Hi》Johnmark [ ✔ ]

『6』

    ,, Tady jsi. " ke mně do pokoje přišel Johnny s úsměvem na tváři. Jak jinak.

,, Uhm. " kývl jsem.
,, Proč ? Potřebuješ něco ? " zeptal jsem se a odložil knížku, kterou jsem před chvílí začal číst, vedle sebe.

Samozřejmě jsem ji dal tak, aby se mi nezavřela a já tak mohl potom v klidu pokračovat ve čtení.

,, Potřebuji tebe. " odpověděl a pořád se usmíval, takže jsem neměl absolutní pojetí jak to myslí.

,, C-co ? " trochu jsem se zakoktal a v duchu si dal facku, protože tohle není věc, kvůli které bych měl koktat.

Johnny se uchechtl.
,, Půjdeš se mnou do obchodu, abych ti mohl koupit mobil. " upřesnil mi.

,, Ach tak. " přikývl jsem.
,, Dobře. " zvedl jsem se z postele a knížku nechal knížkou. Na posteli přeci nikomu nezavazí, tak tam může zůstat.

,, Tak pojď. " Johnny se ještě víc usmál a vyšel z mého pokoje, tak jako já hned po něm.

Společně jsme došli dolů, obuli se a odešli z domu. Ještě předtím si Johnny nezapomněl vzít klíče, jak od auta, tak i od domu, a peněženku. Mobil měl nejspíš u sebe v kapse.

Já nasedl na místo spolu jezdce a Johnny na místo řidiče a vyjel do města. Už jsem od Johnny zjistil, že máme dům kousek od města, takže se tam dá dojít i pěšky za necelou půl hodinku.

Jelikož jsme jeli autem, tak jsme do města dorazili už za patnáct minut, ale byli bychom tu o něco dřív, kdyby se nám nepodařilo chytit na semaforu pokaždé červenou.

Vystoupili jsme z auta a já se držel těsně u Johnny, protože jsem si nebyl moc jistý, že se tady dokážu vyznat. Ale kdo ví ? Třeba kdybych se ztratil, tak se mi vrátí paměť a já bych aspoň věděl něco nového.

Johnny vešel do jednoho z mnoha obchodů, které se zde nacházely a já byl samozřejmě hned za ním, i když v tom obchodě začal kličkovat mezi regálami a nebýt jeho výšky, tak ho ztratím.

,, Tady je sekce s mobili. " oznámil mi celkem jasný fakt, na který bych určitě došel i já sám.
,, Tam bokem mají všechny vystavené na zkoušku, takže když se ti nějaký zalíbí, tam si ho můžeš vyzkoušet jestli ti bude sedět. " pousmál se na mě a já jen přikývl.

Otočil jsem se na pravou stranu a začal vybírat mobil. Ale abych byl upřímný, koukal jsem víc na cenu, než na to jestli se mi mobil líbí.

,, Marku. " oslovil mě Johnny a já se k němu otočil a tím mu dal najevo, že může pokračovat.
,, Tenhle vypadá moc dobře a je podobný tomu předchozímu. " podal mi mobil, o kterém teď mluvil.

,, Vypadá vážně hezky. " uznal jsem a upřímně i uvažoval, že si ho vezmu.
,, Kolik stojí ? " koukl jsem na něj.

,, To ti může být jedno. " mávl nad tím rukou.
,, Chceš ho nebo ne ? " položil svou vlastní otázku.

,, Chtěl, ale ty mi řekni kolik stojí. " mobil jsem mu vrátil.

Johnny ovšem nic neřekl, z regálu vzal krabičku, ve které je onen mobil a šel k pokladně.

,, Johnny ! " tiše jsem ho okřikl a šel za ním.
,, Jestli je moc drahý, tak si vyberu jiný. " řekl jsem mu, když jsem ho dohnal.

On ovšem stále nic neříkal, mobil zaplatil a šel ven z obchodu. Já ho samozřejmě následoval.

,, John-

,, Tady máš. " přerušil mě a mobil mi dal.
,, Všechno nejlepší. Sice brzy, ale mobil potřebuješ. " usmál se na mě.

Vydechl.
,, Děkuji. Opravdu moc děkuji. " usmál jsem se a honbu za zjištěním ceny, nyní mého mobilu, vzdal.

,, Nemáš vůbec zač. " rozcuchal mi vlasy. Tohle dělá vážně často, asi ho to baví.
,, Když už jsme ve městě, zajdeme ještě někam ? " otázal se.

,, Můžeme. " souhlasil jsem.

,, Super. " mobil, lépe řečeno krabičku s mobilem, mi opět vzal a dal ji pod deku na zadním sedadle. Tak ten mobil nikdo neuvidí a neukradne ho.

Poté jsme spolu začali chodit po různých obchodech, dokud jsme neskončili v McDonaldu, protože jsme oba dva dostali veliký hlad.

No jo, mé palačinky k obědu prostě nestačily.

Jelikož si McDonald moc nepamatuji, vlastně vůbec, ale to je jen drobný detail, tak jsem stál v řadě s Johnny a už teď vybíral, co bych si dal.

,, Už máš vybrané ? " zeptal se mě Johnny.
,, Protože budeme na řadě. " dodal.

,, Myslím, že ano. " podíval jsem se na něj a řekl mu svou objednávku.

Johnny přikývl a společně jsme přišli k pultu, u kterého Johnny nahlásil naši objednávku. Slečno nám dala lístek s číslem a my šli čekat bokem. Ona mezitím přijímala další objednávky.

Během několika minut se naše číslo objevilo na obrazovce a oznámilo nám to tak, že je naše objednávka hotová. Johnny zase přišel k pultu, teď kousek vedle, a slečna mu podala dvě tašky s jídlem. Johnny si tašky vzal a my společně odešli z McDonaldu a šli k našemu autu. Nasedli jsme, ale Johnny nenastartoval.

,, Ehm... Děje se něco ? " podíval jsem se na něj.

,, Vím, že si to nepamatuješ, ale vždycky, když jsme měli nějaký fast food, tak jsi ho moc rád jedl v autě. " pověděl mi zase něco nového o mé maličkosti.
,, Nikdy jsi mi neřekl proč, ale neprotestoval jsem, a tak se to nějak stalo naším pravidlem. " celou dobu se na mě usmíval.

,, Aha. " usmál jsem se.
,, Tak se do toho pustíme, ne ? "

Johnny se jen zeširoka usmál, rozdělal tašky a vytáhl z ní veškeré jídlo a pití. Tašky poté hodil dozadu a společně jsme se do toho pustili.

¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
Zdravím ♡

Moc se omlouvám, že teď delší dobu nic nevyšlo, ale byla jsem teď na víkend pořád někde pryč, a tak jsem neměla čas psát. Velice se omlouvám

Doufám, že se kapitola líbila a budete ve čtení pokračovat ♡

Za hvězdičku a komentář budu moc ráda ♡

Veve-IsHere