Není láska jako láska

XLIX.

Trvalo to ještě dlouho, než si to celé Jimin přiznal, a trvalo ještě déle, než s tím vyšel na světlo. Jimin se do Yoongiho zamiloval. Jakmile začínal zkoumat své podezřelé pocity, pomalu tomu přicházel na kloub. Také mu došlo, že Yoongi mu nabízí spoustu možností a hodně toho chce, ale čeká na něj. To Jimin se musel rozhoupat, ne Yoongi. A ačkoliv to bylo zezačátku poněkud zvláštní, zadařilo se a za nějaký čas už spolu oba flirtovali každý den. Yoongimu to šlo lépe, ale zároveň byl okouzlen každým prdítkem, když bylo od Jimina.

Občas se v rámci onoho flirtování i políbili. Nebáli se sebe více dotýkat a byli si jistější. Jimin už ve svém pokoji spával jen zřídka – raději poslouchal, co mu říkal Yoongi, než šli spát. To byla moc hezká slova. Někdy svůdná, ale převážně jimi Yoongi vyjadřoval svou nekonečnou lásku pro Jimina. Kdo by nechtěl usínat v objetí s ušima nacpanýma láskyplnými slovy?

A jednoho dne si Jimin ráno usmyslel, že by rád s Yoongim navázal opravdový vztah. Mohli by se líbat až do aleluja, mohli by se spolu vyspat a mohli by konečně stát na pevném ledě. Jiminovi se vůbec nelíbilo, že si Yoongi stále tahal kluky domů. Nic s nimi neměl, ale Jimina to štvalo. Zároveň si byl vědom, že Yoongi čím dál víc toužil po sexu. Všechno nabíralo obrátky a Yoongiho nevychovaná ústa Jiminovi nejednou prozradila, že by se moc rád s někým vyspal. Mladší nemohl dovolit, aby to bylo s někým jiným.

Zakročil tedy a vyznal Yoongimu celou svou lásku. Ptal se také, zda spolu nechtějí chodit. Ještě týden Yoongi tvrdil, že si to musí rozmyslet, ale nakonec řekl stoprocentní ano. Ten týden prý jen zkoušel, kolik toho vydrží. Jimin to moc nechápal – pro něj to bylo velmi stresující –, ale byl především rád, že s Yoongim už konečně chodí. Jeho láska k němu jako by tím ještě rozrostla.