IV.

26 3 0
                                    

Lucas se probudil pozdě ráno, jeho strýček ještě spal, což na ně nějak nesedělo, obvykle totiž už od rána pobíhal po bytě a řešil kdejaké malé zádrhely.,, Nu co, nepracuje, tak si může trochu přispat." usmál se pro sebe, když sledoval spokojeně spícího strýčka. - co bych bez něj dělal, je má jediná rodina. I přes jeho kecy a přednášky o chování ho mám fakticky rád.- S těmito myšlekami se obrátil do kuchyně, aby si udělal snídani. Uděla palačinky i pro strejdu. A s tou svojí v pose zamířil do pokoje, vzal si věci a nechal na stole vzkaz pro Joa: DOBRÉ RÁNO, ŠEL JSEM POMOCT PANÍ SLACIOVÉ, ČEKEJ MĚ NA VEČEŘI. S hlukem, který udělal při obouvání si nedělal, věděl, že Joe spí tvrdě.,, Měj se Joe." řekl spíš pro sebe. Zavřel dveře a zamířil k sousedce.,, Paní Slaciová? Jsem tady, otevřete!" hulákal a hlasitě klepal.,, Vždyť už jdu, už jdu Lucasi, jen tak zuřivě neklepej." zaslechl známý hlas, ale to už se dveře otevřely a vykoukl malý kulatý vrásčitý obličej milé sousedky.,, Pojď dál chlapče, jen pojď dál." huhlala paní. Lucas se začal zouvat, ale sousedka ho zastavila:,, nezouvej se, nezouvej se, stejně je tady nepořádek." Tak vešel ve svých černých teniskách do nitra malého, ale útulného bytu. Paní Slaciová se s obtížemi posadila do křesla a prsty si stiskla kořen nosu, jakoby ji bolela hlava.,, Je vám něco? Nechcete vodu?" zeptal se Lucas nejistě. V tom se stalo něco nečekaného, paní Slaciová vyskočila ze křesla a divoce těkat očima okolo.,, Co to s vámi je?" chyt paní za ramena a zatřásl jí. Ale paní Slaciova ho s překvapivou silou odstrčila na stěnu a zamířila do kumbálu, vzala savo a šla s ním do kuchyně. Lucas už začal trochu panikařit.,, Co to děláte? Co s tím chcete dělat?" Sousedka jako by ho neslyšela vyndala ze skříňky skleničku, savo do ní nalila.,, Snad to nechcete vypít! Ježiši vy jste se zbláznila!" vyrazi l k ní, ale než stačil zasáhnout sousedka do sebe sleničku obrátila. Chvíli jen tak stála, pak se zhroutia, párkrát sebou cukla a už se nehnula. Na místo přijela policie, protože nějaký soused zaslech hluk a začal se o starou paní bát.

Lucas strávil několik hodin čekání na stanici, dokud nepřijel stýček Joe.,, Co si zase proved?" utrhl se na Lucase hned jak ho uviděl.,, Nic, fakt, slibuju. Paní Slaciová do sebe hodila skleničku sava a oni to hned hrotěj. Myslej si, že jsem ji k tomu donutil. Copak bych toho byl schopnej? Já? Každej tejden jsem jí pomáhal, tak proč bych jí asi vraždil?",, To poví dej strážníkům a ne mě!" odpověděl naštvaně Joe, kdo by se mu divil jeho svěřenec se už dvakrát zapletl s policií.,, Nemusí, vše jsme slyšeli, myslímesi vaši nevinu, ale zítra se určitě vraťte.",, Vrátíme, naschledanou strážníci." s radostí se hrnul ven.,, A ty se zítra nehneš z domu. Kam se hneš tam lidé umírají. A nechci o tom už nic slyšet." tím ukonči rozhovor. Celou cestu domů šli mlčky. Doma Lucas skopl boty, hodil bundu na věšák a zamknul se v pokoji.

Uvnitř TebeKde žijí příběhy. Začni objevovat