Mladý Jeongin trpí úzkostmi a depresemi. Byl mnohokrát v léčebně u psychiatra ale nic nepomohlo. Kvůli jeho problémům, které se mu zdají neřešitelné se řeže párkrát zkusil spáchat sebevraždu ale nikdy se to nepovedlo. Je nešťastný ze sebe z tohohle zkaženého světa... Je šikanovaný ve škole spolužáky kteří ho zahrnují nadávkámi od A až po Z. Má jedno tajemství které nikdo neví...je gay a bojí se toho, že se to dozvědí.
Nikdy si nemyslel, že se zamiluje a zažije lásku... Tomuto nevěřil až do okamžiku co potkal v parku jednoho kluka pohledného milého a dokonalého přesně podle jeho představ. Jenže to mělo háček. Nevěděl jestli to je gay nebo ne neznal ho vůbec nevěděl kdo to je...
Jednoho večera šel po mostě a zakoukal se na vodu nebe a jak je to tak klidné a nádherné jakoby svět najednou byl oáza míru a lásky. Ale jeho chuť po skočení z mosta a tak ukončit jeho život byla silnější. Proto si vylez na most zavřel oči už usmířený, že skočí pomalu se naklání dokud ho někdo nestrhne zpět na zem.
Zaskuhra bolestí a koukne se na jeho "zachránce". Ano byl to ten kluk z parku s vyděšeným obličejem. Byl překvapený, že někdo šel po tom starém mostě takto večer když všeci ví, že to tu je večer nebezpečné.
"c-co tu děláš?" Zeptá se překvapeně."no co by? Procházím se tu ale spíše mi vysvětli co tu děláš ty"
Jeongin neodpovídá a sklopí zrak dolů. "no to jsem si mohl myslet, že nic neřekneš. Pojď vstávej a vysvětlíš mi to při kakaa u mě doma." Dořekl a už ho zdvihal ze země za ruku. Jeongin teda vstal oprášil se a šel za klukem.
U toho kluka doma si oba sedli za stůl vzali kakao a upili z něj. "um promiň z minulého setkání jsem ti neřekl jméno. Jsem hwang Hyunjin." "Yang Jeongin" "tak vysvětlíš mi prosím proč jsi chtěl skočit?" Jeonginovi se moc nechtělo a pořád mlčel i když věděl že se bude zase ptát. "U-um nechci ti to říkat" "kdyby ses svěřil bylo by to lepší ne? Mohl bych tě pochopit a pomoct ti" "mně se nedá pomoct Hyu" "všem se dá pomoct" usrkne si kakaa a čeká co řekne. Ini se teda odvážil a řekne mu teda vše až na to že je gay. "W-wow... Jo asi blbá odpověď ale obdivuji tě, že to ještě nějak přežívaš..." "Celkem to přežívám no" řekne mu sarkasticky a ukáže mu své zápěstí on se na to koukne a pohladí ty jizvy. "Tak skoro no...nesmíš to dělat už ničí ti to tvou pěknou kůži" Ini se zarazí a kouká na něj jak na debila "ty si ze mě děláš jen srandu, že? Já a krásný? Nechtěj mě rozesmát haha" "ale já tě nechci rozesmát...doma mě učili vždy říkat pravdu" "hm" ruce stáhne zase k sobě a upije kakaa. "Aleee nebuď bručoun" "já nejsem bručoun a nechej mě" "dobře Brumlo" "tss...a tak když jsem ti řekl svůj životní příběh proč mi neřekneš ten svůj" "um máš pravdu to bych mohl" napije se kakaa. "Bylo nebylo jedno malé miminko..." Hned když začal se Jeongin na něj koukl s výrazem jako fakt? "Okej prostě dětství jsem měl klidné byl jsem celkem populární na škole holky se na mě jen hrnuli ale já měl zájem o nějaké jinčí stvoření než holky. Um rodiče jsem měl skvělé dokud...um d-dokud se nenabourali a hned na místě u-umřeli" začne trochu slzet "m-měl jsem je fakt rád a-ale to co se stalo mě poznamenalo, že jsem se uzavřel do sebe a s nikým jsem nemluvil..." Kouká na něj trochu s úsměvem a obejme ho "klid Hyu máš teď mě sice ti je nenahradim ale aspoň něco" "D-děkuji Ini " usměje se a přituli se k němu více. Ještě takto si povídali dlouho do té doby než ini usnul mu na rameni. Hyu jak to zaregistroval vzal ho jak princeznu a dal k sobě do postele a zakryl. "Spy sladce ini" usměje se a hajne si vedle nějal se taky zakryje a usne do chvíle. Druhý den ráno jak se ini vzbudil ucítil tlak na boku tak se otočil a uviděl hyua jak chrupka vedle něj a má ruku přes jeho bok. Inimu to nedalo a vlepil mu malý avšak sladký polibek na rty. Po polibku se Hyu vzbudil a kouká na něj zmateně "copak to děláš zlatíčko?" "Nicpak Růženko jen jsem možná objevil štěstí v mém životě" usměje se a dá mu ještě jeden polibek který mu však oplatil a začnou se tam lehce a sladce líbat. A dopadlo to tak, že spolu začali chodit.
___________________________________________
Helou takže...jsem zpět a teď mi vrtá hlavou jedno...um k této knížce... že se jí moc nevěnuji a tak...jo napíšu sem něco ale jednou za uherský rok...takže moje prohlášení asi zní, že u této knížky nebudou vycházet kapitoly moc a budu se sem vracet až budu mít na toto náladu<3 no a chci se zaměřit na psaní "knížky" fanfikci o skz...takže tak ale nezapomenu na toto jen se nebudu vracet často nu...
Tak zatím lásku pohodu a mír a zatím čus ✌️❤️
