„Co si dneska na sebe obleču?" přemýšlela jsem v duchu. Vytáhla jsem si upnutý černý crop- top a roztomilou sukni, silonky a růžové baleríny. Nebojte, nebude mi zima, protože dneska máme být prý někde vevnitř.
Došla jsem do pokoje a uklidnila nepořádek na stole, hele propiska (nechtěla jsem napsat pero, okay?) tu jsem hledala, nacpala jsem ji do malé tašky spolu s mobilem, nabíječkou, kterou jako správná "novodobá" holka skoro pořád používám, dále penězi, kapesníky a klíčemi. Pospíchala jsem dolů za Felixem do kuchyně.
"Co vaříš dobrého?" ptala jsem se neobvykle já. "Něco pro tebe." usmál se. Políbil mě na čelo a společně jsme se najedli. "Kam pojedeme dneska?" zeptala jsem se při jídle. "Překvapení." řekl tajemně. "Víš jak moc miluju "překvapení"." u slova překvapení jsem naznačila uvozovky. "Ano, ale neboj, bude se ti to líbit." políbil mě. Zasmála jsem se. Pustili jsme se do jídla. Bylo to moc dobré, Felix uvařil kroppkakor, což jsou bramborové knedlíky s náplní (já vím je to divný, že to udělal na snídani, ale proč ne?). Možná si to neumíte představit, ale Švédové moc dobře vaří. "Je to vynikající." pochválila jsem jeho kulinářský výrobek. "Děkuju." lišácky se na mě usmál. Pojedli jsme. "Jdu se trochu upravit." otočila jsem se na podpatku a cupitala do koupelny.
Upravila jsem si šaty, umyla si znova zuby, účesala si vlasy a spěchala dolů.
Nasedli jsme do auta a jeli do Stockholmu. "Teď by jsi mi ale mohl říct kam jedeme." naléhala jsem na něj. Jen se na mě podíval. "Tak jo." svolil. "Jedeme do jednoho studia natáčet interview." usmál se od ucha k uchu. "To jsi mě trochu zaskočil. Já a interview? To jsem teda zvědavá." usadila jsem se pohodlněji. "Ale jsem ráda." dodala jsem ještě. "To jsem rád já." přeřadil rychlost a znova se pěkně usadil.
Asi za 15minut jsme dojeli na místo určení, což byla budova Švédského rádia P4 Norrbotten. "Ale já neumím Švédsky!" zhrozila jsem se a chytla Felixe za ruku. "Neboj, stejně s tebou i se mnou budou mluvit anglicky." zasmál se a pevně mi stiskl ruku.
Vešli jsme dovnitř, začali nás zdravit nějací lidé. "Hej." zdravil všechny Felix a táhl mě dál do budovy. V jedné z nespočet místností byla pohovka, na kterou jsme si sedli a čekali.
"Hej, du är här intervju." ("Ahoj, jste tady kvůli tomu interview.") to jsem trochu pochopila, ale jestli celou dobu budou mluvit švédsky, tak to jim asi nebudu rozumět. Pohodlně jsme se usadili a mohli začít......
Moc se omlouvám za kratší kapitolu než obvykle, ale to interview chci udělat až v další kapitole. Myslíte si že lidé budou na Eddie reagovat dobře? A co Felix, přeroste mu sláva nad hlavu, nebo bude pořád ten hodný klučina? Naučí se někdy Eddie švédsky? O všech těchto otázkách můžete přemýšlet a psát mi odpovědi do komentářů, popřípadě do soukromé zprávy. PS : tak co Ježich? :D Přinesl vám to co jste si přáli? Přeju hezký svátky a kdyby jste neměli co číst přečtete si buť moje další story - Perfect life nebo Smile. Taky doporučuji story mých kamarádů - ForeverLostGirlAcc - Life of a girl. eds_unicorn - podívejte se na profil, má jich hodně. Ahoj Eddie
ČTEŠ
In the past //Felix Kjellberg
Fanfiction"Jeden let v letadle změní celý můj život, už dopředu vím, že toto dopadne dobře...."
