Medvídek

8.

Petr ležel na zádech, vydýchával právě prožitý orgasmus a vyčerpaně sledoval, jak si ho Jiro spokojeně prohlíží.

„Nad čím přemýšlíš?"zeptal se ho.

„Že jsem fakt rád, žetě takhle nikdo jiný ještě neviděl," usmál se muž spokojeně a natáhl se vedle postele, odkud vytáhl lahev CocaColy, ze které se napil, aby spláchl chuť chlapcova spermatu ze svých úst.

Petr se stydlivě přetočil na bok a schoulil do klubíčka při pomyšlení, o kolik je Jiro nejspíš zkušenější. Tohle už bylo podruhé, kdy mu dal pocítit tu neuvěřitelnou rozkoš, a on sám zatím...

Zabloudil pohledem ke stožáru v Jirových trenkách. Všechno se v něm sevřelo touhou dotknout se ho, objevovat, jaké bude tělo toho nejbáječnějšího muže všech dob. Olízl si náhle jako troud suché rty.

„Vše co vidíš je ti plně k dispozici," zabručel Jiro, dobře si vědom kam se mu zrzeček dívá. Představa, že by mohl zjistit kolik odvahy a odhodlání v sobě to sladké stvoření vlastně ukrývá, mu krev rozproudila ještě prudčeji.

Petr se na něj plaše podíval. Připadal si nepříjemně, takhle se nechat přistihnout při zírání na Jirovy trenky, ale... Pohled mu tam znovu tak nějak samovolně zabloudil. Pomalu se posadil a naklonil se k němu. Zvědavě vztáhl ruku k Jirovým bokům, ale pak se zarazil.

„Myslíš..."zašeptal zvláštním, zhrublým hlasem. „Myslíš, že by ses mohl... Však víš... Svléknout?" uhýbal pohledem kamsi bokem, aby se vyhnul Jirově tváři.

Jiro namáhavě polkl a chlapce poslechl. Jak byl právě teď rád, že než pro něj jel, ještě si v koupelně narychlo jednou vypomohl. Neudělat to, pravděpodobně by si už dávno stíral lepivé vlhko ze spodního prádla. Jen se obával, že jestli se bude Petr tvářit takhle sladce i ve chvíli, kdy se ho dotkne, pravděpodobně se neudrží a rovnou vyvrcholí jako nezkušený puberťák.

Petr koutkem oka zaregistroval pohyb, jak se Jiro svlékal. Když se hýbat přestal, několikrát se zhluboka nadechl, aby si dodal odvahy. Jirův klín byl...

Ještě víc sexy, než v Petrových nejneslušnějších snech, to bylo to, co ho napadlo jako první.

Tyčil se přímo před ním, obklopen řídkým a zjevně pravidelně udržovaným, nepříliš velkým porostem tmavých chloupků. Nebylo to tak, že by Petr nikdy jiný penis, než svůj vlastní, neviděl. I on měl internet a zrovna tohle byla jedna z prvních věcí, které se na něm naučil vyhledávat, ale... Nikdy ho u žádného takového obrázku nenapadlo, že by byl krásný.

No, ten Jirův tedy rozhodně byl a Petr cítil, jak se při pohledu na něj kdesi uvnitř jeho těla cosi hladově svírá. Znovu k němu vztáhl ruku, ale tentokrát už se nezastavil. Jemně přejel konečky prstů po celé jeho délce. Když si všiml, jak se Jirovi prudce zatly svaly na břiše, nejistě mu pohlédl do očí.

„Neboj se, jen pokračuj," zašeptal Jiro a nedočkavostí zrychleně dýchal skrz pootevřené rty.

Petr si znovu dodal odvahu a pohyb opakoval. Nečekal, že mu ten sametový dotek a tvrdost budou připadat tolik odlišné, od jeho vlastního přirození. Zkusil ho sevřít v ruce a napodobit pohyby, které jemu samotnému byly vždy příjemné.

Jiro se lehce zaklonil a zapřel se o ruce. Jemný, roztřesený dotek nejisté dlaně vyplašeného chlapce mu působil slastná muka. Pevně sevřel oční víčka a mírně zaklonil hlavu. Snažil se ovládat, aby ho nevyděsil.

Petr sledoval, jak si Jiro jeho doteky užívá, a to mu dodávalo odvahu. Vybavil si, kolik extáze mu ten nádherný cizinec poskytl a než ho vlastní stud stihl zastavit, sklonil k jeho vztyčenému mužství hlavu.