Hi》Johnmark [ ✔ ]

『8』

    ,, Oh, Haechane. " řekl jsem překvapeně, když jsem otevřel dveře a v nich spatřil mého kamaráda.
,, Ahoj. " pousmál jsem se.

,, Ahoj. " pozdrav mi oplatil a u toho se pořád usmíval.

,, Ehm... Jdeš dál ? " zeptal jsem se. Opravdu jsem překvapený, co tady dělá, protože se vůbec neozval.

,, Ne ne. " zakroutil hlavou.
,, Přišel jsem se zeptat, jestli nechceš jít ven. "

,, Jasně. " souhlasil jsem.
,, Jenom si půjdu pro peněženku, tak tu chvilku vydrž. " dveře jsem nechal otevřené a šel nahoru do svého pokoje.

Vzal jsem si ze stolu peněženku a mobil, na který jsem tak trochu zapomněl, že ho mám, a vrátil se dolů za Haechanem. Rychle jsem se obul a vyšel ven. Samozřejmě jsem nezapomněl zavřít dveře a zamknout.

,, Kam půjdeme ? " zeptal jsem se ho, když jsme šli po chodníku směrem do města.

,, To ještě nevím. " zasmál se.
,, Šel jsem od doktora a napadlo mě, že se za tebou stavím. " dodal.

,, Aha. " kývl jsem.
,, A jsi v pořádku ? " koukl jsem na něj.

,, Jo, neboj. " věnoval mi úsměv.
,, Johnny není doma ? " změnil téma.

,, Ne, je v práci. " odpověděl jsem.
,, Minulý týden měl noční a teď má odpolední. " pověděl jsem mu informaci, která pro něj je naprosto nepodstatná.

,, Tak to jo. " kývl.

Zbytek cesty jsme si vykládali o různých blbostech, dokud jsme se nedostali do města. To nám pásem ve vykládání nezabránilo.

,, Co kdybychom šli do parku ? " otázal se najednou Haechan, když jsme šli kolem brány do onoho parku.

,, Můžeme. " přikývl jsem.
,, Třeba si vzpomenu na jeden moment, o kterém mi Johnny minulý týden říkal. "

,, Třeba ano. " trochu mě tím povzbudil a společně jsme vešli do parku.
,, Prozradíš mi o jakou vzpomínku jde ? " zajímal se.

,, Byl jsi tam i ty a Taeil. " řekl jsem hned.
,, Všichni jsme byli někde tady v parku a byli jsme rozdělení na dva týmy. Bohužel jsem já a Johnny prohrál a museli jsme si dát pusu. "

,, Na to si pamatuji ! " vykřikl nadšeně a ještě k tomu tleskl.

,, Vyfotil jsi nás. " pokračoval jsem.
,, Johnny má tu fotku zarámovanou na stole. Prej to byl dárek od tebe a ještě si to na stole musí nechat ještě měsíc. "

,, Na tohle jsem úplně zapomněl. " chytil se za čelo.
,, Děkuji, že jsi mi to připomněl. Hned jak budu mluvit s Johnnym, tak ho zase pozlobím. "

,, Dobře. " zasmál jsem se.

Takže Johnny mluvil pravdu. Vypadá to, že si se mnou má mysl jen hraje a snaží se mě přesvědčit, že mám Johnnyho rád. Bodejť by ne, když vidí takový obrázek.

,, Tam je volná lavička. " Haechan ukázal na lavičku pod stromem.
,, Pojď. " druhou rukou chytil tu mou a táhl mě k lavičce. Jakmile jsme u ní byli, oba jsme se posadili.

,, Je tady opravdu nádherně. " vydechl jsem a pořád se rozhlížel kolem. Moc lidí tu nebylo, takže jsem mohl bezproblémů vidět tu krásu přírody.

,, Taky je to tvé oblíbené místo. " prozradil mi Haechan.

,, Vážně ? " podíval jsem se na něj.

,, Ano, vážně. " přikývl.
,, Chodil jsi sem skoro pořád. " pousmál se.

,, To se nedivím. " opět jsem se zadíval na park. Z téhle lavičky máme naprosto úžasný pohled na celý park.

Haechan mi dal ruku na záda, po kterých mě následně začal hladit.

,, Právě dorazil vozík se zmrzlinou. " řekl najednou Haechan, přestal mě hladit a stoupl si z lavičky.
,, Jakou si dáš ? "

,, Čokoládovou. " odpověděl jsem ihned bez přemýšlení. Prostě jsem věděl, že chci čokoládovou.

,, Vidím, že svou oblíbenou příchuť jsi nezapomněl. " uchechtl se.
,, Hned budu zpátky. " a s tím odešel na druhou stranu parku, kde stál vozík se zmrzlinou.

Během několika minut se můj kamarád vrátil a studenou dobrotu mi podal. S poděkováním jsem si to převzal a začal jíst.

,, Kolik ti dlužím ? " zeptal jsem se, když si sedl vedle mě.

,, Nic. " řekl prostě, a také se pustil do své zmrzliny.
,, Vždycky jsi mi zmrzlinu kupoval ty, takže nic nechci. " dodal.

,, Fajn, ale příště ti koupím něco já. "

,, Dobře. " usmál se.

Zrovna když jsem dojedl svou zmrzlinu, začal mo zvonit mobil. Vytáhl jsem ho z kapse a hovor přijal.

,, Ano ? "

,, Marku ? " uslyšel jsem Taeila.
,, Kde jsi ? "

,, Jsem venku s Haechanem. " odpověděl jsem.
,, Proč ? "

,, Johnny mi řekl, že tě mám zkontrolovat, a tak jdu k vám domů, a ty nikde. " vysvětlil.

,, Pardon. " omluvil jsem se.

,, To nic. Hlavně, že se ti nic nestalo. " řekl.
,, Jdu zavolat Johnnymu, že je všechno v pořádku. Pozdravuj Haechana, ahoj. "

,, Ahoj. " rozloučili jsme se a já hovor tipl. Poté jsem si mobil schoval zpět do kapse.

,, Kdo to byl ? " zeptal se Haechan, který už také dojedl svou zmrzlinu.
,, Johnny ? "

,, Byl to Taeil. Ptal se mě, kde jsem, protože ho Johnny požádal, aby mě zkontroloval, ale já mu neotevíral. " odpověděl jsem.

,, Aha. " kývl.

,, Mám tě od Taeila pozdravovat. " nezapomněl jsem sdělit pozdrav.

,, Super. " pousmál se.
,, Půjdeme teď jinam ? "

,, Uhm. " oba jsme se zvedli z lavičky a odešli z parku.

Proč Johnny posílal Taeila, aby mě zkontroloval ? Však už mám mobil, mohl mi zavolat. Že by s ním Taeil pracoval a šel zrovna z práce, a tak ho Johnny poslal za mnou ? To je dost pravděpodobné.

¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
Zdravím ♡

Taková zase o ničem kapitola 😅

Doufám, že se kapitola líbila a budete ve čtení pokračovat ♡

Za hvězdičku a komentář budu moc ráda ♡

Veve-IsHere