Love ?》Norenmin [ ✔ ]

『1』『0』

    ,, Můžu si přisednout ? " otázal se mě Jaemin, když vešel do pokojíčku.

,, Samozřejmě. " usmál jsem se na něj a Jaemin si sedl vedle mě na židli, já seděl v houpacím křesle.

,, Jeno by měl za hodinku být zpátky. " oznámil mi.
,, Dokonce nám koupí i večeři. "

,, Tak to jsem rád. " pohladil jsem se po bříšku.
,, Dlouho jsem neměl fast food. "

Jaemin se uchechtl.
,, Můžu ? " ukázal na mě bříško.

,, Co je tohle za otázku ? " nadzvedl jsem obočí.
,, To víš, že můžeš. "

Jaemin se na mě usmál a opatrně ruku položil na mé bříško, po kterém mě následně pohladil.

,, Jsi v pořádku ? " optal jsem se.
,, Můžeme jít z tadyma klidně pryč, jestli je ti to nepříjemné. "

,, Je to už několik měsíců, Renjunie. " koukl na mě.
,, Jsem v pořádku. " věnoval mi malou pusinku na nos.

,, Dobře. " kývl jsem.

,, A navíc mám tebe a dvojčata. " usmál se.
,, To mi bohatě stačí. "

Dal jsem kolem jeho ramen ruku a tím ho tak trochu objal. Poté jsem se o něj opřel, abych k němu byl ještě blíž.

,, Je to těžké ? " otázal se.

,, Co ? " nevěděl jsem, co tou otázkou myslí.

,, Nosit všude dvě mimča. " rukou mě začal hladit po bříšku.

,, Teď už ano. " řekl jsem popravdě a Jaemin se zasmál.
,, Ale už jen necelé tři měsíce a budou tady. "

,, Už se nemohu dočkat. " Jaemin ke mně natočil hlavu a políbil mě. Náš polibek ovšem něco přerušilo.
,, Cítil jsi to ? " nadzvedl obočí a podíval se mi přímo do očí.

,, Ano. " přikývl jsem a vrátil svou ruku na své bříško.
,, Zase ! "

,, To jsou dvojčata ? " koukl na bříško.
,, Už kopou ? "

,, Ano. " usmál jsem se, když některé z dvojčat opět koplo.
,, Myslím, že reagují na tvůj hlas. Mají tě rádi. "

,, Vždyť já je taky. " naklonil se a dal mi pusu na bříško.
,, Jste moje Zlatíčka. "

,, Nezapomínej, že jsou i moje. " pokojíčkem se ozval další hlas, hlas mého druhého přítele.

,, Jeno ! " vykřikl jsem radostně a snažil se rychle zvednou.

,, Kampak ses nám rozběhl, Renjunie ? " uchechtl se a pomohl mi na nohy. Já ho hned objal a dál mu pusu, kterou mi on oplatil.
,, Asi budu muset chodit na dvanáctky častěji, jestli mě budeš pokaždé vítat takhle. "

Začervenal jsem se a dal mu ještě jednu pusu.

,, Prostě si nám chyběl. " pohladil jsem se po bříšku.

,, A mně taky. " oznámil Jaemin a stoupl si vedle mě. Já kousek odstoupil, aby i oni mohli mít svou chvilku. Oba dva si dali pusu a objali se.

,, Co tady byl za povyk, než jsem vešel dovnitř ? " podíval se na nás Jeno.

,, Dvojčata už začala kopat. " řekl jsem se značnou radostí v hlase.

,, Cože ? " vykulil oči.
,, Už ? " přišel blíž ke mně.

,, Ano, už. " potvrdil jsem mu to s úsměvem na tváři.

Jeno si přede mě klekl, dal ruce na strany mého bříška a dal mu malou pusinku. Dvojčata na to reagovala kopnutím.

,, Pane bože. " vydechl.
,, To je úžasné. " podíval se na mě ze zdola a já si všiml, že má slzy v očích.

,, Opovaž se brečet. " řekl jsem.
,, Nebo začnu taky. " hned jak jsem to dořekl, se mi do očí nahrnuly slzy.
,, A je to tady. " utřel jsem si tváře.

,, Renjunie. " Jaemin mě ze zadu objal a dal mi pusu na tvář.

,, Promiň zlato. " omluvil se mi Jeno a zvedl se ze země.
,, Ale my všichni jsme z toho na měko. " uchechtl se a objal mě ze předu, takže jsme tvořili takový hamburger.

,, My jsme ale trojka. " zasmál jsem se a Jeno a Jaemin taky.

,, Ale ta nejlepší. " dodal Jaemin.

,, Ano ano. " souhlasil Jeno.
,, A vůbec bych neměnil. "

,, Já také ne. " pousmál jsem se a utřel si tváře.

,, Už neplakej. " Jeno mi dal pusu na tvář a Jaemin na tu druhou.

,, Já vás strašně moc miluju. "

,, My tebe taky. " pověděl mi Jeno a dvojčata kopla.
,, Vás milujeme taky. " zasmál se.

,, Nerad ruším naší chvilku, ale Jaemin říkal, že jsi koupil večeři. " nevině jsem zamrkal.

,, Ano, koupil. " zasmál se.
,, Je to dole, tak pojďme. " oba mě pustili a společně jsme šli dolů.

Sedli jsme si ke stolu a Jeno z tašky vytáhl tři krabice s jídlem a jednu podal mě a druhou Jaeminovi, třetí si nechal pro sebe. Ještě nám podal příbor a my začali jíst.

Po jídle Jaemin vyhodil prázdné krabice a umyl příbor, který poté schoval do šuplíku, tam kam patří.

,, Dáme si spolu vanu ? " navrhl Jeno.

,, Jasně. " souhlasil s úsměvem Jaemin.
,, Co ty na to, Renjunie ? " koukl na mě.

,, Nejsem si jistý, že se tam všichni vlezeme. " trochu jsem váhal.

Ne, ze bych s nimi do vany nechtěl, ale ted mam břicho jako balón a nejsem si tím moc jistý.

,, Vždycky jsme se tam vlezli. " poznamenal.

,, Já vím. " kývl jsem.
,, Ale teď mám veliké bříško a nejsem si jistý, že tam bude dost prostoru pro nás tři. "

,, To zvládneme. " usmál se na mě Jeno a šel nahoru do koupelny. Vydechl jsem a společně s Jaeminem jsme Jena následovali.

Jestli se tam nevlezeme, tak je vyhodím a zůstanu tam sám a budu trochu relaxovat.

¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
Zdravím ♡

Zase jsem tu chvíli nebyla, za což se omlouvám, ale jsem zpět s novou kapitolou !

Doufám, že se kapitola líbila a budete ve čtení pokračovat ♡

Za hvězdičku a komentář budu moc ráda ♡

Veve-IsHere