In the past //Felix Kjellberg

Really?

Takže, nevím kde mám začít, interview bylo super, ptali se mě na to jak moc Felixe miluju a jak dlouho jsme spolu. Jak úspěšný je můj youtube kanál a mnohé a mnohé další.

Byla jsem hrozně moc šťastná, že mě Felixe opravdu miluje a nestydí se za mě. Celé to interview, bylo jedno veliké povídání o Felixových zásluhách na youtubu a okolo něj. Já si tam připadala tak trošku, no, zbytečná. Třeba otázak "Co jste spolu dokázali?" byla opravdu nevhodná, když se známe ani ne měsíc, ale Felix to zachránil a odpověděl "Eddie sice se mnou nezažila tolik momentů a chvílí, ale podporovala mě a šla se mnou na pódium, i když měla nulovou zkošenost s obecenstvem." chytl mě za ruku a já zase cítila ten vzájemný cit a lásku. Ježiš, on je tak dokonalej!! Cítila jsem se jako nějaká fanynka a ne holka celebrity. No jo, už to tak asi bude, jsem až moc veliká fanynka mé lásky, to možná nedopadne dobře. Ale dopadne! povzbudila jsem se a pořádně se nadechla.

"Takže to byl slavný youtuber\ komentátor Pewdiepie a jeho holka Eddie!" byla poslední věta co jsem trochu zachytila, ten pán co nás uváděl a s Felixem mluvil mě obstaral bolest hlavy. "Naschle příště." řekl pan. X (nevím totiž ani jak vypadal, natož jak se jmenoval) a my mohli odejít.

"Felixi, není mi nějak dobře, můžeme se po cestě zastavit do lékárny pro nějaké prášky?" přitiskla jsem se víc k němu a cítila teplo, které z něho vychází (because he is soo damn hot :D). "Určitě." usmál se a dal mi pusu do vlasů. Felix vždy ví, jak mě má potěšit (to možná znělo úchylně, ale co už :D), když mi není dobře, nezačně mě jan tak bezmyšlenkovitě líbat, dá mi třeba jenom malou pusu na tvář nebo do vlasů. Vycítí jak mi je, to je dobré do vztahu.

"Prosím." otevřel mi dveře od černého Volva (proč nechce třeba ferari? jediná odpověď "Jsem Švéd, na co bych měl ferari?" :D). "Děkuju." nastoupila jsem si. Jeli jsme stejnou cestou jako předtím, jenom na naší ulici (kéž bych ji věděla :(.) se vůz zastavil u lékárny. "Dojdu tam." zvedl se a kráčel směrem k lékárně. Za chvíli se vrátil a podal mi dvě krabičky. "Tohle jsou šumivý tabletky a tohle jsou prášky." nastartoval auto a já se tak těšila domů.

Hned jak jsme přijeli jsme zašla do kuchyně, kde jsem vytáhla sklenici s kačenou a napustila do ní vodu. Pak jsem si dala prášek do pusy (pussy :D) a zapila ho vodou. Hned se mi udělalo líp.

Sedla jsem si na pohovku a zapla MEGAtelevizy. "Sakra, nic nedávaj!" zamračila jsem se a přepla to na nějakou stanici, kde dávali snad jedinej film, kterej bych byla ochotna sledovat. Ani nevím jak se jmenoval, nějak se mi zatočila hlava. Rozválela jsem se ma pohovce a za chvíli usla.

"Gustave?" viděla jsem před sebou mlhu a v ní obrovskou hlavu mého vymyšleného charaktera z dětství, kačena Gustav, ano ráda jsem si vymýšlela postavy a pak s nemá komunikovala. "Co ty tady děláš?" vytáhla jsem prst z PUSY. Ano, byla jsem malá holka s prstem v puse, jak vtipné a ještě dupačky a medvídka v ruce. "Jdu ti pomoct s rozhodnutím." usmála se obrovská kačena. "Tak jdem?" chytla mě za ruce a společně jsme dotancovali k veliké oponě divadla v Rakousku, kde jsem chodila se svým tátou na představení. "Tati?" podívala jsem se na herce v róbě na pódiu. "Ánó?" pozpěvoval si na pódiu a otočil se mým směrem. "Sis, Amy?" viděla jsem holky nahoře s princem Harrym a obě se usmívali. "Co to všechno je?" chytla jsem se za svoji DÝNI? Která měla být na místě hlavy. "To co se točí ve tvé misce." odpověďeli mi všichni. Sjela jsem na velikou zkluzavku a spadla do želé, pak mě chytly někoho studené ruce a já otevřela svoje mrkve na místě očích. "Kriste pane!" zvolala jsem. "Ano správě!" postavili mě veliké ruce na zem. Byl to ježíš. "Neee!" vykřikla jsem a prudce otevřela oči.

"Co?" zamotala se mi hlava. "Jseš u mě a asi si měla noční můru, bolí tě hlava?" pohladil mě Felix. "Asi ne, jen jsem se trochu lekla, víš najednou otevřeš oči a "Boom"." naznačila jsem výbuch. "Hehe." uchechtl se Felix. "Kolik je hodin?" zvážněla jsem a hledala hodiny a mobil. "Půl druhé ráno." lehl si a vzdychl. "Tak dobrou." políbila jsem ho a znova se zabalila do peřiny. Tentokrát jsem neměla žádnou noční můru, všechno bylo v pohodě. Spala jsem a nemyslela na to co se stane zítra, ale na to co se za posledních pár měsíců stalo. Hodně, některé věci dobré, jiné zase ne, ale všechno se dá zvládnout, takže hlavu vzhůru!....

Hi! moc se omlouvám za dlouhou neaktivnost, ale teď už tu máte další kapitolku :) doufám že se vám líbí a užijete si ji. Chtěli by jste něco změnit, nebo osudy charakterů ovlivnit, jsou tu soukromé zprávy a komentáře, takže šup, šup do nich a názory, kritik, možná i pochvaly :O to já nemůžu vědět, protože v této story je moc nepoužíváte. Tak doufám, že se to změní. :) Ahojík Eddie :* Pewds :) 

BTW : udělala jsem si ask.fm - Eddie_cokie (tak se tam můžete podívat a popřípadě se něco zeptat :) :D)