MODLITBA
Bože náš a Pane, přiznáváme se, že občas nevíme, co po nás vlastně chceš. Stává se nám, že Ti nerozumíme a nechápeme Tě. Občas si myslíme, že toho po nás chceš víc, než dokážeme splnit. Někdy zase víme moc dobře, co po nás chceš, ale to se zase kolikrát neslučuje s tím, co chceme my. Často sami nevíme, co vlastně chceme a nerozumíme ani vlastním myšlenkám a emocím. Přesto s důvěrou svěřujeme své životy do Tvých rukou, protože jsi nám na Ježíšově životě, smrti a vzkříšení ukázal, že to s námi myslíš dobře a máš nás rád. Odpouštíš, posiluješ, žehnáš. Děkujeme za naději, že jednoho dne spočineme ve Tvé náruči. Prosíme, připomínej nám tuto naději, kdykoliv ji ztrácíme. Amen
BIBLICKÉ ČTENÍ - Deuteronomium 15,7-8.10
7 Bude-li u tebe potřebný někdo z tvých bratří, v některé z tvých bran v tvé zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh, nebude tvé srdce zpupné a nezavřeš svou ruku před svým potřebným bratrem. 8 Ochotně mu otvírej svou ruku a poskytni mu dostatečnou půjčku podle toho, kolik ve svém nedostatku potřebuje.
10 Dávej mu štědře a nebuď skoupý, když mu máš něco dát, neboť kvůli tomu ti Hospodin, tvůj Bůh, požehná ve všem, co děláš, ve všem, k čemu přiložíš ruku.
ZÁKLAD KÁZÁNÍ - Lukáš 10,25-37
25 Tu vystoupil jeden zákoník a zkoušel ho: „Mistře, co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?" 26 Ježíš mu odpověděl: „Co je psáno v Zákoně? Jak to tam čteš?" 27 On mu řekl: „‚Miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, celou svou duší, celou svou silou a celou svou myslí' a ‚miluj svého bližního jako sám sebe.'" 28 Ježíš mu řekl: „Správně jsi odpověděl. To čiň a budeš živ." 29 Zákoník se však chtěl ospravedlnit, a proto Ježíšovi řekl: „A kdo je můj bližní?" 30 Ježíš mu odpověděl: „Jeden člověk šel z Jeruzaléma do Jericha a padl do rukou lupičů; ti jej obrali, zbili a nechali tam ležet polomrtvého. 31 Náhodou šel tou cestou jeden kněz, ale když ho uviděl, vyhnul se mu. 32 A stejně se mu vyhnul i levita, když přišel k tomu místu a uviděl ho. 33 Ale když jeden Samařan na své cestě přišel k tomu místu a uviděl ho, byl pohnut soucitem; 34 přistoupil k němu, ošetřil jeho rány olejem a vínem a obvázal mu je, posadil jej na svého mezka, zavezl do hostince a tam se o něj staral. 35 Druhého dne dal hostinskému dva denáry a řekl: ‚Postarej se o něj, a bude-li tě to stát víc, já ti to zaplatím, až se budu vracet.' 36 Kdo z těch tří, myslíš, byl bližním tomu, který upadl mezi lupiče?" 37 Zákoník odpověděl: „Ten, který mu prokázal milosrdenství." Ježíš mu řekl: „Jdi a jednej také tak."
KÁZÁNÍ
Přečetli jsme dva biblické texty, které se obvykle používají jako ukázka solidarity v Bibli. Bůh nás vyzývá ve Starém i v Novém Zákoně k solidaritě s chudými a potřebnými. Často se ovšem z kazatelen tyto texty nastavují jako kritické zrcadlo společnosti, která je sobecká, individualistická, prohnilá a nic jiného jí nezajímá, než konzum. Co si kde koupím a pořád jen já, já, já. Lidé v nouzi, potřební a chudí, na ty se kašle. Naše společnost není vůbec solidární. Milosrdného Samařana na Vás!
Těžko říct jestli tato potřeba kritiky vychází z křesťanského pocitu nadřazenosti. My následujeme Ježíše Krista, a proto jsme lepší. My jsme ti solidární na rozdíl od té prohnilé většinově nevěřící konzumní společnosti. Nebo jestli je za tím jakási potřeba křesťanského sebemrskačství? Ježíš a jeho milosrdný Samařan jsou pro nás nedostižné ideály křesťanské bezpodmínečné lásky a oběti, kterých my, nedokonalí hříšníci, nikdy nedosáhneme. A za tuto naši nedokonalost se musíme neustále kritizovat, kát se a vykoupit se z ní ještě větší solidaritou, která bude stejně nedokonalá. Takový začarovaný kruh.
Musím říct, že jak celá naše společnost, tak i církve a jejich sociální organizace zafungovaly v posledních pár letech úplně špičkově. Všelijaké řeči o sobecké zemi a do sebe zahleděných církvích byly prázdné. Poslední dobou jedeme na celkem slušné vlně samaritánství a pomoci potřebným. Minulý rok na jaře hromada dobrovolníků šila roušky pro zdravotnický personál i pro ostatní. Jiní zase pekli a vařili přetíženým lékařům a sestrám jídlo. Sociální pracovníci pomáhali těm, kteří přišli o práci. Další se zaměřili na pomoc matkám samoživitelkám. Nevěřil jsem vlastním očím, když dobrovolníci sháněli počítače dětem, které je neměly, aby se mohly účastnit online výuky. Skvělá práce. Vietnamská komunita se zapojila do boje s pandemií, když naši vietnamští spoluobčané šili roušky pro zdravotníky, hasiče, seniory. Pietní místo vytvořené na Staroměstském náměstí mělo obrovský duchovní smysl pro všechny pozůstalé a nejen pro ně. Ve farnostech a sborech se vybralo hodně peněz na pomoc potřebným. Charita a Diakonie neustále pomáhaly nejohroženějším.
Co se týče solidarity, tak jsou církve i naše společnost v současnosti ve velmi dobré kondici a je potřeba to říct nahlas. Ta jedna miliarda, která se vybrala na pomoc lidem stižených tornádem, je toho důkazem. Vedení naší církve se sešlo s vedením Diakonie už tu noc katastrofy a vyčlenili na pomoc hned 500 tisíc a do teď se jim podařilo vybrat na sbírkách 18,5 milionu. Úžasné. Charita, Diakonie, další neziskové i ziskové organizace, firmy a dobrovolníci vybírají peníze, pomáhají na místě a spolupracují. Nehrají si jen na vlastním písečku, ale pomáhají všem bez rozdílu. Pomoc přišla i ze zahraničí, ze Slovenska, z Rakouska, z EU. A té pomoci je tolik, že tamní hejtman, pan Grolich, musel v jednu chvíli vyhlásit stop stav.
Mohli byste mi teď namítnout, že toto není kázání na biblický text o milosrdném samařanu, ale jakýsi výčet sociální pomoci za poslední rok a půl. Ano. A asi bych mohl teď vykládat Ježíšovo podobenství, jeho kontext, a že levita a kněz představují ty zbožné, kteří by měli jednat podle Božího zákona lásky, ale nejednají, a že samařan, kterým každý zbožný žid pohrdal, se právě zachoval jako ten bližní a přesně podle Božího zákona. A že bližní je každý člověk bez rozdílu a my se máme stávat bližním všem potřebným. Ale to jste určitě slyšeli už milionkrát. Hlavní pointou podobenství o milosrdném samařanu je, že pomoc potřebnému je nejvyšší hodnotou celé Bible. Láska k Bohu a k bližnímu, jako k sobě samému je teorie, kterou ten samařan uvedl do praxe. Teorie, kterou uvedli do praxe všichni ti samařané a samařanky dneška. Všichni ti, co pomáhají prakticky, přispívají finančně nebo modlitbou. Kéž by nemuseli. Kéž by pandemie nenastala a tornádo nepřišlo. Jenže nastala a přišlo. A představme si, kdyby se na to všichni ti samařané vykašlali. Kdyby se tím zákonem lásky neřídili. O co větší katastrofa by to byla.
Láska a solidarita jsou Bohem požehnané hodnoty. Hodnoty, které mají věčnou platnost. Přežijí až do Božího království. Jsem vděčný, že tyto hodnoty za poslední rok a půl v církvi i ve společnosti navzdory všemu převážili a doufám, že na nich budeme stát i v budoucnu. K tomu nám, Bože, pomáhej. Amen
