Stylinson Shots (CZ)

Don't Go In The Woods 3/3

Konečně. Po necelých třech týdnech jsem konečně přeložila celou tuhle sálodlouhou jednodílovku a přináším Vám třetí a poslední část, s 13 654 slovy, tak snad se tím nějak prokoušete xD. Udělala jsem dobře, že jsem to rozdělila do tří částí, tahle je totiž fakt nářez a myslím, že to čekání za to stálo. Já z toho osobně naprosoto nemohla a jsem zvědavá, co na to řeknete Vy. Znovu obdivuju autorku za takovéhle dílo, místy jsem u toho úplně trnula. Jednodílovka s tak velkým počtem slov pro mě byla opravdu výzva, ale jsem za ní celkem ráda, protože ten příběh stál za překlad i celý ten čas, jaký jsem nad ním strávila. Nejspíš se asi jen tak hned do něčeho takového znovu nepustím a budu si hledat spíš kratší jednodílovky, ale když objevím nějákou bombu jako bylo tohle, rozhodně to zvážím, a jestli třeba Vy máte nějakou anglickou jednodílovku, co byste chtěli aby byla v češtině, určitě mi jí můžete taky navrhnout. Příště se můžete těšit na jednu krátkou oddechovku asi o 600 slovech, která je ultra sladká, a hned po ní na jednu doooost spicy, tak snad to Vaše wattpadem zkažené duše uvítají xD protože co si budem, všichni jsme tu svým způsobem pěkně velký perverzáci xD Ale už dost řečí a hupkejte číst, mám Vás ráda lásky xx

by: harryeatsburger/guccikings (tumblr/Ao3)

' "Já... bože kurva, bolí to," mrmlal Harry, těžce přenášejíc veškerou svou váhu na Louise.

"Já vím, já vím." Louis mohl vidět, že to bolí, ale nevěděl, jak pomoct. "Zvládneme to" řekl uklidňujícím způsobem- nebo se tak alespoň snažil znít, protože sakra kurva do prdele, právě byli napadeni a jak tohle mohlo být skutečné? Louis zanaříkal nad tou myšlenkou a zrychlil jejich kroky. Ignoroval to teplo, kapající na jeho ruce a vsakující se do rukávů jeho mikiny a závratně se snažil tak moc nesoustředit na svá vlastní zranění, jaká štípala s každým krokem.

Umřou v lesích.

Ne. Ne, neumřou.

Oh, ale jo.

Ne.

Ne.

Louis teprve potkal Harryho. Ještě nehodlal nechat tu příšeru vzít mu ho.

Nikdy, pokud by tomu mohl pomoct. '

Takže ty jsi... dokončil vysokou?" Zamumlal Louis do vzduchu, tak nějak se nedokázal přimět nekoktat. Jeho srdce se přemáhalo a všechno se zdálo jako příliš na to to zvládnout. Potřeboval rozptýlení, něco...cokoliv.

Harry udělal malý zvuk.

"Ba-bavilo tě to?"

"Hm."

"Hm - jo? Hm - ne?"

"Jo" zanaříkal Harry tiše.

"Okay, to je super," řekl Louis udýchaně. "Každý muzeum by bylo šťastný tě mít," řekl. Pak upadli zpátky do ticha, protože Bůh věděl, z Louisova mozku se pomalu stávala kaše. Jeho nohy bodaly pokaždé, co udělal krok.

"Lou," zašeptal Harry, "Já musím..." nedořekl to. Místo toho se ohnul dopředu, otáčejíc své tělo pryč od Louise, a otevřel pusu.

Zvratky se rozprskly všude a Louis odskočil, když nějaké postříkaly i jeho.

Harry zasténal, držíc se za žebra, když si několikrát odplivl.

"Tohle je špatný," řekl plochým hlasem, jaký ani v nejmenším nepasoval situaci.

Louis se zakuckal, bez-humorný smích. Jeho zorné pole se zamlžilo zběsilými slzami, jak přešel k Harrymu, aby ho znovu chytil.

"P-pojďme, Haz. Musíme. Musíme se... musíme jít dál. J-jo?"