Angel is Broken✔️

3.

Jason McCann PoV:

,,Takže naše kluby vynášejí poněkud dostatek peněz, nepotřebujeme nové holky." Prolomil tohle nesnesitelné ticho můj bratr.

Zamračil jsem se s hlavou plnou úplně jiných myšlenek než na naše obchody.

,,Dívek není nikdy dost, pamatuj si to chlapče. " odvětil otec a rozžhavil plamínek v zapalovači.

V rodině bylo dostatek můžu, kteří nám sloužili a pomáhali, ale nejdůležitější věci jsme řešili vždycky jenom spolu.

Když se naše menší schůzka ukončila, mohl jsem jet domů a odpočinout si. Ale jak se říká: čert nikdy nespí.

V podstatě jsem si tak i jednu chvíli připadal, tehdy jsem zaslechl od pár žen definici zla: Já.

Ty ženy se nedožily dalšího týdne, dohnal jsem je všechny, jen ať všichni vidí co za monstrum doopravdy jsem.

,,Jsi si stále tím svým plánem jistý?" Zeptal se otec, když Jaxon odešel na toaletu. Odstrčil jsem židli, mrzutej z toho, že všichni pochybovali o mé dávce jistoty a trpělivosti.  ,,Víc než to, otče."

Popadl jsem sklenku, plnou na dva prsty a nalil si jí do hrdla. Následně jsem vymrštil skleničku proti zdi, naštvaný.

Sklenice se rozlétla a střípky se rozsypaly na milion kousíčků, uklízet to rozhodně nebudu.  S otcem to ani nehlo, stále v prstech svíral ohořelý doutník a vytvářel kolem sebe dým.

*

Začal jsem s kontrolou mého vozu, obrněné a neprůstřelné suv, čtyři pevná kola a vysoký podvozek.

Nemohl jsem se dočkat až to nejcennější co mají budu mít v rukou já, zničim je a rozervu zevnitř, tak jako oni kdysi nás.

Blaženě jsem se šklebil v zrcadlech na sebe,  byl jsem známí pro svou netrpělivost, ale dokázal jsem čekat přesně tři měsíce a ještě dva týdny k tomu.

Určitě to za to bude stát.

Položil jsem se na záda do kožené pohovky a přivřel oči, ten pravý spánek si dovolím mít, až bude u mě. Dám si na čas, aby se báli.