Love ?》Norenmin [ ✔ ]

『5』

    ,, Asi bych si měl jít koupit nové oblečení. " pohladil jsem se po bříšku a stoupl si bokem k zrcadlu.
,, Začínáš růst. " pousmál jsem se a tričko si zase stáhl dolů.

Vzal jsem si mobil z postele, na který jsem ho položil a zavolal svému kamarádovi.

,, Renjunie. " hned mi to zvedl.
,, Ahoj. "

,, Ahoj. " tiše jsem se uchechtl.

,, Pročpak voláš ? " zeptal se.
,, Provedli ti něco ? "

,, Naštěstí ne. " odpověděl jsem.
,, Teď spolu delší dobu nemluvíme, takže je to celkem divný být ve stejném domě. " vysvětlil jsem.

,, Tak to je jasné. "

,, No, ale proč volám. " vrátil jsem se k mnohem lepšímu tématu.
,, Potřebuji jít do obchodu a nechci jít sám. "

,, Do obchodu ? Zase ? " vydechl.
,, Vždyť jsi tam byl před měsícem. " připomněl mi.

,, To jsem tam šel kvůli novým botám. " řekl jsem.
,, Teď ale potřebuji nové oblečení. "

,, Nemáš ho dost ? " otázal se.

,, Mám. " odpověděl jsem upřímně.
,, Ale mimčo už roste a trička mi začínají být malé. Kalhoty jsou sice v pohodě, ale zach-

,, Počkej, počkej. " přerušil mě.
,, Mimčo roste ? To jako už začínáš mít bříško ? "

,, Ano. " usmál jsem se, i když mě nemůže vidět. Ale já se usmál spíš pro sebe.

,, Tak to je úžasné ! " vykřikl radostí.
,, V tom případě, jdeme na nákupy. " změnil názor. Dokonce zněl velice nadšeně.

,, Kde si dáme sraz ? "

,, Zase u čajovny ? " navrhl.
,, Nebo pro tebe můžu přijet. Kun tady má auto, takže mi ho půjčí. "

,, Vyzvedneš mě ? " bral jsem spíš druhou variantu, která se mi více zamlouvala.

,, Samozřejmě. " uchechtl se.
,, Za patnáct, možná dvacet minut, u tebe budu. "

,, Děkuji mockrát. " poděkoval jsem za jeho službu.
,, Zatím ahoj. "

,, Ahoj. " rozloučili jsme se a já si schoval mimčo do kapse u kalhot a oblékl si mikinu.

Ještě jsem si vzal peněženku a šel dolů. Jako naschvál, v obýváku musel sedět Jeno a Jaemin.

,, Někam jdeš ? " zeptal se Jeno, ale podle jeho tónu hlasu bylo jasné, že ho to vůbec nezajímá.

,, Ano, jdu. " odpověděl jsem a obul si boty.

,, Kam ? " ptal se dal.

Bože, co ho to tak zajímá ? Poslední dva měsíce mě on a Jaemin absolutně ignorují, a teď se stará kam jdu ?

,, Do obchodu. " řekl jsem pravdu.
,, Jdu s Yangem, ale to tě určitě nezajímá. " vydechl jsem.

,, Zase jdeš do obchodu ? " otočil se na mě.
,, To ti nestačilo utrácení našich peněz minulý měsíc ? " nadzvedl obočí.

Překroutil jsem očima.
,, Vaše peníze jsem neutratil. " pověděl jsem mu.
,, Víš, já taky umím pracovat, takže jsem utratil jen své peníze. "

,, Fajn. " odsekl a opět se začal věnovat televizi a Jaeminovi.

Vzal jsem si klíče a vylezl z baráku. Sešel jsem dolů k hlavní silnici a sedl si na lavičku, abych mohl v klidu počkat na Yanga.

Během několika minut přede mnou zastavilo tmavé modré auto. Zvedl jsem se proto z lavičky a do oného auta nasedl.

,, Ahoj podruhé. " usmál se na mě YangYang.

,, Ahoj. " zasmál jsem se a připoutal.
,, Proč nejedeš ? " nadzvedl jsem obočí.

,, Nejdřív mi to ukaž. "

,, Co ti mám... " zasekl jsem se a vydechl.
,, Dobře. " vyhrnul jsem si mikinu i tričko a ukázal tak své lehce vypouklé bříško.

,, Awwww. " YangYang na mě bříško dal ruku.
,, Je to tak roztomilé. "

Zasmál jsem se.
,, Si udělej vlastní. " poradil jsem mu a oblečení si zase stáhl dolů.

,, Moc vtipné, haha. " falešně se zasmál a vyjel do nákupního centra.

,, Myslím to vážně. " stál jsem si za svým.

,, Víš, že to nejde. "

,, Všechno jde, když se chce. " byla má poslední slova, která ukončila jsi debatu.

Po nějaké půl hodině jsme dorazili na parkoviště. Oba jsme vysedli z auta a prošli skleněnými dveřmi do obchoďáku.

,, Chceš nakoupit jen trička nebo si uděláme takový náš klučičí den ? " otázal se mě.

,, Když už jsi to navrhl, tak si uděláme tak klučičí den. " usmál jsem se na něj.

,, Jsem rád, že sis vybral tuhle možnost. " úsměv mi oplatil.

,, Ale nejdřív bych začal s oblečením, které vážně budu potřebovat, a pak si můžeme jen užívat. " pověděl jsem mu a YangYang souhlasil.

Společně jsme prošli několik obchodů s oblečením, a pak jsme se dostali k fast foodu, kde jsme si koupili něco k jídlu a sedli si.

,, Budeš kupovat něco pro mimčo ? " zeptal se mě a dal si první sousto jídla do úst.

,, Chtěl bych, ale kluci by to viděli, kdybych to přinesl domů. "

,, Můžu to vzít k sobě. " navrhl.

,, To je dobrý. " mávl jsem nad tím rukou.
,, Stejně nevím co to bude za pohlaví, takže by se pro to špatně něco kupovalo. "

,, Ale něco i tak koupit můžeš. " nedal se a zkoušel mě přemluvit.

,, Jsem teprve ve třetím. " řekl jsem.
,, Času dost. " kousl jsem si do svého jídla.

,, Když myslíš. " povzdechl si a začal v klidu jíst.

Oba jsme v tichosti pojedli a napili se, a pak šli z obchoďáku ven. Nasedli jsme do auta a YangYang vyjel. Půlhodinová cesta zpátky a já byl zase doma.

,, Měj se, Renjune. "

,, Ty taky. " rozloučili jsme se a já se vrátil domů.

S taškami jsem zalezl k sobě do pokoje a začal vše uklízet do skříně.

¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
Zdravím ♡

Připravte se na příští kapitolu 😇😊

Doufám, že se kapitola líbila a budete ve čtení pokračovat ♡

Za hvězdičku a komentář budu moc ráda ♡

Veve-IsHere