Za týden
„Ahoj Bethy!" Vykřikl Niall za mými zády a já jsem poskočila z toho, jak jsem se lekla.
„Sakra Nialle! Nemůžeš dát nějak vědět předem? Jsem z tebe málem měla infarkt!" Pokárala jsem ho, když si sedal na lavičku vedle mě.
„Ne," odpověděl jednoslovně a usmíval se u toho jako malý kluk. Já jsem se jen uchechtla a zahleděla jsem se někam neurčitě před sebe.
„Ehm... Bethy?" Oslovil mě po chvíli ticha a já jsem k němu obrátila svoje smaragdové oči.
„Nechtěla bys jít ke mně domů?" Zeptal se mě se sklopeným pohledem a já jsem se na něho překvapeně podívala. Ten na to jde rychle!
„Tak fajn," souhlasila jsem a usmála se. On ke mně zvedl pohled a na jeho tváři byl překvapený výraz. Já jsem se jen uchechtla a vstala z lavičky.
„Tak jdeme ne?" Otočila jsem se na něho a natáhla k němu ruku, abych mu pomohla se postavit. On přijal mou nabízenou ruku a už mě vedl ven z parku. Za ten týden jsme se s Niallem hodně zblížili, protože jsme spolu trávili strašně moc času. Věděli jsme o tom druhém všechno, dokonce i to, co jsme nechtěli. Navíc jsem zjistila, že jsem začala mít Nialla ráda ale nevím, jak je na tom on.
„Tak a jsme tady!" Vyhrkl Niall a pořád mou ruku svíral v té jeho. Já jsem se podívala na velkou bílou vilu, před kterou jsme stáli. Niall na nic nečekal a už mě táhl ke vchodovým dveřím. Z kapsy vytáhl klíčky a otevřel vchodové dveře. Vyzuli jsme si boty a já jsem se tu začala trochu porozhlížet.
„Kluci? Jsem doma!" Zařval Niall do ticha, které se rozléhalo po celém domě. Moment! Kluci?!
„Kluci?!" Vyjekla jsem a vyděšeně jsem se podívala na Nialla.
„No, víš... my s klukama ze skupiny bydlíme tak nějak spolu," řekl váhavě, ale na to už jsem nestihla nijak zareagovat, protože ze schodů začali sbíhat dva kluci. Jeden byl hnědovlasý a druhý černovlasý a další dva vyšli ze dveří na levo. Všichni hned jak zvedli hlavu a uviděli mě, tak se zarazili a nebyli schopní se pohnout nebo jakkoliv reagovat na mou maličkost.
„Co to-" zasekl se ten hnědovlasý, co vyšel ze dveří a nebyl schopný dalších slov.
„Ehm... kluci, tohle je Bethy... t - tedy Elizabeth," koktal Niall vedle mě, na kterém bylo vidět, že značně znervózněl. Já jsem se na Nialla povzbudivě usmála a po té se podívala na kluky, kteří na mě hleděli neschopni slova.
„To - to jsi ty! Ta holka, co mi polila kafém mou oblíbenou košili!" Vyhrkl kluk s delšíma kudrnatýma vlasma a všichni jsme se na něho nechápavě podívali. Co to mele?!
„Harry? Co to meleš?" Zeptal se ho hnědovlásek vedle černovláska a všichni jsme se na něho dívali jako na blázna. Ale jinak jako v pohodě?!
Niallův pohled
Popravdě jsem měl docela strach vzít Bethy k nám domů a teď když je tady jsem zjistil, že to bylo to nejhorší rozhodnutí. Bethy postávala nervózně vedle mě a kluci mleli zase kraviny. Co se u nich dá taky jiného čekat, že?
„Harry, jaká košile?" Zeptal se ho Liam a nadzvedl obočí.
„Tu co jsem od vás dostal na narozeniny," řekl sklesle a opětoval pohled Liamovi.
„Ale prosím tě! Vždyť to byla jenom košile," Zayn ledabyle pokrčil rameny a dál podezíravě pozoroval Beth.
„Ale nebyla..." začal zase Harry, ale já jsem ho v tom momentě přestal poslouchat a začal se věnovat Bethy, která je pobaveně sledovala.
ČTEŠ
I kill you, Niall
FanfictionOna - dívka, která nenávidí lásku a skrývá hrozné tajemství On - slavný chlapec, který má vše na co si vzpomene, ale něco mu přece jen chybí... láska Co se stane, až se tito dva odlišní lidí potkají? Budou se milovat? A co se stane až se Niall dozví...