𝖄𝖔𝖚 𝖜𝖎𝖑𝖑 𝖇𝖊 𝖒𝖞 𝖌𝖆𝖓𝖌𝖘𝖙𝖊𝖗 2

21.

Potom co jsem se najedla a prospala, tak se mi v hlavě začala honit jedna a ta samá myšlenka, pořád dokola.

„Zlato?, asi mě budeš chtít zabít, ale honí se mi v hlavě myšlenka, že bych se pokusila usmířit s mámou." sedla jsem si a položila s Arwena na klín

„Hrabe ti?" podíval se na mě nechapavě

„Já vím, že je to riskantní, ale nemůžu s ní být rozhádaná celej život." začala jsem argumentovat

„To neříkám, ale nezdá se ti, že to je brzo? A co na to teprv řekne David?" začal být nervózní

„Riči já to nechci protahovat, zrovna dneska se mi potvrdilo, jak je to nebezpečný. Mohla jsem umřít a už bych nic nestihla, chápeš mě?" řekla jsem mu dost důrazně

„To k tomu prostě patří, myslel jsem si, že sis už zvykla." pomalu začínal být nepříjemnej

„Jo, ale prostě mě to sere. Proč bych nemohla mít konečně normální vztahy s rodinou?! Nikdy jsem to nepoznala." rozklepal se mi hlas

Arwen asi poznal, že není něco v pořádku a tak mi začal olizovat ruku.

Já jen začala klepat nohou a hrát si s prstama.

„Já tě nechtěl rozhodit." pohladil mě po stehně

„Já vím." rychle jsem se na něj podívala, ale hned jsem se zase věnovala mým prstům

„Kari, jsi v pořádku?" podíval se na mě ustaraně

„Jo." pohotově jsem kývla hlavou na znamení souhlasu

„Kde máš ty prášky?" začal se rozhlížet po pokoji

„Jaký?" podívala jsem se na něj nechápavě

„No ty na uklidnění."

„Žádný prášky na uklidnění jsem nikdy neměla. Nebo aspoň ne tady." vysvětlila jsem mu

„Stoprocentně si nějaký prášky měla." začal mě přesvědčovat

„Riči neměla jsem žádný prášky na uklidnění." chytla jsem ho za ruku

„Nějaký prášky si měla. To mi nevymluvíš." trval si na svým

„Myslíš ty doplňky stravy?" začala jsem se lehce smát

„Doplňky stravy?" podíval se na mě zaskočeně

„Když jsem tady začala mít větší fyzickou aktivitu, tak mi začaly dávat na prdel klouby, takže jsem potřebovala nějaký vitaminy." pleskla jsem ho po stehně

„Aha?" byl pořád dost zaskočenej

„Klid. Budu v klidu, teď mi spíš prosím sežeň Davida, potřebuju to probrat ještě s ním." dala jsem mu pusu

„No jo, zkusím to." přikývl a odešel z pokoje, předpokládám, že za Davidem

Mezitím co byl pryč, tak jsem se převlíkla.

Sice jsem se převlíkla zase jenom do tepláků a do crop topu, ale pod tím jsem měla černý krajkový prádlo.

Jo slušelo mi to.

Absolutně nechápu svoje myšlenkový pochody nebo důvod proč jsem se oblíkla právě takhle, když se jdu zeptat jenom Davida na to, jestli se můžu setkat s matkou, ale nevadí, moje podvědomí asi ví co dělá.

Najednou cvakly dveře a to mě vytrhlo z přemýšlení. Cukla jsem sebou a začala jsem být nervózní, i když nechápu proč.

„Ty ses převlíkla?" podíval se na mě, hned jakmile vstoupil do místnosti

„Jo, potřebovala jsem si vzít na sebe něco pohodlnýho." přikývla jsem s úsměvem

„Dobře, sluší ti to. Jo zlato, budu teďka asi na dvě až tři hodiny muset odjet vyřešit s klukama něco kolem hudby, tak chceš jet se mnou nebo tady odpočívat?" podíval se na mě tázavě a chytl mě lehce za ruku

„Asi budu tady, není mi pořád úplně dobře." podívala jsem se mu do očí

„Dobře, tak si jdi lehnout a odpočívej. Já se do půlnoci určitě vrátím, slibuju." dal mi pusu do vlasů, pohladil mě po tváři, vzal si věci a odešel

Ok takže za Davidem. Vyšla jsem z pokoje a vydala za Davidem.

„Davi?" zaklepala jsem na dveře

Slyšela jsem, jak trochu vrzla postel a za chvilku se otevřely dveře.

„Ahoj." trochu se usmál

„Ahoj, můžu dál?" podívala jsem se na něj a začala si hrát s prstama

„Jo, jasně." odstoupil ode dveří

„Děkuju." malinko jsem se usmála

„Tak co chceš řešit? Richard mi toho moc neřekl." lehce se zasmál

„No, potřebovala bych si to všechno urovnat s mámou. Přece jenom je to cca rok od toho co se to stalo. A navíc Stella už má to dítě nějaký tři měsíce na světě." vybalila jsem to na něj

„Vážně to chceš?" podíval se na mě tázavě

Já jen kývla.

„Bude to bolet a vůbec se to nemusí povíst." chytl mě za ruku

„Davčo já vím, ale prostě nemůžeme být rozhádaný celej život. Dneska mi došlo, že je to časovaná bomba, prostě jednou nemusí někdo z vás v čas přijít a já můžu být mrtvá. Chápeš to?" trochu se mi rozklepal hlas

„Kari, klid. Vždycky tam někdo bude, to ti slibuju." pohladil mě po tváři a obejmul mě

Jak mě pomalu pouštěl z objetí, tak mi začal koukat do očí.

Nevím co to do nás obou vjelo, ale začali jsme se pomalu líbat.

Bylo to takový nevinný, něžný. Vůbec jsem si neuvědomovala, že tohle bych rozhodně dělat neměla.

Najednou jsem byla nahá a v Davidové posteli, vůbec nevím jak a kdy se to stalo, ale prostě se to stalo. Právě jsem se vyspala se svým šéfem a nejlepším kamarádem mýho kluka.

Byla jsem z toho tak unavená, že moje tělo rozhodlo, že potřebuju spánek. I když jsem chtěla odejít k nám do pokoje, tak mi to moc nevyšlo.