. Udělala jsem jen pár kroků zpět.

,,Ani se nehni!" zakřičel na mě agent. Za ním stáli ostatní a mířili na mě svými zbraněmi.

Chvíli jsem je pozorovala, a pak automaticky dala ruce nad hlavu.

,,Můžeš mi vysvětlit, co má tohle znamenat?!" vyšel z davu agentů rozčílený John.

,,Já... jen jsem..." nevěděla jsem jakou výmluvu použít.

,,Jen se tu pokoušíš o útěk!" křikl na mě velmi rozčíleně.

,,Moc mě to mrzí Johne, ale..." odmlčela jsem se a udělala dramatickou chvíli ticha.

,,Ale teď mě omluv, musím tě opustit a doufat, že už vás nikdy neuvidím," usmála jsem se roztáhla křídla, což nikdo nečekal, a vzletěla do vzduchu, vysoko nad stromy. 

__________

,,Tak. Teď by se mi hodilo, aby ty hodinky začaly fungovat tak jak mají," mrmlala jsem si pro sebe. Jak tak na to koukám měla bych se tou samomluvou dát asi léčit.

Chvíli jsem v hodinkách projížděla nejrůznějšími okénky a všemožným nastavením, až jsem našla nastavení umělé inteligence.

,,No super," zaradovala jsem se a systém spustila.

Hodinky zavybrovaly a zhasly. Pak se na nich zobrazil šedý kroužek který se jemně pohyboval podél rámu hodinek.

,,Zdravím slečno Carter," odpověděly mi hodinky a já byla štěstím bez sebe.

,,Ahojky," pozdravila jsem na oplátku.

,,Jmenuji se Kaya. Jsem umělá inteligence... Jak vám mohu pomoci?" zeptala se mě Kaya.

,,Potřebuju zjistit, jak daleko jsem od Washingtonu D.C.," řekla jsem Kaye.

,,Wasington D.C. se odsud nachází 30 kilometrů jižně," odpověděla mi Kaya.

,,Děkuju," poděkovala jsem a letěla dál, směr Washington.

__________

,,Kayo?" zeptala jsem se umělé inteligence po dlouhé cestě letu.

,,Ano, slečno?" odpověděla mi Kaya.

,,Jak daleko jsme od Washingtonu?" zeptala jsem se.

,,Dva a půl kilometru. Proč se ptáte slečno?" odpověděla mi Kaya.

,,Jsem celkem unavená," řekla jsem.

,,Zdáte se mi být rozrušená slečno. Váš tep je zrychlený," nenechala se odbýt Kaya.

,,Bojím se... Bojím se, že Hydra zjistí, že jsem se vydala hledat mého otce a že celá tahle věc nedopadne dobře," svěřila jsem se.

Kaya mlčela a já taky. Pode mnou se objevily ulice Washingtonu a držela jsem se nad střechami domů tak, abych budila co nejmenší možnou pozornost.

Letěla jsem ještě pár minut, dokud jsem si nevšimla policejních aut, která se snažila dohnat vyšší, černé auto, které již mělo promačkaný kufr a rozbitá okénka.

,,Kayo?" řekla jsem.

,,Ano slečno?" ozvala se Kaya.

,,Dokážeš zjistit co se tu děje?" zeptala jsem se.

,,Jistě, jen chvíli vydržte slečno." odpověděla mi.

,,Děkuju," poděkovala jsem ji.

Další chvíli jsem pronásledovala auta a přemýšlela nad tím co se tu děje. VYpadalo to jako zběsilá hra na honěnou s přestřelkou jako bonus. Z rozmýšlení mě však vytrhl hlas.

,,V okolí dvou kilometrů se nikde nenacházejí žádné policejní jednotky. Jedná se o falešnou policii," pověděla mi Kaya.

,,Kdo je v tom černém autě?" vyhrkla jsem na Kayu další otázku.

,,Nicholas "Nick" Fury. Ředitel S.H.I.E.L.D.u a spoluzakladatel projektu Avengers." Objasnila mi vše Kaya.

Avengers. Jakási společnost plná superhrdinů jejíž součástí byl i Steve. Což mi dávalo jistou naději, že nebude tak těžké ho najít. Ten muž musel vědět, kde můj otec je.

,,Musím mu pomoct," zamrmlala jsem a letěla za černým autem.

__________

Přistála jsem na střeše černého auta, nechala zmizet svá křídla a následně na to proskočila okénkem na sedačku spolujezdce.

Nick Fury se lekla okamžitě se mě pokusil praštit, připraven mě vyhodit tím oknem zase zpět ven.

,,Klid pane Fury. Nepřišla jsem vám ublížit, ani vás zabít. Naopak, přišla jsem vám pomoct," vychrlila jsem na něj, že to ani nestihl vstřebat.

,,Vy jste s nimi?!" řekl jemně rozčíleně Fury.

,,Ne! Přišla jsem vám pomoct. Ti, co vás tu nahánějí, nejsou pravé policejní jednotky," řekla jsem mu.

,,Na to už jsem stihl přijít i bez vás...," obořil nad mou zprávou nos.

,,Tak to promiňte, ale mám menší tušení, že v tom má nejspíše prsty Hydra," odsekla jsem mu.

,,Hydra?" zopakoval po mně.

,,Ano," pokynula jsem hlavou.

,,A jak mi dokážete, že mi tu nelžete, co?" zeptal se Fury.

,,Pane, hrozí vám nebezpečí a já vás potřebuji živého. Musíte mi říct a nebo mě dostat k mému otci, který by vám pak jistě rád pomohl," vysvětlila jsem mu.

,,A je snad váš otec Kapitán Amerika, nebo co?" vyprskl sarkasticky.

,,Jak to víte?" zeptala jsem se ho překvapeně.

Fury mi opětoval jen nevěřícný úšklebek.

,,Heleďte, jestli má v tomhle prsty Hydra jistě sem pošle jednoho velmi dobrého vojáka a agenta Hydry, který pro ně vraždí bez ustání už pěkně dlouho, což znamená že máme malou šanci na to se odsud dostat v celku," objasnila jsem Furymu.

,,Porozhlédnu se po okolí několika ulic a najdu vám bezpečný průjezd ven z tohohle chaosu," dodala jsem a byla připravena vylézt zpět na střechu.

,,Počkejte!" křikl na mne Fury a podával mi komunikátor.

,,Díky tomuhle mi budete moct nahlásit, co se kde děje," kývl hlavou. Nevěřil mi, ale věděl, že ho odsud můžu dostat.

Komunikátor jsem si strčila do ucha a vyšplhala zpět na střechu auta.

Pak jsem se zhluboka nadechla, roztáhla křídla a vyletěla nad silnici tak, abych měla přehled o všem, co se kde děje.

922 slov