Jo je to moje fotka :D
Veliké překvapení mě čekalo když jsem se probudila z krásných snů. Venku svítilo přenádherné slunce. Nepálilo do očí, jen svítilo. Za malými mráčky vykukovaly paprsky jeho veličenstva (jestli jste to nepochopili, veličenstvo - slunce :D). Zadívala jsem se na krajinu přede mnou. Jako by se mi otevíral nový svět. Přemýšlení. Vždy prvně přemýšlím, až potom činím. Velmi mě hněvá, když někdo bez rozmýšlení něco řekne, někdy si tak ani neuvědomí jaké následky to nese. Jako třeba Anthony, je opravdu takový, nemá takové společenské emoce. Je trochu jiný, ale ostatní ho mají i tak rádi. Je celkem hodný. Ian je ale proti němu anděl, opravdu, pomůže v každé situaci, a podpoří vás. A toho jsem si všimla za jeden večer. Otočila jsem se ze záře sluníčka, které mi pomalu začalo pálit do očí. Většina povalujících spala. Rozbřesk slunce mi nedělal dobře na oči, sedla jsem si zpět na postel a protáhla se. Natáhla jsem se do kufru, vyhrabala z něj triko, spodní prádlo, a nějaké tepláky, byly šedé, pokud jsem teda po ránu nepřišla o zrak.
Pomalu jsem se vyplížila z pokoje a včerejší naučenou cestou došla do koupelny, vlezla jsem si do sprchy a umyla se sprchovým gelem. Vylezla jsem. Oblékla jsem se do vybraného oblečení a udělala si drdol z mých neposedných vlasů. Nasadila jsem si brýle. Umytí zubů a obličeje je samozřejmé. Vrátila jsem se do pokoje, uklidila pyžamo do kufru a vytáhla svůj notebook. Zapla jsem si internet a prohlížela twitter, tumblr, pinterest a jiné sociální média. Trochu jsem i zapracovala na projektu do bonusového studia jazykových věd na který jsem se právě zaměřila. Nějaká inspirace se přece jen našla. Ostatní se začali probouzet.
"Dobré ránko." pozdravila jsem potichu, abych nikomu hned ráno nezkazila den. "Dobré." protáhl se Cry. Má hodně příjemný hlas, takový ten vyprávěčský. "Jak jsme se vyspali?" zeptala jsem se slušně. "Fajn." protáhl Cry. Vypadal dost vyčerpaně. Chudák. Asi měl divoké sny. Ehm...tak jsem to nemyslela. Každopádně, jsme si povídali, než se i ostatní probrali. Pak se pomalu začali kupit do koupelny. Bylo to fajn už být oblečená a nemuset se tam nikde tlačit. První se vrátil Cry, který si ale hned sedl ke svému počítači a koukal se na simpsonovi, pořád je miluje. A kdoby ne? Všichni je snad pořád milujeme? Já teda ano, byl to vždycky můj oblíbený seriál a vždycky bude, některé věci se nemění (tradice, že Amčo? :D). Pak přišel i Felix. Nemusela jsem odvrátit oči od počítače, poznala jsem jeho vůni - jablko a skořice. Sedl si za mnou na madraci, objal mě kolem pasu a políbíl mě na krku. Zamrčela jsem, ne ze zlosti, či nespokojenosti, ale z lásky, děláme to tak. Já vím je to dost divné, ale každý pár dělá něco co je divné ne? My takových věcí děláme spoustu. Jako třeba jíme společně, ale každý si děláme svoje jídlo, někdo by řekl, že si spolu nerozumíme, ale mi to tak prostě děláme. Nebo třeba, sedíme u televize, ale přitom si povídáme, nebo televizi vůbec nevnímáme, divné že? Jsme to prostě my, poťouchlý, roztomilý, dospělí, co se pořád chovají jako děti.
Odešli jsme s Felixem a Ianem do kuchyně a udělali si snídani. Já si vzala mléko a dala si k němu skořicové musli. Moje oblíbené musli, protože není ani sladké ani moc slané, prostě perfektní na snídani. Odnesla jsem své jídlo ke stolu a sedla si na židli. Koukala jsem na mléko, přitom jsem ho nabírala na lžíci a zase lila zpět do misky. "Ty si teda moc nepochutnáváš, co?" usmál se Jack, který se zde nějakým divným způsobem objevil. "Ale jo, jen moc nemám hlad." odůvodnila jsem své asi divné chování. "Aha tak to jo." přikívl a pokračoval ve svém jídlu.
Rychle jsem své jídlo dojedla a odnesla misku. Odešla jsem do pokoje a vzala si Iphone. Přišla mi esemeska od kámoše. Viktora. "Nemáš příští týden čas?" zněla jeho otázka. "Asi jo, proč?" otázka, kterou by asi každý čekal. Ale jého odpověď nebyla tak očekávaná. "Nechtěla by sis zajít do parku? :)" nevím co na mě zkoušel, ale pravděpodobně asi nic. Byla jsem ráda že si někam můžu konečně zajít s někým koho znám já, ne koho zná jen Felix. Uzamkla jsem svůj telefon a zašla si do koupelny. Musela jsem si zajít na záchod. Už bych to bývala neudržela. (:D) Když jsem se vrátila ze záchoda, moji kamarádi byli rozesazeni u televize, Alfie seděl v hlavním křesle, protože je zde asi pán domu, Zoella seděla v nejhezčím křesle co se v místnosti vyskytovalo. Ken a Felix seděli v pohovce, Cry seděl u kraje a koukal do svého telefonu. Klasika, Antony seděl naproti Cry(ie) a koukal na něj, jestli by vás to zajímalo, přitom pil mléko. Ian byl schoulený v klubíčku na druhé straně veliké pohovky, asi spal. Vzala jsem si wafle ze stola a sedla si doprostřed pohovky, k Felixovi. Nevěnoval mi pozornost, což mi od něho přišlo trochu nezvyklé, a tím pádem dost divné. Věděla jsem že se něco stalo, vždy to tak je, vždy za to můžou potíže. Ach jo (Ach jóóóó. :( že Zuzko? :DD) co se z toho zas vyvine. Já, Alfie a Zoella jsme koukali na velikou obrazovku jejich ohromné televize. Hrál tam pořad o vaření. Bylo divné že to Alfie(ho) zajímá, ale nic jsem nenamítala, může mi to být jedno. Stejně jako to, jak se ke mě v poslední době Felix chová....
Ták máte tu PO DLOUHÉ DOBĚ (ano já vím, ale omlouvám se těm, kteří na to třeba čekali, nebo se těšili, doufám že tady takový jsou :) /Evka egoistka :D/ ) novou kapitolu! Je tak krátká, jelikož jsem toho teď měla prostě moc. Před týdnem jsem byla v Anglii na školním zájezdě! BTW: koupila jsem si tam Zoellinu knížku Girl Online, doporučuji, je fakt super, a myslím že nějak v srpnu vyjde i v češtině. Tak si ji určitě kupte! DOPORUČUJI (i když jsem teprve na dvacáté straně :DD) Před Anglii se mi pokazil Ipad, a proto jsem ho šla s mámou reklamovat, a určitě by jste nevěřili tomu, že se pokazil tím, že jsem neměla originální nabíječku od Applu. V Anglii jsem zratila mobil, který mám ale už zpět. Jej. Do dneška jsem měla zabavený počítač, opravený Ipad i vrácený mobil. Dnes jsem si udělala na chvíli čas abych vám tuto kapitolu dopsala a dala ji sem, takže doufám že se vám bude líbit.
Co si myslíte že se špatnýho stalo, že se Felix chová tak hnusně k Eddie, jen ji ignoruje, protože je tu s přáteli, nebo je v tom něco jiného? Nechci prozrazovat děj, a taky vás chci napínat, tak si počkejte (doufám ne dlouho) na další kapitolu! :DD
- xx pewds_dolphin3
ČTEŠ
In the past //Felix Kjellberg
Fanfiction"Jeden let v letadle změní celý můj život, už dopředu vím, že toto dopadne dobře...."