Další z Pobertů III.

4. Kapitola

,,Siriusi! Řekni mi, prosím, že to není pravda," začala zoufale Andromeda prosit svého bratrance, když za ní zavřel dveře.

,,Andromedo, mohu ti to sice říct, ale lhal bych ti," řekl smutně Sirius a objal svou sestřenici, která se rozplakala.

,,Pojď si sednout," vyzval ji a Andromeda ho následovala. Dovedl ji až do kuchyně, kde seděli Weasleyovi s Remusem a Dorou.

,,Maminko," vydechla tiše Tonksová a rozběhla se za nově příchozí ženou. Ani si neuvědomila, že se zvedl i Remus a šel těsně za svou budoucí ženou.

,,Holčičko moje," vydechla jí do modrých vlasů maminka.

,,Vím, že je na to teď blbá chvíle, ale budu se vdávat," zašeptala Dora matce do vlasů. Ta se na ni překvapeně podívala.

,,Mě si asi moc nepamatujete," řekl Remus, avšak nedokázal se usmát při vědomí, že před ním stojí sestra jeho bývalé kamarádky.

,,Ze školy ne, ale Diana o tobě vždy hezky mluvila," usmála se naň ho smutně Andromeda a do očí se jí znovu nahrnuly slzy...

Diana se probudila na studené podlaze vězení. Byla jí zima, tělo jí bolelo a měla hlad a žízeň. Vodu dostávali jednou denně do džbánku, který jim sem nosil skřítek. Proč jen nemohla být rychlejší a začít se bránit rychleji? Třeba by tu nemusela trčet, ale třeba by to vyšlo úplně na stejno, či daleko hůř.

Diana se s bolestným syknutím vyškrábala do sedu a rozhlédla se kolem. Ollivander tiše spal v jednom ze zadních rohů a za mřížemi zuřila bouřka. Diana se oklepala zimou a přitáhla si nohy k tělu. Byla zde teprve pár dní a stejně jí to připadalo jako celá věčnost. Nedokázala si představit, že pokud by přežila do zimy, jaká by jí byla zima. Ollivander to však zvládl, tak proč by to neměla zvládnout i ona? Proč? Protože Ollivander měl důvod přežít, kdežto ona nikoliv. Dokud bude Harry na živu, bude moci mít naději, ale i s tou nadějí se pomalu, ale jiytě začne smiřovat s tím, že až jednou pro ni opět někdo příjde, aby si na ní Pán zla vybil zlost, ona se již víckrát nepohne a bude studená jako led.

Diana však rychle tyto úvahy vyhnala z hlavy pryč. Ona musí přežít, aby mohla utéct a vidět opět Siriuse, Remuse, který si snad vezme již její milovanou Doru, svou sestru Andromedu, Harryho, Weasleyovi, Nevilla, Hermionu... Ona to bude muset zvládnout...

,,Blacková Diana!" zavolala Minerva a z hloučku vyšlo malé černovlasé děvčátko a v očích jí hrály nezbedné jiskřičky. Pomalu došla až k židličce a profesorce McGonagallové. Letmo si prohlédla učitelský sbor a její pohled se na okamžik setkal s pohledem Brumbála.

,,Hmm, další Blacková. Věděl bych kam s tebou.." ,,Do Zmijozelu nejdu," zavrčela výhrůžně Diana na Moudrý klobouk.

,,Opravdu nechcěš ke svým sestrám? Ve Zmijozelu by vyniklo tvé nadání pro-" ,,Ne, díky," přerušila ho Diana a netrpělivě si zkřížila ruce na prsou.

,,Tak tedy ať je po tvém. Nebelvír!" zvolal Moudrý klobouk a Dianě se na tváři rozzářil úsměv. To se však nedalo říci o sestrách u Zmijozelského stolu, které ji nenávistně probodli pohledem.

,,Pánové, teď začíná pořádná semiletá jízda a my to tu rozjedem," řekla s úsměvem Diana a posadila se k Siriusovi a Jamesovi...

Jízda to skutečně byla, tedy hlavně ve třetím ročníku, což se projevilo na konci školního roku.

,,Je na čase vyhlásit výsledky školního poháru. Na posledním místě se umístil Nebelvír s neuvěřitelnými mínus 546 body," řekl velmi překvapeně Brumbál a tři z pěti Pobertů radostně vyskočili a začali jásat. To udělalo radost Zmijozelu, který se radostně roztleskal...

Jenže tohle všechno bylo již dávno a nenávratně pryč a Diana si toho byla až moc dobře vědoma...

Léto se pomalu překulilo v podzim a Diana nechyběla na žádné smrtijedské schůzi, za což mohl i Pán zla, který si velmi oblíbil tento působ vybití zlosti. Na druhou stranu dozvěděla se vždy několik novinek, které poté mohla říci Ollivanderovi, takže mohli zůstat stále trochu v obraze o tom, co se tam venku děje. Jedna z těch novinek bylo například to, že Moody je mrtev a Severus je novým ředitelem školy čar a kouzel v Bradavicích. 

Lucius ji právě vedl  na další smrtijedskou schůzi. Od oné nabídky, kterou ji poskytl a ona odmítla se k ní choval daleko více necitelně, než Peter, který ji také čas od času vedl. Nevěděla, který z těch dvou je lepší volba. Každý měl svoje. Jeden zradil pro svou slabost a zbabělost a druhý myslí na cizoložství.

,,Á, tady ji máme. Naše stálá návštěvnice. Už jsem se lekl, že k nám nezavítáš, protože jsi pošla," řekl s úsměvem Pán zla a jak již bylo zvykem, jeho následovníci se začali smát. Dianase naštvaně rozhlédla kolem. Narcissa ani Draco se nesmáli. Byli zoufalí. Pohled jí však utkvěl ještě na jednom člověku. Severus se snažil výsměšně usmívat, ale nešlo mu to. Z jeho úsměvu jako by vyzařoval smutek a soucit. Diana však tuto myšlenku hned zavrhla a naštvaně se podívala na Voldemorta.

,,Máme však zde ještě jednu novou tvář. Přivítejte prosím slečnu Láskorádovou. Její tatík nám dělá problémy. Svou dceru tedy neuvidí do té doby, dokud bude Potter naživu. Potom si to ještě rozmyslíme," oznámil Pán zla a Diana se překvapeně rozhlédla kolem. Kousek od ní držel  Červíček Lenku.

,,Slečna Láskorádová si však myslí to samé, co její hloupý otec, zesluhuje si tudiž trest," pokračoval dál Voldemort a Diana moc dobře věděla, co nyní Lenku čeká.

,,Ne," řekla pevným hlasem a všichni se na ni překvapeně podívali.

,,Co prosím? Slyšel jsem dobře, že mi budeš mluvit do mých rozhodnutí?" zasyčel naštvaně Pán zla a Diana mu pevně hleděla do očí.

,,Slyšels. Strestej mě místo ní. Je ještě mladá a její názory a myšlenky se mohou ještě změnit, kdežto ty moje byl, jsou a budou již stejné a s tím zrovna ty nic neuděláš," řekla odhodlaně Diana připravena čelit daleko většímu návalu bolesti, než zažila doposud.

,,Jak se opovžuješ mluvit se mnou tímto stylem?!" div nezařval Voldemort a Lenka spolu s Dracem a Narcissou vyděšeně pohlédli na Dianu, která ještě provokativně vystrčila bradu dopředu.

,,Jsem Blacková," odvětila Diana a na tváři se jí objevil ironický úsměv...