Love ?》Norenmin [ ✔ ]

『3』

    ,, Renjune, ty jsi byl venku ? " otázal se mě Jaemin, když mě uviděl u vchodových dveří.

To si ani nevšimli, že jsem pryč ?
Au

Hlavně, že jeho krk je plný nafialovělých flíčku, které měl snad i po celé hrudi.

,, Ano. " kývl jsem.
,, Byl jsem s Yangem, dlouho jsem ho neviděl. "

,, Aha. " pousmál se.

,, Musím ti něco říct. " promnul jsem si ruce.
,, I Jenovi. "

,, Jeno je zrovna v kuchyni, tak pojďme za ním. " zvedl se z pohovky a společně jsme šli do kuchyně.

,, Už to za chvilku bude. " oznámil Jeno aniž by se na nás podíval.

,, To je super, ale proto tady nejsem. " pověděl mu.
,, Renjun nám chce něco říct. " sedl si ke stolu a já také. Jeno vypl sporák a otočil se k nám.

,, Tak povídej. " pokynul rukou ke mně.

,, No... " vydechl jsem.
,, Jsem těhotný. " řekl jsem své tajemství.

,, Cože ?! " vykřikli oba naráz.

,, To si děláš srandu, ne ? " otázal se naštvaně Jeno.
,, Nemůžu se starat o dva těhotné. "

,, A tím chceš říct co ? " nadzvedl jsem obočí.

,, Budeš muset jít na potrat. " odpověděl zcela bez emocí.

,, Já budu muset jít na potrat ? " vykulil jsem oči.
,, A proč ne Jaemin ? Já jsem těhotný už měsíc a pokud vím, tak jsme se dohodli, že já budu ten, co odnosí naše děti. " řekl jsem naštvaně.

,, Renjune ! " okřikl mě.
,, Jak tohle můžeš říct ? " nechápal.

,, A jak ty můžeš hned rozhodnout, že na potrat půjdu já ? " zvedl jsem se od stolu.

,, Protože jsem tvůj přítel a můžu o tom rozhodovat. " odpověděl.
,, A navíc Jaemin je na to dostane připravený. Je silný, vysoký a krásný. "

,, No to snad ne. " do očí se mi nahrnuly slzy.
,, Já takové vlastnosti nemám ? Dobře, možná nejsem vysoký, ale co to ostatní ? "

,, Už je rozhodnuto. Zítra tě tam odvezu " zamračil se na mě přišel blíž k Jaeminovi, na kterého hned hodil starostlivý pohled.
,, Jsi v pořádku ? " staral se o něj.

Jenom jsem nad nimi zakroutil hlavou a běžel se zavřít do pokoje. V pokoji jsem si lehl na postel a začal brečet.

Druhý den ráno mě Jeno přišel vzbudit celkem brzy. Počkal až se obleču, a pak jsme hned jeli do nemocnice.

Ani najíst mě nenechal.

,, Dojdeš si tam ? " zeptal se, když zastavil na parkovišti před nemocnicí.

,, Ty tam se mnou nepůjdeš ? " nemohl jsem tomu uvěřit.
,, Bože, co ty jseš za přítele. " zamumlal jsem si pro sebe.

,, No nepůjdu. " řekl, jak kdyby to bylo zřejmé.
,, Co sis myslel ? "

,, Já nevím. " vydechl jsem.
,, Do dvaceti minut bych měl být zpátky. " nepočkal jsem na odpověď a hned vysedl z auta.

Vešel jsem do nemocnice a podle cedulí a různých značek se dostal na oddělení, kde dělají interrupce.

V čekárně naštěstí nikdo nebyl, a tak jsem zaklepal na dveře od ordinace.

,, Prosím ? " otevřela mi postarší paní, hádám, že sestřička.

,, Dobrý den. " trochu jsem se pousmál.
,, Přišel jsem na potrat. "

,, Oh, pojďte dál. " dveře otevřela víc a já vešel dovnitř. Ona za mnou hned zavřela.
,, Paní doktorka je v ordinaci, tak můžeš jít rovnou za ní. "

,, Děkuji. " poděkoval jsem a vešel do dalších dveří.
,, Dobrý den. " pozdravil jsem ji.

,, Dobrý den. " usmála se na mě.
,, Posaďte se. " rukou ukázala na židli před jejím stolem a já se na ni posadil.
,, Hádám, že tě sem přivádí jediná věc, že ? "

,, Ano. " přikývl jsem.

,, Jak dlouho jsi těhotný ? " zeptala se a vytáhla si jeden list papíru a propisku.

,, Měsíc. " odpověděl jsem a začal si hrát s prsty.

,, Dobře. " poznačila si to a podívala se do počítače.
,, Ty jsi byl včera u doktora, že ? "

,, Přesně tak. " potvrdil jsem ji to.

,, Jelikož mám všechno tady, tak se tě znova vyptávat nebudu. " podívala se na mě.
,, Myslím, že se do toho můžeme pustit. "

Já jenom přikývl, ale vůbec sebou nepohl.

,, Jsi tady dobrovolně ? " otázala se.

,, Vlastně... Ne. " řekl jsem popravdě.
,, Já si to dítě chci nechat, ale on ne. " řekl jsem schválně jenom on, protože Jaemin se k tomu nijak nevyjádřil.

Ale asi vím co by mi řekl.

,, To mě moc mrzí. " smutně se pousmála.
,, Já tak nemám ráda takovéhle případy. " postěžovala si.
,, Já ten zákrok proti tvé vůli neudělám, pokud mi nedá svůj osobní souhlas. "

,, Opravdu ? " trochu jsem vykulil oči.

,, To je mé pravidlo číslo jedna. " odpověděla.
,, Takže ? "

,, Dítě si nechám. " pověděl jsem a ona se na mě usmála.

,, To jsou skvělé zprávy. " papír zmuchlala a vyhodila.
,, Určitě to s přítelem vyřešíte. A když ne, určitě se najde někdo lepší. "

,, Mockrát děkuji. " zvedl jsem se.
,, Nashledanou. " rozloučil jsem se a odešel. Také jsem se rozloučil se sestřičkou.

Stejnou cestou, kterou jsem přišel, jsem se vrátil zpět k autu.

,, Jsi tu nějak rychle. " poznamenal Jeno, když jsem nasedl.

,, Byl to rychlý zákrok. " odpověděl jsem a připoutal se.

,, Fajn. " nastartoval a vyjel domů.

Cesta domů byla hrozně tichá a celkově příšerná. Jeno se o mě vůbec nezajímal, nezeptal se jak mi je a jak se cítím.

On teda neví, že jsem to neudělal, ale jako můj přítel by měl projevit zájem.

Jenže já nejsem Jaemin.

¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
Zdravím ♡

Well... Nebyla to moc kladná reakce

Doufám, že se kapitola líbila a budete ve čtení pokračovat ♡

Za hvězdičku a komentář budu moc ráda ♡

Veve-IsHere