In the past //Felix Kjellberg

Friends?

Večer jsme si sedli a chtěli hrát nějaké stolní hry. Zoella je šla hledat a já ji s tím obratně pomohla. Nechala jsem kluky v jedné místnosti a šla za Zoe do druhé. „ÁÁÁ tady je asi pavouk!" začala si prohrabávat vlasy, s hrůzou že v nich má pavouka. „Ne dobrý, nic tam nemáš." šáhla jsem ji na vlasy. Měla hebké, krásné dlouhé vlasy. "Tady to je." výtahla z poličky velikou krabici s názvem CreoFeel. Nevím co to mělo být za hru, ale podle obalu nic neodsuzuju. "Mám ti nějak pomoct?" optala jsem se raději. "Ne to je dobrý." usmála se. Vrátili jsme se za klukama. Jejich konverzace už se rozveselila. "Hele a pak mi Felix řekl že Edd...." začal Jack tou svou rychlo řečí. "Edd co?'' zasmála jsem se, protože logicky já jsem ta Edd o které mluví. Jack se začal vymlouvat že nic nedělá a Felix se na mě tak vtipně podíval. Vyprskla jsem smíchy. Kdyby jste viděli ten výraz, máme svoje inside joky :D. Jako ostatně každý pár. Nejsme výjimka.

Sedli jsme si na zem a rozložili hru před sebe. "Tak co kdyby jsme si o sobě něco řekli?" zkusil to opatrně Alfie. "Nezačínám!" vykřikl Jack až mi malém upadly uši. "Au." piskla jsem potichu, slyšel mě jen Felix, zasmál se. Usmála jsem se a podívala se na Jacka, zase si psal na mobilu, víte on nám říkal že si píše s nějakou holkou. Tady to ale jiskří.

"S mou sestrou Signe jsme si hodně hráli." zasnil se tak trochu Felix. "Já si zase pořád hrála s Marcusem." uculila jsem se. "Kdo je Marcus?" zasmál se Jack. "Můj bratr." podívala jsem se na něj a zamávala mu před očima. Vypadal dost zamyšleně. Soucitně přikívl. "Já bych doporučil mluvit ne soucitně přikyvovat." obořil se na Jacka Anthony. Chudák Jack. Smutně se podíval na koberec a pohnul rty. Asi si spolu tolik nerozumí. "Jak dlouho si neviděla Marcuse?" optal se rozesmátý Alfie. "Asi půl roku." přiznala jsem. "Ohhh." zakryl si pusu. "Já vím je to dlouho." nevině jsem se usmála. "Ale dost o mě. Co třeba ty a Alfie." ukázala jsem na Zoe. "Ale tak chceme si koupit stěně." chytl Alfie Zoe za ruku, jsou spolu krásní. "Felixi!" ozvalo se že zdola, ani jsem si nevšimla že u nás v kruhu chybí Felix a Cry. Vypadalo to že se něco stalo. Všichni jsme si stoupli a běželi tam odkud zvuk vycházel. Bylo to ze shora, tam kde je půda.

"Felixi!?" slyšeli jsme znova, ale tentokrát to bylo blíž k nám. Bála jsem se, v krku jsem měla knedlík, polkla jsem, ale nepomohlo to. Pořád jsem měla sevřený žaludek. Zoella oddělala kryt od půdy a před námi se objevily schody nahoru k Felixovi. Mačkali jsme se a nějak se nakonec dostali nahoru.

Začali na sebe řvát a kecali o nějaké podprsence. "Hele ale ta je moje!" vykřikl na něj Cry. "Ne ne ne, chlapečku, ta je moje!" přetahovali se o podprsenku jako nějací debilové. Na půdě. Prostě někdy jejich logiku nepochopím, prostě kluci. Nemůžou se tahat o dámské prádlo v koupelně, ani v pokoji, prostě na půdě je lepší "světlo" že?
"Co to tady proboha děláte?" začal hysterčit Ken (doporučuju se podívat na "flowers for my valentine" všechno vám bude jasnější, nic tam teda není o podprsence, ale o tom jak Ken a Cry mezi sebou soutěží ano. Zpět k ději. :D)
Říkali by jste si že jako Felixova holka, nebo každá jiná holka, bych začala na něj křičet, že na sebe nemají křičet když se dělí o dámské spodní prádlo, ale na tohle je Ken odborník. Jako ne na podprsenky! Prostě na takové situace. "Žárlíš že jsme tě nezapojili!" vykřikl Cry a pořádně si ukázal na Kena. Měla jsem pocit že se tam do krve pohádají. Hysterčili jako malý děti co si navzájem rozšlápli písečný hrad. Zavřela jsem oči, cítila jsem se jako máma těchto rozhádaných dětí a přemýšlela jak to vyřešíme. Nádech, výdech, nádech. "Takže se tu hádáte o podprsenku?" nechápal pořád Alfie. "Jo." přikývli oba dva. "Kde jste ji vůbec vzali?" zeptala jsem se prakticky, protože myslím že Felixova ani Cry(ije :D) není. Koho teda? "Ehmmm...." začal se z toho vymlouvat Felix a trochu začal couvat. "Nikam nepůjdeš, hezky mi vysvětlíš proč se tady hádáte o podprsenku a kde jste k ní přišli." chytila jsem ho za rukáv a vytrhla podprsenku z rukou, kterou celou dobu mžoural v rukách. Prohlédla jsem si ji, červená s volánkami (Proč mám takovej pocit že tahle kapitola nemá vůbec nic společnýho s dětstvím youtuberů, ale jenom o jedné nepotřebné podprsenkce. :D se to rozjede :D) dala jsem mu ji zpátky a neřešila okolnosti. Domluvili jsme se že to nebudeme dál rozebírat a ani řešit s ostatníma. Je to jenom blbá podprsenka. Vrátili jsme se do kruhu a povídali si dál o hlavním tématu - dětství.

"Hele já tě nenávidím!" začal najednou ty jejich "rozepře" Cry. "Proč?" zasmál se Felix. "Ty vždycky musíš vyhrát, ty seš tak chytrej!" nechápal a začal rozhazovat rukama. "Vždyť jsem ukončil vysokou, nedodělal jsem ji, jak můžu být tak chytrej." vrhal po něm vtipné výrazy. "To je maličkost!" vložil se do toho i Jack. Byla jsem příjemně naladěná. Sice ty lidi vůbec neznám, ale rozumím si s nimi. Jsou hodní. Asi budeme velmi dobří přátelé. Celou tu dobu před náma byla rozložená ta hra - CreoFeel. Vůbec jsme si nezahráli, ani nepochopili hry, ale rozluštili jsme že i kluci si můžou hrát s dámským spodním prádlem a taky tyhle neznámé o trochu víc znám, což je fajn.

Zakručelo mi v břichu, celý den jsem jedla jen ráno, a něco mi koupil Felix v hale, než jsme šli do letadla. Už by to chtělo nějakou večeři. Nebyla jsem ale jediná, které očividně už křučelo v břichu. Felix to bylo vidět už jen na jeho výrazu. Musela jsem se trochu usmát. Vypadal tak roztomile a zranitelně. Najednou vstal Alfie a podržel se na břiše. "Mám hlad." hlásil a vyšel z pokoje. Za ním Zoe, Jack, Cry, Ken, Anthony a Ian šli také a tak nám nezbývalo nic jiného nežli jít taky. V této domácnosti vaří Alfie. Uvařil velmi dobré špagety a domácí omáčku. Posypal celé trochu parmezánem a bazalku taky nezapoměl dát na vršek. Vše vypadalo dokonale, a také že bylo! To bylo snad nejlepší jídlo co jsem kdy jedla. Byla jsem okouzlena jeho kulinářskými schopnostmi. Opravdu, takové jídlo vařit mám každý den vyhraný, a ještě k tomu se pořádně najím. Snědla jsem celou porci, sice jsem si chtěla přidat, ale měla jsem žaludek tak plný, až by jste si mysleli že praskne. Nechtěla jsem riskovat. Talíř jsem odložila a nalila si vodu z kohoutku do sklenice, kterou jsem měla položenou u talíře a příboru. "Alfie, bylo to opravdu úžasné." pochválila jsem jeho jídlo. "Děkuju moc." usmál se šibalsky a uklidil všechny talíře do myčky. Nad sporákem měli veliké moderní hodiny. Podívala jsem se jaký čas udávají. 22:03. Celkem pozdě, panečku! To jsem si nemyslela, že to tak rychle uteče. Skoro jako voda v řece. Začali jsme se chystat ke spánku. Přece jenom, musíte brát ohled na to že já a Felix jsme vstávali a jeli letadlem, to celkem zkracuje čas.

Dostala jsem se do pokoje, kde jsme byli předtím a vytáhla si z kufru, kosmetickou tašku, pyžamo a ručník. Zoella mi ukázala kde je koupelna. Vytáhla jsem si z kosmetické tašky sprchový gel, kondicionér a šampón. Vlezla jsem si do prostorné sprchy, umyla jsem si tělo sprcháčem, vlasy šampónem a nechala po sobě trochu stékat teplou vodu, byl to velmi příjemný pocit. Pak jsem si vlasy promasírovala kondicionérem a znova a tenkrát naposled umyla. Trochu jsem si pozpívala jako hvězda a pak vylezla. Obvázala jsem si ručník kolem pasu a hrudě (nechtěla jsem napsat prsou no :D). Odlíčila jsem zbytek make-upu a namazala si obličej krémem. Zoella mi chytře nachystala fén na vlasy a tak jsem si je mohla vysušit. Když jsem je pořádně usušila, upletla jsem si dva culíky na stranu. Pak se oblékla do pohodlného pyžama a vyšla z koupelny. Vše nepotřebné jsem uklidila zpět do kufru. Zkontrolovala jsem instagram a twitter. Mám už i nějaké fanynky a fanoušky. Chvílli jsme si s Felixem plánovali dovolenou a pak jsem si lehla na svoji "postel". Zastrčila jsem si sluchátka do uší a poslouchala písničky od různých autorů. Usnula jsem za chvíli....

No, takže každopádně, tady máte to "mistrovské" dílo. :D Hodně (nebo alspoň mi to tak připadalo) jste si o to psali, takže to tu máte. Mám tu pro vás několik informací, hlavně to že jsem zjistila že se Jacksepticeye, doopravdy nejmenuje Jack, ale Sean William McLoughlin, omlouvám se, ale zjistila jsem to až po té co jsem byla v půlce kapitoly, a nechtěla jsem tam najednou psát Sean, když by jste (možná) nevěděli kdo to je. Prostě jednoduše jsem měla zato že se jmenuje Jack a hotovo. Potom opravdu moc děkuju za
krásné komentáře :) udělalo mi to vážně velikou radost. Samozřejmě taky děkuju za votes a i za počty reads, jsou pro mě velikými a těžko dosažitelnými čísly. Překonali jsme 1000, a teď jsme blízko 2000. Damé to? Věřím v to. Jste úžasní, moc se omlouvám že tato kapitola vyšla tak pozdě, ale měla jsem zákaz na elektroniku, takže jsem logicky nemohla psát. Moc se omlouvám :( ale teď jsem vám to napravila. Doufám že se vám tato kapitola líbila, pokud ano dejte ji vote, potěší mě to :) krásné komentáře mě taktéž velmi potěší a pokud se vám to až natolik líbí, můžete mě (teda můj profil :D) i sledovat.
Ahoj vaše pewds_dolphin :D ^^

PS : moc děkuju @AnetaZajdovaa za krásný komentář :) ♥