POZASTAVENO Meet Me In The Hallway | Larry Stylinson

8.

Když jsem se rozhodl dát si místo oběda sprchu, udělal jsem chybu. Netušil jsem, že se k obědu dostanu až v čas večeře. Právě jsem se belhal po schodech až do pátého patra, v ruce jsem držel twixku z automatu, protože jsem už umíral hlady. Kdybych mohl jet výtahem, vydržel bych to, ale čekání na něj by trvalo celý večer.

Když jsem se konečně dostal do pokoje, bylo šest večer. Kluci byli v obýváku na gauči a muckali se, takže jsem ani nečekal až mi opětují pozdrav, protože bych se nedočkal a zamířil rovnou k lednici. Neřešil jsem, že ta mražená pizza není moje a dal si jí ohřát. Stejně bych tam nic jinýho nenašel.

I s pizzou jsem si sedl na gauč vedle kluků a zapnul televizi. Přepínal jsem celkem dlouho, nakonec jsem tam nechal nějaký dokument z Afriky a věnoval se jídlu.

Líbajících se kluků, kteří si nejspíš ani nevšimli že jsem tady jsem si začal všímat až když Niall přelezl Liamovi na klín a začal mu vyhrnovat tričko.

Odkašlal jsem si, abych na sebe upozornil. Pořád nic. „Hej, já jsem tady taky! Byl bych rád, kdybyste mě tohohle ušetřili."

Kluci se nejdřív lekli, ale když si uvědomili, že jsem to jenom já, oba zrudli až za ušima a okamžitě se po sobě přestali sápat.

„Promiň.. nevšimli jsme si, že tu jsi," omlouval se Niall.

„V pohodě, ale zdravil jsem vás, mimochodem jsem si dovolil vzít tvou pizzu, Nialle," popichoval jsem ho a věnoval veškeré úsilí tomu, abych se nezačal smát jeho naštvanému obličeji.

„Fajn," vyštěkl, natáhl se ke mně přes Liama a vzal si jeden kousek.

„Jste jak nadržení králíci, víte o tom?" pokračoval jsem v popichování svých kamarádů, když jsem pohlédl k jejich klínům.

Liam znervózněl a dal si do klína alespoň ruce. Na mou otázku odpověděl Niall: „Měl by sis někoho najít.. Pak budeš taky králík."

Liam vyprsknul smíchem, Niall ho následoval a já po chvilce taky.

Když jsme se všichni uklidnili, Niall opět promluvil: „Co třeba ten Styles, co? Nějak se k tobě měl. A o čem to mluvil, o jaké kavárně?"

Přitočil jsem očima, protože už jsem o tom nechtěl přemýšlet, ale vzhledem k Niallovo i Liamovo zvědavému obličeji jsem s povzdechnutím začal mluvit

„Tak zaprvý, se Stylesem nemám nic společného. Teda.. děláme spolu projekt z chemie, ale to je všechno."

„Tak projekt z chemie, jo?" přerušil mě Niall.

„Sklapni. No s tou kavárnou.. Dneska jsem měl první přednášku až v deset, ale včera jsem si nepřenastavil budík, takže jsem se vzbudil už v šest. No, a jelikož jsem měl včera mezi přednáškami pauzu a objevil jsem pěknou kavárnu nedaleko odtud, šel jsem tam na snídani."

„To nezní nijak zvláštně," přerušil mě opět Niall.

„Kdyby sis to poslechl celý, změnil bys názor."

„Promiň, povídej. Už tě nebudu přerušovat."

„Fajn. No a v tý kavárně byl Styles, má tam brigádu. To jsem ale samozřejmě nevěděl, včera tam nebyl. Normálně jsem si objednal, šel si sednout, domluvili jsme se, kdy doděláme ten projekt, normálka. Pak jsem se začal nudit, takže jsem se začal učit sestavu na tanec. No a najednou se objevil přede mnou a ptal se jestli chci ještě něco dalšího, ale to jsem nevnímal, zamyslel jsem se a nevědomky na něj zíral.." vylíčil jsem klukům i zbytek toho, co se mi stalo dneska ráno. Vynechal jsem ale, že jsem přemýšlel právě o Stylesovi, to přece vědět nemusí.