Love from hopelles place

3.

V noci jsem nezamhouřila oka. V hlavě se mi stále opakovala včerejší událost. Podívala jsem se na budík. 10:30 Chodit do školy už nemá cenu. Opatrně jsem se otočila, jestli vedle mě náhodou ještě neleží. Už tam neležel. Neměla jsem sílu se zvednout, tak jsem ležela v posteli, brečela a přemýšlela, proč mi to udělal. Možná jsem něco udělala špatně. Musím se vzchopit, uklidit tu a připravit mu večeři a třeba mě nechá být. Možná byl včera jen opilý? Dnes mi nic neudělá, za šest dní se mamka s Elis vrátí a bude to v pořádku. Namáhavě jsem se zvedla a malými krůčky došla ke skříni. Všechno mě po včerejší noci bolí.

Ve 2 hodiny jsem měla všude uklizeno a oběd byl taky uvařený. Byla jsem po probdělé noci hrozně unavená, tak jsem si lehla na gauč a zavřela oči. Zdálo se mi, jak mě Adam hladí. V tom jsem si vzpomněla, že to samé se mi zdálo, než mě On znásilnil. S trhnutím jsem otevřela oči. Všechno bylo na svém místě a po Něm ani stopa. Uvařila jsem si meduňkový čaj na lepší spánek. Bylo půl šesté. Za půl hodiny se má vrátit domů.
Píp, píp, píp.
Přišla mi zpráva. Byla od Stelly.
Od: Stella :*
Cus brouku, jsi nemocna? Nevidela jsem te ve skole.

Nemohla jsem jí napsat, co se včera stalo. To nesmím říct nikomu.
Od: Tess
Ahoj, rano se mi udelalo spatne. Asi strevni chripka. V pondeli to bude ok.
Zprávu jsem odeslala a telefon jsem položila na stůl. Vzala jsem si čaj a šla do pokoje. Chtěla jsem se aspoň něco màlo naučit, abych toho na víkend moc neměla. Po deseti minutách jsem usnula.
„Co se tu válíš? Kde mám večeři?!“ vzbudil mě Jeho křik.
„Promiň, jen jsem na chvilku usnula. V ledničce máš jídlo,“ vykoktala jsem ustrašeně.
„Ne, mělo být teplé a na stole!“ křičel. Zvedl mě, posadil se na postel a mě si přehodil přes klín. Začal mi sundávat kalhoty i se spodkama.
„Tady vidíš, co tě čeká, když nebudeš poslouchat,“ vysvětlil a počal mě švihat rukou přes holé půlky. Křičela jsem, brečela a prosila ho, aby přestal. Asi po deseti minutách mě shodil na zem stoupl si nademě a zhnuseně se na mě podíval. Dívala jsem se na zem, náhle mě chytl za vlasy a přinutil mě podívat se na něj.
„Řekni, že jsi tatínkova hodná holčička,“ zašeptal s chtíčem v hlase.
„ Nikdy!“ zakřičela jsem. Dal mi pořádnou facku a zatahal mě za vlasy.
„ Řekni to!“ křičel na mě.
„ Js-jsem, ta-tatínkova ho-hodná holčička,“ vypravila jsem ze sebe mezi vzliky.
„Tak je to dobře. Od teď budeš dělat jen to, co ti řeknu. Mluvit, jíst a cokoliv ostatního budeš dělat jen tehdy, až ti to povolím. Před nikým o tom ani necekneš. Jasné?!“ rozdával rozkazy.
"Ano, jasné,“ zašeptala jsem poníženě.
„Dobře. Teď mi ohřej jídlo a jdi do sprchy,“ poručil a odkráčel z pokoje.
Ležela jsem vyčerpaná a s bolavým pozadím na podlaze a plakala. Přinutila jsem se zvednout a jít do kuchyně. Ohřála jsem mu jídlo a odešla jsem do koupelny. Tam jsem se opatrně posadila na záchod a brečela a brečela.
Během několika minut přišel, na nic se neptal a začal mě svlékat.  Poté svlékl sám sebe a přikázal mi vlést si do sprchy.
„Roztáhni nohy a přestaň řvát. Kdo tě má furt poslouchat?“ řekl mi a tlačil mě do sprchy. Pustil vodu, přitlačil mě na stěnu a roztáhl mi nohy. Osahaval mě všude po těle a já se neodvážila ani ceknout, jen mi tiše tekly slzy. Náhle jsem ucítila jeho penis na svém vchodu. Bože proč?!
Po dlouhé půl hodině mě nechal jít. Na nic jsem neměla sílu, tak jsem si jen lehla do postele a plakala. Ať už jsou doma z dovolené!