Za pár dní potom co jsem s bratry vrátila do Konohy. Jsme se celá Konoha připravovala na Peinuv útok. Itachi totiž hokage prozradil co Pein plánuje.
Byli jsme se s Nejim projít po parku. ,, Nechám tě tady umřít. " Ozval ženský hlas. Vykoukla jsem zpoza rohu a viděla Hinatu. Ležela na zemi v bezvědomí. Měla na těle pár řezných ran. Obrátila jsem se k Nejimu a kývla na něj.
Neji kývnutí opětoval.
Skočil jsme před Hinatu. Já jsem ji klekla před ní a začala jí ošetřovat. ,, Jak jse jmenuješ? Kdo jsi? " Ptal se Neji. Neznámá osoba neodpověděla. ,, Tak kdo jsi?! " Křikl Neji
,, Jsem Mihana…" odpověděla Mihana,, ze skryté travnaté vesnice. Kdysi dávno mi i mé rodině ublížil klan Hyuuga.
Spálili celý náš dům a mnoho členů mé rodiny při tom zemřelo. Jen já a můj bratr jsme utekli.
Mého bratra si vyhledali a zabili ho.
A já přísahala že zabiju nejmladší generaci z Hyuuga klanu. A jak se tak koukám že ty jsi taky Hyuuga. " Po chvíli byla Hinata uzdravená ale stále byla v bezvědomí položila jsem ji dál a postavila jsem se před ní.
,, Do Háje musím mu pomoct."pomyslela jsem si. Složila jsem pečeť. ,, Tajná technika klanu Uchiha Amaterasu." Zašeptala jsem
Začala mi téct krev z očí a měla jsem nasazený sharingan. Náhle začala Mihana hořet černým ohněm.
Po deseti minutách Mihana shořela černým plamenem Amaterasu. Prameny jsem odvolala a utřela si krev. Hinata se pomalu začala probouzet z bezvědomí oba jsme se nad ní sklonili.
,, N-Neji nii-san, Kimari děkuji mockrát za záchranu" děkovala Hinata a začala se stavět na nohy ,, Opravdu jste v pořádku Hinata-sama?" Zeptal se Neji.
,, Ano jsem." Odpověděla Hinata. Podala jsem ji ruku aby se mohla postavit. Jak jsem se narovnala zalekl se mi na krku prstýnek.
Rozloučila jsem se s Nejim a Hinatou a šla do sídla Uchihu. Lehla jsem si na postel a usla.
Otevřela jsem oči a viděla ženu měla černé vlasy a usmívala se na mě. ,, Dobré ráno Kimari-chan" řekla.
,, Mami pojď sem musím ti něco ukázat." Zavolal na ní někdo ,, ano Sasuke-kun už tam budu." Zavolala na Sasukeho . V tu chvíli mi to došlo. Otočila se zpět na mě a řekla ,, Pojď Kimari-chan snídaně je hotová. " Vstala jsem z postele a šla za mámou do kuchyně. Vešla jsem do kuchyně a viděla tátu jak sedí za stolem a čte si noviny. ,, Tatí" vypískla jsem a skočila mu kolem krku. ,,A tak tady je naše malá kunoichi" usmál se otec. ,, Tati myslíš že jednou budu stejně dobrá jako bráškové?" Zeptala jsem se ,, Ano myslím že ano ." Řekl ,, Kimari-chan zajdeš probudit svého bratra Itachiho. " Ozvala se Mikoto.
,, Ano " odpověděla jsem a běžela do bráškova pokoje .
,, Nii-san vstávej snídaně je hotová" volala jsem na Itachiho.
,, Kimari vstávej. " Ozval se někdo. Otevřela jsem oči a viděla Itachiho. ,, obleč se a přijď do kuchyně." Řekl Itachi a odešel z pokoje.
Oblékla jsem se vzala si peníze a vběhla do kuchyně popadla toust a vyběhla že dveří. Tak že si mě Itachi ani nevšiml. Běžela jsem ulicí a zastavila u květinářství Yamanaka.
,, Ahoj Kimari " pozdravila mě za pultem stojící Ino ,, Ahoj Ino mohla bych tě poprosit o pár tulipánů." Poprosila jsem ji.
,, Ano tady máš. A pozdravuj Nejiho."
Řeka Ino a podala mi je.,, Nejdu za Nejim ale jdu ty tulipány donést na hrob svých rodičů. " Řekla jsem
Vzala jsem si je a zaplatila jsem ji.
Šla jsem pomaleji až ke hřbitovů. Po pěti minutách jsem našla hrob svých rodičů.
Jenže pár kroků před hrobem jsem zakopla a tulipány ulétli pryč. Rozplakala jsem se.
,, Kimari co se stalo? "
Zeptal se tak známý hlas.
Otočila jsem se. Stál tam Neji ,,Oh Neji chtěla jsem dát na hrob mých rodičů nějaké tulipány ale zakopla jsem a ony uletěly. " Vysvětlila jsem smutně.
,,No tulipány to nejsou ale chtěl jsem ti dát tohle." Řekl Neji a podal mi puget Uchihovskych růží.
,, Děkuji. " Poděkovala jsem a políbila ho.
Dali jsme růže do vázy. ,, Otče matko moc mi chybíte a otče dosáhla jsem síly jako mí bratři. " Pomyslela jsem si. ,, Jdeme ? " Zeptal se Neji.
,, Ano pojďme " odpověděla jsem šli jsme a já se otočila hlavu a viděla tátu a mámu jak se na mě usmívají. Úsměv jsem jim opětovala a pak jsem odvrátila hlavu .
,, Kimari prosím až Pein zaútočí buď opatrná. Nechci abys byla další koho jsem měl rád a přišel jsem o něho."
Řekl Neji když jsme šli po parku. ,, A kdo byl ten první? Jestli ti nevadí že se ptám."
Zeptala jsem se. ,, Můj otec. Zabili ho když jsem byl malý. "Řekl Neji a pokračoval
,, A matku jsem nepoznal. Tak nechci abys zemřela ty ty na které mi tak záleží." ,, Vím jak se cítíš." Řekla jsem a pokračovala ,, A neboj budu opatrná slibuji."
Ano pořád žiju 😅 moooc se omlouvám za chyby ( jesti tam jsou )
