Love from hopelles place

4.

Takhle to šlo dalších pět dní. Ráno vstát, udělat si úkoly a jít do školy. Dělala jsem jen to, co mi řekl a upínala svou naději na zítřek. Zítra se totiž vrátí Elis s mamkou. Ve škole si nikdo ničeho nevšiml, pouze jsem slýchala, že jsem nějaká zamlklá atd. Stella odjela někam za babičkou, která těžce onemocněla, na celý týden. Adam po mě ani nevzdechnul, nenamáhal se mě ani pozdravit. Jindy by mě to štvalo, ale teď mi to bylo úplně jedno.
Odpoledne jsem přišla domu, uklidila nepořádek po Něm a na chvilku si odpočinula v křesle. Nikdy jsem však neusnula, neboť mi to strach z Něj nedovolil. Stále jsem si kladla otázku, proč se tohle děje zrovna mě. Většinou přicházel o pár minut později, avšak dnes přišel o půl hodiny dřív. Zrovna jsem mu vařila večeři, když bouchly vchodové dveře.
„ Ahoj miláčku, už jsem doma! Pojď dát tatínkovi pusu," křičel ode dveří. Jak já oslovení miláčku, které vycházelo z jeho úst, nenáviděla. Skoro stejně, jako jeho.
Tak jsem se otočila a vydala se za ním. Políbila jsem ho a on si mě přimáčkl víc k sobě. Začal mne osahávat a okusovat mi ucho. Radči jsem držela, nechtěla jsem být potrestaná. Přestal, o krok ustoupil a změřil si mě pohledem. Viděla jsem v jeho očích chtíč a touhu. Strachem jsem se začala třást.
„Jdu s kamarády do hodpody, tak tady buď hodná a v noci na mě čekej, ano?" nařídil, vzal si tašku a zase odešel. V kuchyni jsem si vzala telefon, že zavolám mamce, v kolik zítra přijedou a doufala, že co nejdřív.
*Volaný účastník je právě nedostupný. Zavolejte prosím později...* ozvalo se z telefonu. Zapnula jsem televizi a zrovna dávali zprávi.
„Dnes v 14:20 se stala dopravní nehoda kamionu vezoucímu cisternu s plynem a autobusu cestovní společnosti Dannytravel jedoucím z Chorvatska." Moment, mamka s Elis jeli s Dannytravel. Ale to musí být jen náhoda.
„Dopravní vozidla se srazila na křižovatce, když kamion nedal přednost a vjel autobusu do cesty. Veliký výbuch vozidel nikdo nepřežil. Kvůli chybě řidiče kamionu zemřelo 80 lidí. Podívejme se nyní na jména zeslulých. Rodiny zemřelých budou o všem podrobně informovány státní policií." dořekl moderátor a na obrazovce se objevila jména.
Dany Williamsová
Troy Fitzpatrick
Elizabeth Marks
Penelope Marks
...
Pane bože! Nemohla jsem se ani hnout, jen jsem zírala na obrazovku, kde už běžely fotky z místa havárie. Po tváři se mi kutálely slzy. Jak je to jen možné? Ochromeně jsem napůl spadla a napůl si sedla na gauč a oddala se pláči. Mým tělem otřásaly vzlyky. Náhle se ozvalo zaklepání na dveře. Utřela jsem si slzy a šla otevřít. Stál tam policista a v ruce držel nějaké papíry.
„Dobrý den, jsem strážník Adams. Vy budete asi slečna Theresa Marks, správně?" zeptal se, podal mi ruku a usmál se takovým tím lítostivým způsobem. Byl pěkný, asi 180 cm vysoký s tmavými vlasy a hnědýma očima. Mohlo mu být kolem 30 let. Podala jsem mu ruku a kývla, aby šel dovnitř.
„Dáte si kávu čaj nebo něco jiného?" zeptala jsem se ho, když usedal do křesla.
„Kávu, děkuji. Máte doma otce?"
„Ne, odešel do hospody s kamarády. Řeknete mi víc o té nehodě," zeptala jsem se ho a postavila před něj kávu.
„Nevím, jestli bych neměl počkat na vašeho otce." přemýšlel, tak jsem mu řekla, že zítra může přijít znovu.
„Tak tedy dobrá. Vaše matka i sestra byly v tom autobusu. Je mi to moc líto. Nic z jejich věcí nezbylo," řekl a pohladil mne po zádech, jenž se opět otřásaly vzlyky. Tak to je se mnou konec.
Odešel asi kolem půl osmé. Odebrala jsem se do pokoje, zabouchla za sebou dveře, položila se do postele a brečela. Moje milovaná maminka je mrtvá. Ani jsem jí nestihla říct jak moc pro mě znamenala a jak moc jí za všechno děkuju. Stejně tak moje malá sestřička. Bylo jí teprve 12 let. Chtěla bych se jí omluvit, za všechno to pošťuchování a nadávání, povědět jí, že mi vždy nejvíc záleželo na tom, aby byla šťastná a spokojená. Nestihla jsem to říct ani jedné. Teď budu muset trpět zvrhlé choutky otce, jenž pro mě není otcem.
Myslím, že u mě v noci ani nebyl. Nevím, jestli vůbec přišel domů, ale této noci jsem poprvé začala opravdu pomýšlet na útěk z domova, útěk daleko od tyrana. Pomýšlet na útěk do světa, kde nikoho neznám.

Čauky, tak po menší pauze je tu opět nový díl. Jestli se líbí, komentáře i votes potěší ;-)
Díky Terka